Drábová: Kde je vůle, najde se i cesta

Zcela zaplněný sál hostince udivil i některé domácí besedníky překvapené příjezdem lidi z okolních obcí. Vzadu u okna zůstalo dokonce místo už jen na stání pro postavou malou, ale nepřehlédnutelnou jadernou fyzičku a předsedkyni Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Danu Drábovou! 

 

Ta do Rudíkova zavítala, aby se na vlastní uši přesvědčila, jaké myšlenky jdou lidu hlavou v souvislosti s hlubinným úložištěm jaderného odpadu, uvažovaným i na Třebíčsku. Konaná referenda ve věci úložiště jaderných odpadů v minulých letech zavázala zastupitelstva obcí k tomu, aby výstavbě úložiště bránila všemi zákonnými prostředky. 

 

Jak zdůraznili pořadatelé besedy, po době relativního klidu je vyburcoval k aktivitě loni započatý proces schvalování průzkumného území. A také změněná situace po komunálních volbách, kdy nová vedení obcí Budišova, Hodova, Náramče, Rudíkova a Rohů stáhla svá odvoláni proti povoleni k průzkumům. Lokalita Horka mezi Rudíkovem a Hodovem se tím ale podle názoru spolku Zdravý domov Vysočina stala „favoritem výběrového řízení na umístěni úložiště radioaktivních odpadů a spolek proto zformuloval emotivní výzvu: Neměňte naše domovy za peníze. Chtěl tím údajné vyvážit i jednostrannou informační kampaň ze strany SÚRAO.

 

Nebezpečný je 90 000 let

Hlavni náplní pátečního setkání s občany byla přednáška Edvarda Sequense ze sdružení pro záchranu prostředí Calla na téma: „Radioaktivní odpad u Rudíkova?" Sequens konstatoval, že odbornici teprve hledají odpověď na otázku, jak garantovat dlouhodobou bezpečnost uloženi vyhořelého paliva z jaderných elektráren, které bude kvůli své radioaktivitě životu nebezpečné ještě další 90 000 let. 

 

Čeští odbornici dnes upřednostňují jeho uložení „ve skále", tedy granitu 500 metrů pod zemi. Němci naopak upřednostňuji jíl. V jakémkoliv prostředí však kontejnery s odpadem především nesmí korodovat. Z původně 27 vytipovaných lokalit na území ČR se dnes reálně uvažuje o sedmi a jedna zůstává jako záložní. Na Vysočině jsou to lokality Hrádek, Horka, Kraví hora. 

 

V roce 2010 vznikla pracovní skupina pro dialog o hlubinném úložišti, která je součásti Rady vlády. Také Evropská unie požaduje účinnou účast obyvatel v této záležitosti. „Zápisy z jednání SURAO ale vypadají jako cenzurované prvorepublikové noviny: zdůraznil Sequens, podle jehož názoru proces hledání vhodného místa pro vybudování úložiště nedává silnější práva občanům oproti příslušnému ministerstvu. 

 

Nová lokalita by měla být jasná už kolem roku 2025 a kolem roku 2030 by se v jejím místě měla začít stavět podzemní laboratoř. Sequens si však také položil otázku, zda je koncept hlubinného uložení radioaktivního odpadu opravdu jediný a správný? Technický a technologický vývoj nás podle jeho názoru může příjemně překvapit. V této souvislosti se objevil termín tzv. předávaného správcovství, jako vhodná forma dlouhodobé péče o uložený odpad. Tento názor podpořila i Dana Drábová. Koncept předávaného správcovství má oproti trvalému podzemnímu uložení vyhořelého jaderného paliva výhodu v tom, že lze očekávat zlevnění technologii na přepracování paliva. „Přišli na to už i Finové, kteří jsou s přípravou výstavby hlubinného úložiště nejdále na světě. Dovoz radioaktivních odpadů do ČR je dnes zakázán," zdůraznila v této souvislosti Drábová.

 

Finanční kompenzace

Aktuální právní stav v lokalitě Horka je takový, že je potřeba schválit i projekt průzkumných geologických prací, který povoluje krajský úřad. Obcím Budišov, Hodov, Nárameč, Oslavice. Oslavička, Osové, Rohy, Rudíkov a VIčatín jsou jako kompenzace za průzkumné práce navrhovány roční příspěvky od 839 tisíc Kč v případě Oslavice až do 3,480 milionu Kč v případě Hodova.

 

Drábová: Kde je vůle... 

Odpůrci tohoto kroku ho ale vnímají jako snahu státu obce uplatit. Celkové se však jeví možná obrana obcí proti státu malá za situace, kdy minulá referenda měla váhu jen jako referenda konzultativní. 

 

Místy velmi vyhrocenou atmosféru besedy se podařilo jejím pořadatelům udržet v mezích korektnosti. Nepochybně i díky Daně Drábové, která konstatovala, že kde je vůle, najde se i cesta, což podle jejího názoru platí i na zlepšení komunikace SÚRAO s veřejností. 

 

Drábová také nevidí žádnou bezprostřední souvislost mezi snahou o prodloužení provozu Jaderné elektrárny Dukovany a problematikou hlubinného úložiště jaderného odpadu. “Vzhledem k tomu, že vyhořelé palivo se dá velmi dobře dlouhodobě skladovat, tak přímý vztah s dalším provozem Dukovan nebo připadnou výstavbou dalších bloků nevidím”, odpověděla Drábová na dotaz Horáckých novin.