9. 4. 2024
Hlavní stránka Regiony Vysočina Aktuality Lukáš Vlček: Sněmovna mě nezměnila. Pro Vysočinu pracuji naplno
Lukáš Vlček: Sněmovna mě nezměnila. Pro Vysočinu pracuji naplno
15. 10. 2023
Za své téměř patnáct let trvající starostování ve městě Pacově si vysloužil titul Nejlepší starosta Kraje Vysočina v prestižní celostátní soutěži. A přesně před dvěma lety ho obyvatelé našeho kraje zvolili poslancem. Jedenačtyřicetiletého Lukáše Vlčka jsme požádali o rozhovor v polovině jeho funkčního období.
Lukáš Vlček
Poměrně dlouho jste se pohyboval v komunální i krajské politice a byl jste velmi úspěšným starostou města Pacova. V čem je pro vás práce ve sněmovně jiná?
Já bych neřekl, že je ta práce v něčem zásadně odlišná od té, kterou jsem dělal ve městě nebo na kraji. Tématům, kterým se jako poslanec aktivně věnuji, jako jsou veřejné finance, energetika, životní prostředí nebo regionální rozvoj, jsem se ve svých předchozích funkcích vlastně také věnoval. Teď jsou ale rozšířeny na celostátní a často i mezinárodní úroveň.
Když se mě lidé ptají, jak práce ve sněmovně vypadá, vždy odpovídám, že je to na vás, jak se svým mandátem naložíte. Mezi dvěma sty poslanci se lehce ztratíte, a pokud tak nebudete chtít reálně nic dělat, můžete si tam ty čtyři roky v klidu odsedět. A že tam tací jsou.
Myslím, že by se lidé měli více dívat na to, jaké osobnosti s jakou historií na kandidátkách volí spíše než jakou stranu ti lidé zastupují. Schválně si vaši čtenáři mohou zkusit vyjmenovat všech deset poslanců za Kraj Vysočina.
Takových, co si vzpomenou na všechny, asi moc nebude. O vás ale vždy bylo známé velké pracovní nasazení.
Rodina by asi občas ocenila, kdyby tomu bylo jinak. (smích) To, že mě lidé z Vysočiny do sněmovny zvolili, beru jako velký závazek. Chci, aby po mně zůstaly nějaké hmatatelné výsledky práce. Celý politický život jsem zvyklý skládat účty a jinak tomu nebude ani za dva roky, až mi mandát skončí.
Když se teď podívám do svého kalendáře, mám až do prosince prakticky plno, mnohdy včetně víkendů. Řada z toho je poslanecká práce, ale do Prahy jsem se v žádném případě neodstěhoval a zůstal jsem velmi aktivní také na Vysočině. A to nejen politicky, ale také v různých spolcích, zmíním mimo jiné třeba atletiku a hokej.
Sám jste mluvil o tom, že ve sněmovně vlastně zastupujete náš kraj. Mohl byste svým spoluobčanům vysvětlit, co pro ně děláte?
Tady bude poněkud složitější vybrat jen pár příkladů. Ke všem tématům, která jsem vám před chvílí jmenoval, se pojí vždy několik konkrétních projektů.
Namátkově tedy alespoň zmíním svou angažovanost v důležitém projektu pro Třebíčsko, a to v tématu dostavby Dukovan. Jako Starostové říkáme, že si neumíme představit energetickou bezpečnost a soběstačnost naší země bez jaderné energetiky.
S paní senátorkou Hanou Žákovou nebo panem starostou Třebíče Pavlem Pacalem a mnohými dalšími z regionu, kteří také pracují na tom, aby se dostavba zdárně podařila a byla ekonomickým přínosem pro Třebíčsko a především jeho obyvatele, jsme takřka v dennodenním kontaktu. Stát už v tendru dostal nabídky od tří firem a do poloviny příštího roku by mělo být rozhodnuto.
Angažuji se také okolo projektů ve vodohospodářství a odpadovém hospodářství. Na Pelhřimovsku jsme v těchto oborech vybudovali společnosti, které ze 100 % vlastní obce. Obdobně, jako je tomu se společností ESKO-T tady na Třebíčsku. A je to tak správně. Myslím, že bylo velkou chybou pustit po revoluci strategická odvětví, jako je právě odpadářství, energetika nebo vodohospodářství do rukou často zahraničních firem. I to se teď snažíme na celostátní úrovni napravit.
V oblasti vodohospodářství jsem ještě jako náměstek hejtmana inicioval projekt na propojování vodárenských soustav k zajištění dostupné a kvalitní pitné vody občanům Vysočiny.
Postavil jste se také proti násilnému slučování obcí.
Máte pravdu, své kolegy na dalším osobním příkladu z praxe přesvědčuji, že násilné slučování obcí, které mnozí navrhují, není cestou. Místo toho posilujeme dobrovolnou spolupráci obcí, která je podle mě daleko výhodnější. Aktuálně například novelizujeme zákon o obcích, aby byla posílena samospráva a samostatnost obcí.
U nás na Pacovsku takto například léta společně nakupujeme energie, čímž díky větším odběrům a vyjednávací síle šetříme obecním rozpočtům nemalé peníze. Nebo pomáháme i těm nejmenším obcím s administrativou projektů, na které by mnohdy neměly kapacitu. Je toho ale samozřejmě daleko více. Jen popis samotné spolupráce obcí a fungování našeho mikroregionu Stražiště by byl na celý rozhovor.
Z toho, co říkáte, je zřejmé, že se ve vaší poslanecké práci velmi odráží přechozí starostenská zkušenost.
Ano, je to velká výhoda v tom, že z praktické zkušenosti víte, jak to v naší zemi funguje. A tak vás jen tak někdo takříkajíc nevezme na hůl, když se vás snaží přesvědčit, že je tomu jinak.
Ale abych ještě dokončil alespoň stručný výčet toho, co se snažím dělat pro region, v krajském městě jsem spolu se svou kanceláří otevřel takzvaný coworking. Tedy unikátní prostor, kam mohou lidé z celého kraje chodit se potkávat, pracovat, učit a podobně.
Ve světě jsou teď takové prostory, kde máte k dispozici svůj stůl, židli, internet a klid pro práci, velkým trendem. Tento prostor si ale můžete, samozřejmě bezplatně, zarezervovat také na různé semináře, kroužky a jiné akce. Docela úspěšně se nám jeho účel daří plnit.
Ve sněmovně pořádám odborné semináře a kulaté stoly na různá témata. Jedním z dalších velkých témat, kterému se teď také věnuji, je změna stavebních norem ve prospěch většího umožnění staveb ze dřeva. Vysočina je lesnickým krajem, sám jsem se tímto tématem odborně zabýval mnoho let, a vždy mě velmi mrzelo, když jsem viděl, že se dřevo z našich lesů odváží ke zpracování za hranice.
Tam také zůstane přidaná hodnota a přicházíme tak o nemalé peníze. Zatímco u nás tvoří podíl staveb na bázi dřeva na bytové výstavbě jen 1 %, ve Finsku, Norsku nebo Dánsku je to přes 60 %. Z mnoha důvodů, a to nejen ekonomických a ekologických, ale i z důvodů rychlejší možnosti výstavby, která by zlepšila dostupnost bydlení, nebo třeba lepšího pracovního uplatnění našich obyvatel, je potřeba to změnit.
Jste také organizátorem výjezdů ministrů do regionu.
Ano, každého čtvrt roku se snažím dostat alespoň jednoho našeho ministra na Vysočinu. Na Třebíčsku už například opakovaně byl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela a po další měsíce s ním organizujeme ve vztahu k Dukovanům další důležité aktivity. To nejhorší, co se člověku ve vládě totiž může stát, je, že bude sedět v Praze odtržený od reality regionů.
A samozřejmě ani já sám nezanedbávám cesty za občany po Vysočině, i když přiznávám, že bych toho času na potkávání se s lidmi chtěl mít daleko více. Navštívil jsem už starosty několika desítek obcí, jezdím se bavit s občany do firem, zemědělských družstev, spolků a podobně. A také za mnou lidé se svými problémy chodí do poslanecké kanceláře.
Za rok nás čekají krajské volby. V těch minulých jste byl kandidátem na hejtmana, budete mít tentokrát stejnou ambici?
Nebudu. Neumím si představit, že bych byl zároveň hejtmanem a poslancem. Když člověk něco dělá, má to dělat naplno. Mám velkou radost, že jak to mohu sledovat, na rozdíl od mnohých jiných stran, kde je zájemce o to být hejtman jeden jediný, máme u nás ve Starostech pro Vysočinu řadu osobností včetně jmen významných osobností z Třebíčska, kteří by do vedení kraje mohli nastoupit.
A není náhodou, že se nám do výběru na 45 míst v krajském zastupitelstvu doposud přihlásilo přes 80 lidí. Vždy jsme si zakládali na tom, že když kandidátku otočíte a půjdete jméno po jménu od konce, najdete tam stejně kvalitní lidi, jako jsou ti na jejím začátku. Jasno o tom, jak bude naše krajská kandidátka vypadat, chceme mít na začátku příštího roku.
Na závěr si nemohu odpustit otázku, která zajímá asi každého. Opravdu ve sněmovně stojí chlebíček dvanáct korun?
A víte, že ani nevím? Místo postávání u bufetu svůj čas v Praze vyplňuji spíše pracovními schůzkami. Mohu vás ale ujistit, že jídelníček s obědy za pár korun, který nedávno koloval po sociálních sítích, pravdou není. Koneckonců, přijeďte se někdy do sněmovny podívat, rád vás provedu. Nabídka samozřejmě platí i pro vaše čtenáře, kteří mi mohou napsat na mail nebo na sociální sítě a domluvíme se. Měsíčně se snažím několik skupin z našeho regionu ve sněmovně přivítat a provést. I to je součástí mé práce.
Instagram: @vlcek.stan
X: @VlcekSTAN
E-mail: lukas.vlcek@stan.cz
Web: www.lukasvlcek.eu
