26. 4. 2024
Hlavní stránka Regiony Hlavní město Praha Aktuality Návrh vyhlášky o hluku vyvolal kritiku
Návrh vyhlášky o hluku vyvolal kritiku
23. 9. 2016
Okolí Prahy a třetina jejího území nemusejí od začátku roku 2017 mít současnou ochranu před hlukem. Plyne to z návrhu vyhlášky o seznamu aglomerací, v nichž se má hluk snižovat, tu ministerstvo pro místní rozvoj rozeslalo k připomínkám.
Návrh vyhlášky o hluku vyvolal kritiku
Návrh vyvolal pozdvižení. Nový seznam aglomerací má nahradit ten původní, který platí od roku 2007. Týká se celého území Prahy a katastru 26 přilehlých obcí. V novém návrhu jsou vyjmenována jen konkrétní katastrální území Prahya zdaleka ne všechna.
V případě Prahy a okolí by vyhláška scvrkla současné území o výměře 772,3 kilometru čtverečního na 253,4 kilometru čtverečního. Zbytek by nebyl chráněn. Nejde však jen o Prahu, seznam se týká aglomerací s více než sto tisíci obyvateli a snad ve všech byla území pro hodnocení a snižování hluku proškrtána. „Ponechání současného rozsahu vymezení aglomerací pro účely hodnocení a snižování hluku ve stávající vyhlášce již nevyhovuje nové potřebě průchodnosti pro vedení tras transevropské dopravní sítě TEN-T,“ zdůvodnilo svůj návrh ministerstvo.
Změnilo v něm metodiku výpočtu. Nejde už o hustotu zástavby, ale o hustotu osídlení vztaženou k velikosti celého katastru. Požadavkem pro ochranu je 1000 lidí na kilometr čtvereční. Jakmile do daného území patří nádrž, pole či les a hustota osídlení bude nižší, území nemá nárok na ochranu a může tudy vést dálnice či nová železnice. V Praze jde například o dosud chráněné Dolní Chabry, Horní Počernice, Ruzyni, Zličín a další okrajové části, které by z vyhlášky vypadly. Okolní obce se už ani nezmiňují.
Miloš Růžička, šéf zdravotního výboru pražského zastupitelstva za Trojkoalici/STAN a starosta Ďáblic, označil změnu výpočtu za skandální. Praha by měla podle něho podat připomínky. „Jestliže třetina Prahyvypadla z ochrany, asi by to někoho zajímat mělo,“ řekl Právu Růžička. Podle něho se celá věc, která reaguje na novou evropskou směrnici o transevropské dopravní síti TEN-T, obrací naruby. „Není to impulz z Evropy, že musíme vytvořit koridory pro evropskou železniční a automobilovou síť, myšlenka je chránit lidi před hlukem. Zase to obracíme v opak, ochranu před hlukem zaměňujeme za prosazení koridorů,“ uvedl Růžička.
Nejde jen o metropoli. Podle odborníka z Masarykovy univerzity Petra Firbase to lze ukázat i u brněnské části Bystrc. V ní žije téměř 25 tisíc lidí, výměra kvůli brněnské přehradě přesahuje 27 kilometrů čtverečních, a tudíž je podle matematického modelu panelové sídliště Bystrc příliš řídce osídleno. Klidně by jím tedy mohla dle chystané vyhlášky vést transevropská dálnice. Evropská směrnice sice mluví o hustě obydlených oblastech, neurčuje je však výměrou katastrálního území.
„Věc se jeví tak, že se někdo rozhodl umožnit zlikvidovat okrajové části měst, jako je Praha, Brno a sousední obce tím, že je vyhláškou vyjme z ochrany proti hluku a bude povoleno tudy vést dálnice transevropské sítě,“ konstatoval Firbas.
Požadavkem pro ochranu je 1000 lidí na kilometr čtvereční
Autor: Petr Janiš, Regionální mutace| Právo - Praha - střední Čechy
Mohlo by vás také zajímat
