Hlavní stránka Hrabová Ostrava-Hrabová Slovo lékaře Slovo lékaře 7: Česká republika – zdroj lékařů a zdravotníků pro západní Evropu

Slovo lékaře 7: Česká republika – zdroj lékařů a zdravotníků pro západní Evropu

   Podle údajů České lékařské komory odchází každý rok pracovat do zahraničí 350 až 400 českých lékařů a lékařek, z toho polovina čerstvých absolventů lékařských fakult. Mladí lidé, vesměs dobře jazykově vybavení, slyší na přijatelnější podmínky pro složení odborné atestace, na práci bez dlouhodobě neúnosných požadavků na přesčasovou práci, na lepší platové podmínky a důležité benefity – např. školka pro děti, zaměstnání pro partnera nebo partnerku, závodní stravování zdarma aj.

     MUDr. Rostislav Gromnica, Ph.D.

    Jak mne informovali studenti, již cca 10 let se v Česku pořádají tzv. mezinárodní JOB days lékařství a zdraví a 4 roky JOB days pro zdravotnický a pečovatelský personál. Akci tohoto typu navštěvuje v pražském hotelu NH Prague City cca 1500 našich zdravotníků, z nichž cca 10 % projeví vážný zájem nastoupit v  konkrétním zdravotnickém zařízení v Německu nebo v  Rakousku. Akce je vždy organizována velmi profesionálně. U každého stánku jsou přítomni personalisté ve dvojici s českým lékařem či lékařkou, kteří již u nich pracují a zájemcům ochotně předávají osobní zkušenosti. Garantují možnost stejné pracovní kariéry do vedoucích pozic, jako jejich němečtí a rakouští kolegové. Podle generálního manažera pořádající agentury RTK International Randolfa T. Kunerta mohou naši absolventi počítat s ročním platem 51.000 eur, se službami 60.000 eur. Odborní lékaři (1. atestace) 85.000 eur, vrchní lékaři (1 atestace + praxe nebo 2 atestace) 115.000 eur, vedoucí lékaři (2 atestace) 200.000 eur. K tomu se proplácejí odměny za dodatečné služby.

    Nástupní platy sester a pečovatelek jsou podle jednotlivých spolkových zemí od 24.000 – 30.000 eur ročně, k tomu příplatek 20 - 30 % za služby. Zaměstnanecké benefity jsou samozřejmostí: např. penzijní připojištění, pomoc při hledání bytu, finanční jednorázová podpora při stěhování, školka v areálu nemocnice, příspěvek na kvalifikační a jazykové kurzy, závodní stravování etc. (zdroj:  Tempus medicorum).

    V České republice má postgraduální vzdělávání na starosti stát, který postupně vytvořil v této souvislosti nepřehledný a poměrně nepřátelský byrokratický systém. Trvá v případě první atestace 3 - 5 let, u druhé atestace další minimálně 3 roky. Celé se to děje bez pravomocí a kontroly ČLK a je řízeno výhradně byrokraty. V Německu organizuje postgraduální vzdělávání lékařská komora. Oprávnění vzdělávat mají vedoucí lékaři, nikoliv instituce, kteří znají schopnosti a pracovní morálku studujícího nejlépe. Délka vzdělávání je přibližně stejná jako u nás, oba státy si navzájem uznávají platnost ukončeného postgraduálního studia.

Českému lékaři to zní jako sci-fi. Nedá se divit, že kdo si na jejich pracovní systém a rytmus zvykne, zpravidla se domů pracovat nikdy nevrátí. A to vůbec nehovoříme o 5x a více násobném vyšším platovém ocenění.

    Základní příčinou je deficit ve financování zdravotnictví. Česko vydává na zdravotnictví ročně 7,4 % HDP. Pro srovnání: Slovensko 8,1 % HDP, Rakousko 9,5 % HDP, Nizozemsko 10,9 % HPD, Německo 11,3 % HDP a Švédsko 11,9 % HDP  - podle  údajů TTIP (Transatlantic Trade and Investment Partnership 2017). Ještě se divíte, že 23 % pracujících lékařů v ČR je starších 60 let? Bude hůře. Politici řeší úplně jiné problémy než zdravotnictví a jejich poslední zamítavá odpověď na požadavky zdravotníků je více, než výmluvná.

    Nedostatek lékařů už v podstatě nastal a bude se prohlubovat. Už dnes se setkáváme s personální devastací hlavně v okresních a krajských nemocnicích, kde se zavírají celá oddělení, v lepším případě vás ošetří lékař – cizinec s nejistou kvalifikací, se kterým se česky nedomluvíte. Prodlužují se čekací doby na specializovaná vyšetření a operace (např. kloubní náhrady), které se běžně již dnes pohybují v řádu měsíců i let. Česká lékařská komora na problém opakovaně upozorňuje posledních 10 let. Nebyla vyslyšena a čeští lékaři svými platy neustále dotují zdravotnictví a navíc pracují za podmínek neslučitelných s naším zákoníkem práce.

     Personální krize ve zdravotnických zařízeních je jedním z  hlavních důvodů, proč se Klub přátel Hrabové touto problematikou zabývá. Doporučujeme zřízení zdravotnické  komise jako poradního orgánu rady a následnou diskuzi na téma pořízení projektové dokumentace k výstavbě vlastního moderního zdravotnického zařízení pro praktického lékaře a pediatra za účelem zajištění a stabilizace lékařské péče v městském obvodu Hrabová. Moudří zastupitelé by problémy zdravotnictví, které se Hrabové určitě do budoucna nevyhnou, neměli brát na lehkou váhu.

                                                                                               MUDr. Rostislav Gromnica, Ph.D.

Pozn.:  autor působil jako poradce ministra zdravotnictví, předseda a místopředseda odborných komisí MZ ČR, místopředseda odborné společnosti Nemocí z povolání ČLS  J. E. Purkyně, recenzent, publicista, soudní znalec a externí učitel na LF UK v Praze.