Hlavní stránka Hrabová Ostrava-Hrabová Slovo lékaře Slovo lékaře 17 Pět základních problémů našeho zdravotnictví (2)

Slovo lékaře 17 Pět základních problémů našeho zdravotnictví (2)

     3.   Nekvalitní  legislativa

    Právní prostředí v České republice je velmi nestabilní. Takové tvrzení potvrdí každý právník. Vyhlášky, nařízení, zákony se neustále mění, inovují a předělávají, obsahují účelové dodatky a přílepky. Děje se tak často pod záminkou sladění s legislativou EU. Ve skutečnosti bývají tyto změny v horším případě podmíněny účelovým lobingem různých politických seskupení, zájmových skupin, zákonodárců, finančníků a jiných prostředníků ve službách toho, kdo platí a ke svým obchodům potřebuje odpovídající legislativu. V lepším případě je způsobuje nekompetence a pohodlnost zákonodárců a odpovědných úředníků. Podle mých osobních zkušeností za legislativní svinčík v naprosté většině případů nemůže „zlý Brusel“ ale jen my sami prostřednictvím námi zvolených neschopných (všeho schopných) politiků.

     MUDr. Rostislav Gromnica, Ph.D.

Parlament neustále schvaluje nové a nové zákony ve zrychlených režimech, kterým chybí návaznost na již existující legislativu. Jiné zákony zase „navazují“ na legislativu, která ještě vůbec neexistuje, ale už je předjímáno, že bude vytvořena. Kocourkov.

    Úřednictvo na ministerstvu se mění nejen s volbami, ale s každým novým ministrem. Jejich pověření se často počítá jen v řádu měsíců. S novým ministrem jsou pravidelně střídáni i náměstci a dokonce ředitelé odborů. Rotaci nezabránila ani funkce státního tajemníka, od které se slibovala stabilizace kádrů. Nepohodlné státní tajemníky mění nová vláda běžně, i když by to lege artis nemělo být vůbec možné. O nějaké koncepční práci nemůže být od devadesátých let ani řeči. Pisatel těchto řádků působil v minulosti jako poradce na ministerstvu zdravotnictví, takže jeho názor má určitou relevanci.

       4.   Nespravedlivý systém plateb

    Deklarativně je systém našeho veřejného zdravotního pojištění založen na solidaritě. Ve skutečnosti v platbách pojištění jde o naprostou nerovnost a nespravedlnost. Je rozdíl ve výši příspěvků na pojištění u různých sociálních skupin obyvatel. Živnostníci mají poloviční vyměřovací základ. Proč? Stát platí za děti, důchodce a nezaměstnané pouhé 2/3 toho, co musí platit ženy v domácnosti, které přitom nemají vůbec žádný příjem. Proč? Pokusím se tento stav demonstrovat na konkrétních částkách. V roce 2013 inkasovaly zdravotní pojišťovny za jednoho zaměstnance 32400,- Kč, za živnostníka 15.600,- Kč, za osobu bez zdanitelných příjmů 12900,- Kč a stát přispěl 8700,- korunami. Jedná se o klasické nerovné podnikatelské prostředí s porušením hospodářské soutěže. Vznikají propojení celých řetězců zdravotnických zařízení s  vlastní zdravotní pojišťovnou (AGEL aj.) - zákonodárci takovou integraci nezablokovali. Umožní to pojišťovnám platit různé ceny za stejné služby.

    To ještě není všechno. Dosud chybí reálný ceník zdravotních služeb! Pracovalo se na něm již v 90. letech na ministerstvu, ale lobisté schválení ceníku vždy zastavili. Pojišťovny dnes bez uzardění platí různým poskytovatelům za stejné výkony různé částky, které se liší v řádu desítek procent.

  1.  Zhoršování dostupnosti

    Prohlubují se postupně rozdíly v dostupnosti zdravotní péče. Z celkových 100 % výdajů ve zdravotnictví tvoří veřejné peníze cca 84%. To je hodnota odpovídající rozvinutým okolním zemím. Lišíme se nemožností individuálního pojištění ve zdravotnictví, takže těch zbývajících 16 % jsou prakticky výhradně platby v hotovosti. Tyto hotovostní platby ovšem musí uhradit cca 20% nemocných, což jsou především staří nemocní lidé. Senioři jsou zatěžováni mnohem více, než zbytek populace. Jejich míra spoluúčasti je dnes již na nebo dokonce za hranicí sociální únosnosti. Prohlubují se tak rozdíly v poskytování zdravotní péče mezi bohatými a chudými. Nahlas to nikdo z politiků z pravého ani levého spektra nepřizná.

    Novým problémem jsou regionální rozdíly. Když téma lehce zvulgarizuji: k čemu jsou vám peníze, když vás v akutním nebo těžkém stavu dovezou za různě dlouhou dobu (podle místa bydliště) do nemocnice, která vás nepřijme z důvody překročené lůžkové kapacity (v Praze) a vy budete sanitou objíždět další nemocnice? Nebo vás dovezou do zařízení, které je personálně natolik zdevastované, že tam bude chybět kvalifikovaný lékař, nebo dokonce vás vyšetří lékař neovládající češtinu, bez atestu České lékařské komory o kvalifikaci a leckdy s podivnými neověřenými doklady z daleké ciziny. Tyto excesy už se dějí!

Problematických 5 bodů jsou jednou z příčin, proč (zatím bez odezvy) apeluji na radu MOb v Ostravě – Hrabové, aby věnovala místním zdravotnickým službám konečně pozornost a nečekala, až se situace zkomplikuje.

Leden 2019

MUDr.  Rostislav Gromnica, Ph.D.

Pozn.:  autor působil jako poradce ministra zdravotnictví, předseda a místopředseda odborných komisí MZ ČR, místopředseda odborné společnosti Nemocí z povolání ČLS  J. E. Purkyně, recenzent, publicista, soudní znalec a externí učitel na LF UK v Praze.