K politice

Pravice a levice - vesele i trošku vážně

Je-li na tom ekonomika špatně, uvědomí si pravičák, že je třeba vyhrnout si rukávy a začít něco dělat, neutrácet a nezadlužovat se. Je-li na tom ekonomika špatně, hořekuje levičák na zlé zaměstnavatele, kteří si cpou kapsy, okrádají zemi a on je oběť. Obleče žluté vesty a organizuje stávky a protesty. Žádá okamžité zvýšení všech dávek sociálního zabezpečení.

Pravičák si zpravidla nepůjčuje na chod a vybavení domácnosti, s výjimkou nákupu nemovitosti. Levičák si půjčuje velmi rád - na dovolenou, Vánoce, na nové mobily, elektroniku. Při zadlužení kritizuje exekuční mafii a volá po plošném oddlužení.

Pravičák volí konzervativně, požaduje od svého politika vzdělání, určitou vizi, věrohodnost a osobní integritu. Levičák volí populisty, slibující nereálné zítřky a nezávislou budoucnost typu Švýcarska. Někdy sní o státu s ostnatým drátem na hranicích, který nás odizoluje od zlého Bruselu a migrantů.

Nemá-li pravičák rád zbraně, nekupuje je. Nemá-li levičák rád zbraně, chce je zakázat.

Když je pravičák vegetarián, nekonzumuje maso. Když je levičák vegetarián, organizuje kampaně proti živočišným proteinům a chovům zvířat v klecích.

Když je pravičák homosexuálem, užívá v klidu svého života v harmonii se svou sexuální orientací. Když je levičák homosexuálem, požaduje od společnosti, aby ho respektovala, pořádá Prague Pride, chce adoptovat děti a mít právo na sňatky.

Když pravičák přijde o práci, přemýšlí, jak by se z této situace co nejrychleji dostal. Když přijde o práci levičák, stěžuje si na diskriminaci a jde na úřad práce.

Když se pravičákovi nelíbí televizní diskuse, televizi vypne. Když se levičákovi nelíbí televizní diskuse, chce ty idioty zažalovat, mluví o zkorumpované veřejnoprávní TV a žádá zrušení ČT nebo alespoň koncesionářských poplatků.

Když je pravičák nevěřící, přečte si Bibli, řídí se vlastním kodexem hodnot. Do kostela, do synagogy a do mešity chodí za kulturou. Když je levičák nevěřící, chce zakázat, aby se na veřejnosti objevovaly jakékoli náboženské symboly, většinou nezná Starý ani Nový zákon, ale velmi rád hovoří o křesťanských tradicích a prosazuje zdanění církevních restitucí.

Když je pravičák nemocný, jde k  lékaři, koupí si léky a pokud může, jde do práce. Když je levičák nemocný, užívá si nemocenské hlavně v období letních a zimních sportů, apeluje na národní solidaritu chudých s bohatými a zvýšení nemocenských dávek.

Když je žena pravičák, chová se doma i v práci stejně suverénně, jako její rovnoprávný partner.  Když je žena levičák, musí se jí říkat genderová aktivistka a zažaluje svého šéfa v rámci kampaně Mee-too.

Zná někdo cestu, jak z toho ven?

MUDr. Rostislav Gromnica, Ph.D.