Hlavní stránka Regiony Středočeský kraj Aktuality Petr Borecký: Bylo mi ctí být starostou města Úvaly

Petr Borecký: Bylo mi ctí být starostou města Úvaly

6. 10. 2022

Starosta Úval a radní Středočeského kraje pro veřejnou dopravu Petr Borecký se letos loučí se svou funkcí starosty a zastupitele Úval, kterou vykonával dlouhých 16 let. Jeho ohlédnutí za funkcí vám přinášíme.

Petr Borecký: Bylo mi ctí být starostou města Úvaly

Petr Borecký: Bylo mi ctí být starostou města Úvaly

Milé Úvalačky, milí Úvaláci, čtete mé poslední Slovo starosty v Životě Úval. Dovolím si ho proto pojmout trochu osobněji. Je to už dlouhých 16 let, kdy jsem se na podzim roku 2006 stal poprvé zastupitelem města Úvaly. Byl jsem mnohem mladší, vlasatější, štíhlejší a v mnoha ohledech naivnější. Město také vypadalo úplně jinak než dnes. Příšerný stav jeho ulic byl známý daleko za hranice Středočeského kraje, celé čtvrti – Slovany, Radlická čtvrť, V Setých, Hodov, Horova nebo U Hájovny - byly bez kanalizace či vodovodu, Pětašedesátka, stejně jako budova dnešní radnice byly buď ruinou nebo vybydleným objektem v centru města, školka v Kollárově ulici nebo základní škola vypadaly vlastně stejně jako v době jejich vzniku v 70. letech 20. století. Technické služby v dnešní podobě ještě neexistovaly (existovala jen parta šikovných lidí v tzv. VPS, což byl formálně jen odbor městského úřadu, prakticky bez jakéhokoli vybavení), městský vodovod, čistírnu a veřejné osvětlené spravovaly najaté externí firmy. Nádraží a jeho okolí byly odpudivým místem a podchod u šraněk byl místo, kam člověk s klaustrofobií raději nelezl. O optické síti nikdo ani neslyšel.

V místě dnešního Stonehenge a Parku Vinice byly skládky, stavební úřad sídlil v pronajatém objektu na rohu křižovatky Wolkerova a Pražská. Nebylo to však tím, že by první porevoluční starosta Úval a jeho tým nic nedělali. Ale po komunistické vládě zdědili město, které bylo prakticky bez rozumné základní infrastruktury, a tak se téměř všechno dělalo od nuly. Především však v situaci, kdy bylo výrazně méně peněz a ještě ani neexistovaly v současném rozsahu evropské dotace. Právě v 90. letech tak vznikaly prvotní základní investice jako byl vodovod, základní kanalizační síť, čistírna odpadních vod nebo v letech 2002–2006 dům s pečovatelskou službou na náměstí Svobody. Ale již tehdy jsem coby čerstvý občan Úval viděl, že se to přeci jen dá dělat i trochu jinak.
A tak jsem překonal lenost, vystoupil ze své komfortní zóny a vstoupil jsem se svými kolegyněmi a kolegy coby spoluzakladatel spolku Otevřené Úvaly do veřejného života v Úvalech. Nejprve jako opoziční zastupitel, od roku 2014 pak jako místostarosta a posledních 8 let jako starosta našeho města.

Do dneška si pamatuji, když jsem nastoupil na radnici a seznámil jsem své nové kolegyně a kolegy s plány našeho týmu, tak reakce byla „O tomhle se tu mluví už dlouho. Ale na to nebudou nikdy peníze.“. Od toho okamžiku prošly Úvaly dramatickou proměnou. A každý ji hodnotí jinak. Někdo pro ni nemá dobrého slova a těší se, až se na radnici konečně vymění osazenstvo, jiný je rád. Tato proměna se ale nestala jen díky jednomu starostovi. Stojí za ní mnoho práce mých kolegyň a kolegů na městském úřadě, v městských organizacích, v zastupitelstvu, ale také předchůdců – starostů Ivana Černého a Jana Šťastného a jejich týmů. Každý příběh však jednou končí a tímto Slovem starosty končí i můj osobní příběh jako zastupitele a starosty města. Chtěl bych proto využít této příležitosti a poděkovat. Poděkovat vám občankám a občanům Úval za možnost přetvářet toto město. Poděkovat předcházejícím starostům Ivanu Černému a Janu Šťastnému a jejich spolupracovníkům/ spolupracovnicím za položení základů, na nichž jsme jako tým lidí mohli stavět. Poděkovat kolegyním a kolegům z Otevřených Úval za dlouholetou podporu. Poděkovat kolegyním a kolegům z rady města. Poděkovat všem těm zastupitelům a zastupitelkám, kterým šlo o věcné řešení problémů města. Poděkovat všem občankám a občanům Úval za práci v komisích rady města, současné paní kronikářce Aleně Janurové a bývalému panu kronikáři Dr. Vítězslavu Pokornému.

Poděkovat všem kolegyním a kolegům z Městského úřadu Úvaly, technických služeb, městské policie, pečovatelské služby, MDDM, ZŠ Úvaly, MŠ Úvaly, základní umělecké školy, ZŠ Heuréka a městské knihovny.
Poděkovat všem dobrovolným spolkům ve městě, jako jsou hasiči, rybáři, letečtí modeláři, sportovní spolky, Mámy v Úvalech, lidem kolem Hospody na dobrém místě, pivovaru, Orange baru a mnoha dalším, na které jsem určitě zapomněl, za to, co dělají dobrovolně a ve svém volném čase pro život, kulturu a zábavu ve městě.
Poděkovat všem těm úvalským podnikatelům a firmám, kteří aktivně podpořili a podporují město a občanské spolky ve městě v jejich činnosti.

… a v neposlední řadě bych chtěl poděkovat své manželce Mirce a svým synům za podporu, kterou jsem v nich měl, zejména ve volebních obdobích 2006- 2010 a 2014–2018, která byla neskutečně těžká. Bylo mi ctí být starostou města Úvaly.