9. 4. 2024
Hlavní stránka Regiony Olomoucký kraj Zavraždili i 74 německých dětí. Hrůzný masakr na Hané ožívá v nové knize
Zavraždili i 74 německých dětí. Hrůzný masakr na Hané ožívá v nové knize
5. 6. 2015
Olomoucký kraj – Začíst se do knihy Františka Hýbla „Krvavá noc na Švédských šancích", která právě vychází, vyžaduje jistou dávku odhodlání. I sám autor přiznává, že ho práce na tomto díle zcela pohltila a psychicky hodně zasáhla.
Zavraždili i 74 německých dětí. Hrůzný masakr na Hané ožívá v nové knize
Okolnosti vraždy dvě stě šedesáti sedmi karpatských Němců, ke které došlo v noci z 18. na 19. června 1945 v lesíku za Přerovem, otřesou snad každým – přestože od této události uplyne už sedmdesát let.
Co se osudnou noc stalo?
Z vlaku, který zastavil 18. června na přerovském nádraží, byli vyvlečeni příslušníky 17. pěšího pluku z Petržalky muži, ženy a malé děti.
Šest týdnů po skončení války dal pokyn k jejich vraždě tehdy pětadvacetiletý poručík Karol Pazúr, kterému pomáhali četař aspirant Bedřich Smetana a další vojáci.
Na Švédských šancích, dvě stě metrů jižním směrem od lesíku za Přerovem, bylo zastřeleno 71 mužů, 120 žen – a co je nejhorší – i 74 dětí. Kopat hrob museli pomáhat i lidé z nedalekých Lověšic.
Jen několik šťastlivců zachránila náhoda – vyvázli například proto, že na nádraží sháněli jídlo pro své lidi v transportu.
Informace shromažďoval třicet let
Unikátní publikace Františka Hýbla (na snímku vpravo) mapuje pohnutý příběh na 128 stranách. Kniha byla vydána v češtině i s německým překladem.
Její křest se uskuteční v pátek 19. června ve 14 hodin v Mervartově síni přerovského zámku, a to u příležitosti sedmdesátiletého výročí této tragické události.
V 10 hodin dopoledne se koná také pietní akt u památníku obětem na Městském hřbitově.
„Fakta o tomto hrůzném činu, osudech obětí, ale i o vinících masakru jsem sbíral téměř třicet let, a to po celé Evropě. Samotná kniha vznikala necelý rok," přiblížil autor. Tomu se během badatelské práce podařilo zjistit i detaily, o nichž do té doby neměl tušení.
„Co je nejdůležitější – podařilo se identifikovat místo na hřbitově v Olomouci – Neředíně, kde byly v okruhu 20×30 metrů uloženy dvě zinkové bedny s popelem zavražděných žen a dětí. Uloženy zde byly na konci října roku 1947. Stejně tak je v knize i zmínka o hrobu mužů na přerovském hřbitově," řekl.
Pazúr žil až do roku 1976
Ve spolupráci s režisérem Milanem Homolkou, autorem dokumentu Krvavá noc na Švédskom vale, se prý také podařilo objasnit konec života Karla Pazúra.
„V této souvislosti se totiž objevily různé spekulace – mluvilo se dokonce o tom, že je po plastické operaci a prochází se po Košicích, nebo že byl spatřen na americkém kontinentě. Další verzí bylo, že mu při rybolovu neznámý pachatel přivázal na krk těžký balvan a poslal ho na dno přehrady.
Zjistili jsme ale, že byl po své smrti v roce 1976 pochován na evangelickém hřbitově v Bánské Bystrici," doplnil.
"Nejdříve zastřelte děti, potom mě"
František Hýbl v publikaci zveřejnil také úplný seznam všech popravených. V mnoha případech se jednalo o početné rodiny s dětmi.
„Našli jsme i rodinu, která během této tragické noci přišla o 35 členů. Nejmladšími zavražděnými byli tehdy chlapci ve věku šest, sedm a osm měsíců," zmínil historik.
Toho prý ze všeho nejvíce zasáhla svědectví lidí, kteří vypovídali o tom, za jakých okolností oběti masakru umírali.
Srdcervoucí bylo podle něj sdělení jednoho lověšického občana, jenž popsal zoufalé jednání matky dvou dětí před popravou.
„Ženy vesměs plakaly. Jedna měla dokonce dvě děti v náručí, jedno jednoroční, druhé asi tříleté v pravé náruči a u hrobu prosila, nevím, zda česky nebo slovensky, aby nejdříve zastřelili její děti, a potom ji. Voják, který se za ně stavěl, ji okřikl slovy „mlč," načež ji střelil do týla," popsal svědek.
Žena poté spadla i s dětmi do hrobu. Děti, které byly dosud živé a plakaly, poručík Karol Pazúr sám zastřelil.
Památník obětem masakru na Švédských šancích na přerovském hřbitově. Autor: DENÍK/Vojtěch Podušel
Vraždil, aby vypadal jako bojovník proti nacismu
Spoustu let se o této události nesmělo mluvit ani psát. Strůjci zločinu nebyli dokonce řádně odsouzeni.
Pouze hlavní organizátor popravy, poručík komunistické vojenské kontrarozvědky Karol Pazúr, byl necelé dva roky ve vězení za to, co se stalo poblíž Přerova, ale především za smrt poručíka Ervína Bacušana a za masakr v Petržalce.
Po přímluvě tehdejšího prvního šéfa obranného zpravodajství a náměstka ministra obrany Bedřicha Reicina a hlavně všeobecné amnestii prezidenta Klementa Gottwalda byl ale propuštěn na svobodu a později dokonce zastával nejrůznější veřejné funkce.
Podle Františka Hýbla vedly strůjce tohoto aktu pomsty osobní pohnutky.
V minulosti byl totiž členem Hlinkovy gardy, dobrovolně se přihlásil na práci v Říši i k boji proti Sovětskému svazu. Jeho sestra se zase stýkala s nacistickými důstojníky a bratr vstoupil do SS.
„Potřeboval tedy jasnou image bojovníka proti Němcům – a k tomu bylo zapotřebí nějaké usmrtit," konstatoval.
Pro Františka Hýbla byla velmi cenná osobní setkání s vojenským prokurátorem Antonem Rašlou, který tehdy případ řešil. Komunistický režim totiž neměl zájem Pazúra potrestat.
„Když to chtěl tenkrát režim zahrát do ztracena, řekl, že na soudu trvá. Buď on a nebo Pazúr, uvedl doslova. Projevil tedy velkou statečnost a nakonec za ni sám zaplatil – skončil ve vězení," popsal.
V publikaci Krvavá noc na Švédských šancích jsou i fakta o Benešových dekretech a zhruba pětina knihy je věnována zvěrstvům, která napáchali Němci za druhé světové války nejen v Přerově, ale i na okrese a v Olomouckém kraji.
Autor: Petra Poláková-Uvírová
článek i fotografie jsme převzali ze stránek Olomouckého deníku:
http://olomoucky.denik.cz/zpravy_region/krvava-noc-na-svedskych-sancich-od-tragedie-uplyne-70-let-20150604-5dgd.html
Zdroj: http://olomoucky.denik.cz/zpravy_region/krvava-noc-na-svedskych-sancich-od-tragedie-uplyne-70-let-20150604-5dgd.html
