Hlavní stránka Info a média Komentáře Barbora Urbanová: Na konci svého mandátu se chci postavit před lidi a říct, že jsem pracovala pro ně. Politika je pro mě služba

Barbora Urbanová: Na konci svého mandátu se chci postavit před lidi a říct, že jsem pracovala pro ně. Politika je pro mě služba

6. 10. 2022

Možná jste to postřehli, vedle novinářů se reportování z jednání Poslanecké sněmovny věnuje i poslankyně Barbora Urbanová. Na svém twitterovém účtu glosuje vystoupení svých kolegů a nebojí se ani ostřejšího humoru. 

Barbora Urbanová: Na konci svého mandátu se chci postavit před lidi a říct, že jsem pracovala pro ně. Politika je pro mě služba

Barbora Urbanová: Na konci svého mandátu se chci postavit před lidi a říct, že jsem pracovala pro ně. Politika je pro mě služba

Báro, uživatelé Twitteru měli již několikrát příležitost sledovat dění na jednání Poslanecké sněmovny prostřednictvím vlákna na tvém účtu. Co tě vedlo k tomu komentovat online dění ve Sněmovně a jak tě to napadlo?

Byla to úplná náhoda. Jedno dlouhé, shodou okolností páteční jednání, začalo večer vypadat na další noc ve sněmovně. Měla jsem hotovou svou práci a protože já nevydržím sedět a nic nedělat, začala jsem spontánně psát… Hned při další příležitosti, kdy se jednalo o opozicí vyvolanou schůzi k nedůvěře vládě, jsem jela takové vlákno už od začátku jednání. Věděla jsem, že taková schůze bude zajímavá pro čtenáře, právě při takové schůzi se totiž komentuje to nejaktuálnější dění, politici mají připravené vyloženě politické, hodnotové a v některých případech státnické projevy. Někteří je mají připravené provokativně, hodně zaměřené tak, aby získali mediální prostor. Materiálu proto bylo dost a dost.

Jak náročné je tweetovat o dění ve Sněmovně, aby vlákno fungovalo, tedy mělo to hlavu a patu i vtip? Kde čerpáš inspiraci?

Člověk se musí soustředit trochu víc, než normálně, ale protože jsem velmi rychlý psavec na mobilu i počítači, nepřipadám si tím zatížena, pokud mám hotovou jinou práci nebo nemám průběžně nějaké schůzky, rozhovory… co se týče toho vtipu, já se o něj snažím. Snažím se komunikovat a glosovat úplně stejně, jako si občas píšu s kamarády, se kterými vášeň pro politický bizár sdílím. Snažila jsem se ale taky čtenáře úplně nepřehltit, aby to zůstalo “čtivé”, nebýt jen průtokáč informací, ale jejich moderátor. Vložit do toho svůj pohled a nějakou přidanou hodnotu, odpovědi na nejčastější dotazy. Chtěla bych to dělat častěji, ale ne úplně vždy, spíš u těch obsahově “zajímavých” schůzích. Pro ty ostatní pracuji na jiném formátu informování.

Jsi nejmladší poslankyní v hnutí STAN, jak se na tuhle tvoji aktivitu dívají tvoji kolegové z poslaneckého klubu?

Myslím, že jim připadala zábavná, někteří mi psali pozitivní zpětnou vazbu, my držíme při sobě a smysl pro humor většinou sdílíme, máme v klubu velmi dobrou atmosféru.

Když se teď posuneme od tvých reportů ze sálu trochu dál, na sociálních sítích je dneska téměř každý. Jak moc je využíváš ve své práci poslankyně?

Velmi. Připadá mi to přirozené, protože úkolem politiků dle mého není jen “něco zařídit”, ale také o tom informovat, vysvětlovat to. Myslím, že to, a teď to bude znít jako velké klišé, přes to to řeknu, že to svým voličům všichni dlužíme, aby prostě věděli, co s jejich důvěrou děláme. Politika je pro mě služba. Přiznám se však, že od dřívějšího, možná hlavně mladického, psaní dlouhých historek na Facebooku jsem se přesunula mnohem víc na Twitter, to je hodně politické prostředí, a snažím se prorazit na Instagramu, což je pro mě práce na dlouhé lokte. Ale věřím, že autentičnost je tím receptem.

Jsi opakovaně jmenovaná mezi největšími politickými talenty v Česku, myslíš, že ti k tomu mohla pomoct právě i aktivita na sítích? Nemám teď na mysli to, na co se tě v rozhovorech často ptají, zda jsi nový Dominik Feri, narážím spíš na možnost zviditelnit se.

Musím odpovědět ano. Myslím totiž, že politici mají hlavně něco říkat světu - nejen vysvětlovat, ale říkat také svoje názory, postoje, aby byli čitelní, rozpoznatelní. Pak si jich samozřejmě lidé všimnou, stejně jako novináři a komentátoři. Zároveň ale musím říct, že nic z toho, co o mně někdo říká, nepřeceňuji, nedávám si to do životopisu, nechci se tím prezentovat. Je fajn pocit, že někdo vidí minimálně snahu, možná i náznak výsledků - ale ty jsou vždy rozhodující. A platí, že já se chci moci na konci svého mandátu postavit před lidi a říct, že jsem pro ně pracovala.

Na závěr, když zmiňuješ, že pracuješ pro lidi...
Máš už po téměř roce funkce poslankyně nějaké hmatatelné výsledky, které třeba i na sítích propaguješ?

Mám radost, že ano. Podařilo se mi oslovit Ministerstvo práce a sociálních věcí a zvednout téma situace rodin s předčasně narozenými dětmi. Některé rodiny tato zkušenost velmi ovlivní co se týče jejich kvality života a ne vždy se mohou se situací vyrovnat. Proto budou mít nárok na příspěvek mimořádné okamžité pomoci - a teď pracuji na tom, aby se to dotčené rodiny hlavně dozvěděly. Iniciativa Pod svícnem má také své hmatatelné výsledky, mám radost i z toho, že se nám s náměstkem ministra spravedlnosti Karlem Dvořákem daří dostávat do regionů téma exekucí a oddlužení. Ne všechno se dá spočítat na stovky zachráněných životů, vím ale, že pomáháme. A díky tomuto vědomí mě moje práce moc baví a naplňuje.