26. 4. 2024
Hlavní stránka Regiony Středočeský kraj Aktuality Věslav Michalik: Naše požadavky respektují i developeři
Věslav Michalik: Naše požadavky respektují i developeři
28. 4. 2017
"Důležité pro nás bylo pochopení, že s developerem můžeme spolupracovat a přitom být relativně tvrdí. Takže jsme po čase dokázali s developery jednat tak, aby při výstavbě respektovali naše požadavky na veřejný prostor nebo příspěvek na vybavenost, kterou musela zajišťovat obec. A nakonec všichni pochopili, že to v Břežanech myslíme vážně," říká v nové České architektonické ročence 2015-2016 Věslav Michalik.
Věslav Michalik: Naše požadavky respektují i developeři
Pane starosto, co vás, člověka, který měl za sebou již úspěšnou kariéru vědce i podnikatele, vlastně přimělo pustit se do komunální politiky?
Když jsme se sem s rodinou přistěhovali, zjistili jsme, že jsme si sice postavili hezký domek, ale kolem něj není žádná infrastruktura, dokonce ani silnice, možnost nakoupit nebo si vyjít do parku, protože jsme se vlastně ocitli na poli. Začal jsem chodit na schůze zastupitelstva, kde se tehdy projednával návrh územního plánu. Protože jsem vzděláním fyzik a rád počítám, snažil jsem se zjistit, co ten plán pro obec znamená, a nedávalo mi to smysl. Plán počítal s mnoha tisíci obyvatel, přitom Břežany jich tehdy měly 1700 a už to působilo velké problémy. Snažil jsem se přesvědčit zastupitele, aby pro ten územní plán nehlasovali. To se mi nepodařilo. Došlo mi, že jedinou cestou, jak věci ovlivnit, je dát dohromady kandidátku do zastupitelstva s podobně smýšlejícími lidmi. To bylo v roce 2002.
S jakou základní ideou jste před lety nastupoval do vedení obce?
Počáteční myšlenkou bylo obrátit stávající vývoj Dolních Břežan: od proměny v noclehárnu k vývoji Břežan v plnohodnotné sídlo. Byl to takový desetiletý plán, který říkal: My nechceme mít obec pro pět tisíc obyvatel, kteří ráno odvezou sebe i děti někam pryč a pozdě odpoledne zas přijedou zpět a v obci nedělají v podstatě nic jiného, než zde přespávají. V roce 2004 jsme pak územní plán v rámci upřesňování podstatně změnili. Zredukovali jsme kvantitativní výhled, zavedli jsme etapizaci.
Jak se zrodila myšlenka, že by Břežany měly mít výrazná ohniska téměř městského typu, jaké dnes představuje hlavní náměstí?
Onen územní plán z roku 2002 předpokládal v podstatě kobercový nálet rodinných domů, které měly být i v centru obce. Plochy v historické části obce u zámku byly zničeny přítomností zemědělského statku a do budoucna se tam počítalo s výrobou a sklady. Naproti obecnímu úřadu bylo vrakoviště aut, v místě dnešního náměstí vznikala skládka. Nikoho z tehdejšího vedení nenapadla nějaká radikální revitalizace. Když jsme nastoupili na radnici, ještě jsme žádnou ucelenou představu neměli, jen jsme chtěli pozastavit kvantitativní růst obce. Byla mezi námi mladá architektka Anna Kovářová a ta nám vysvětlila, že existuje něco jako urbanista (to jsme netušili, že něco takového je) a že by bylo nejlepší zajít se poradit na Fakultu architektury ČVUT. Tam jsme se setkali s profesorem Miroslavem Bašem. Pro nás to bylo nejdůležitější setkání ne proto, že by nám řekl, jak máme postupovat. Tím, že nám kladl otázky, přinutil nás, abychom si svůj názor utříbili a sami si řekli, co vlastně chceme. To jsme pak zformulovali do dlouhodobé vize, strategického plánu, který měl i urbanistickou rovinu. Tehdy jsme také diskutovali o tom, zda by v centru obce měly být rodinné domy, nebo náměstí. Na začátku jsme náměstí považovali za něco, co na vesnici nepatří. Ale pak jsme došli k názoru, že pokud chceme vybudovat obchody, služby a další veřejná zařízení, musíme je soustředit někam, kde to má charakter veřejného prostoru. Další volby v roce 2006 pak byly hodně o tom, zda nám lidé tuto vizi uvěří, nebo zvítězí kritici, kteří tvrdili, že z Břežan děláme město. Volby jsme vyhráli, protože jsme všem nabídli vizi, která jim připadala životaschopnější než ta osmitisícová vesnice.
Jak jste navázali kontakty s architekty na konkrétních plánech? Máte stálého městského architekta?
Neměli jsme jednoho urbanistu. Spolupracovali jsme s architektem Milanem Körnerem a zřídili jsme architektonicko-urbanistickou komisi rady obce, kterou vedla architektka Kovářová. Vypsali jsme soutěž na řešení centrálního prostoru (o kterém jsme ještě nevěděli, že to bude náměstí) a měli jsme štěstí, že jsme vybrali architekty Ladislava Tichého a Václava Dvořáka s jejich konceptem náměstí a parku. A ti pak sem přivedli Zdenka Sendlera, který navrhl parkové zázemí centra.
Architekti Tichý a Dvořák zpracovali nejen urbanistický koncept centra, ale i návrhy budov, které náměstí tvoří?
Ano. Obec zaplatila urbanistickou i architektonickou studii, a dokonce i ekonomický rozbor využitelnosti. A teprve pak jsme hledali soukromého investora. Zájemcům jsme plány ukazovali a říkali jim, jaké máme představy o domech, že chceme, aby pod nimi bylo podzemní parkování a v přízemí obchody se službami a nahoře byty.
Co považujete za nejdůležitější pro úspěšné skloubení veřejných zájmů obce a iniciativy soukromých investorů?
Důležité pro nás bylo pochopení, že s developerem můžeme spolupracovat a přitom být relativně tvrdí. Štěstí bylo i to, že rada obce byla tehdy složená z lidí, kteří měli i vlastní zkušenost z podnikání, já jsem také po éře vědecké působil deset let v oblasti
investičního bankovnictví. Takže jsme po čase dokázali s developery jednat tak, aby při výstavbě respektovali naše požadavky na veřejný prostor nebo příspěvek na vybavenost, kterou musela zajišťovat obec. Nakonec všichni pochopili, že to v Břežanech myslíme vážně. Developeři, kteří se nechtěli přizpůsobit, odešli a už se o Břežany nezajímali a přišli jiní, kteří byli ochotni naše
podmínky akceptovat.
Jste schopni prosazovat své představy nejen tam, kde jste vlastníky pozemků, ale i v případě pozemků soukromých?
Je to samozřejmě složitější a je třeba si takovou možnost pojistit už v procesu územního plánování. V územním plánu obce musíte mít dopředu určeny rozvojové lokality v nějakých smysluplných celcích, mít v něm zakotvenu povinnost pořízení regulačního plánu ještě před parcelací a co všechno má regulace obsahovat. A také to, že součástí regulačního plánu bude plánovací smlouva s obcí, která je pak pro obec oním nástrojem, jak v dialogu se soukromým investorem dohodnout věci, které v územním plánu samozřejmě tak detailně být nemohou.
Celý rozhovor si můžete stáhnout v souboru PDF.
S Věslavem Michalikem, starostou Dolních Břežan, hovořil Petr Kratochvíl
Soubory ke stažení
Mohlo by vás také zajímat
