Hlavní stránka Regiony Zlínský kraj Aktuality Za Starosty a Zlínské hnutí nezávislých kandiduje do Senátu na Zlínsku Zuzana Lapčíková

Za Starosty a Zlínské hnutí nezávislých kandiduje do Senátu na Zlínsku Zuzana Lapčíková

25. 11. 2013

Známá hudebnice Zuzana Lapčíková z Topolné se stala společnou kandidátkou pro doplňovací senátní volby na Zlínsku za hnutí Starostové a nezávislí (STAN) a Zlínské hnutí nezávislých. Podporu jí již vyjádřila i strana TOP 09.
Za Starosty a Zlínské hnutí nezávislých  kandiduje do Senátu na Zlínsku Zuzana Lapčíková

Za Starosty a Zlínské hnutí nezávislých kandiduje do Senátu na Zlínsku Zuzana Lapčíková

Touto nominací dáváme najevo, že nám nejde jen o problémy měst a obcí, ale také o další hodnoty a změnu politiky. Zuzana Lapčíková představuje nabídku pro všechny voliče, kteří si přejí, aby je v Praze zastupovala silná osobnost z regionu,“ oznámil starostovskou nominaci krajský předseda STAN Josef Zicha. Paní Lapčíková je nominována starostovským hnutím a kandiduje za koalici, kterou tvoří dále Zlínské hnutí nezávislých. „Naše Zlínské hnutí nezávislých s paní Lapčíkovou spolupracuje dlouhodobě, již v několika volbách, proto podpora její kandidatuře je naprosto logická. Když bude i za nás v Senátu, bude to úspěch našeho hnutí i celého Zlínska,“ uvedl předseda ZHN František Petr.

 

Podporu hudebnici Lapčíkové vyjádřily již další strany a osobnosti z regionu. „Paní Lapčíková je v regionu velmi známá a populární. Je nám ctí ji podpořit,“ přihlásil se k podpoře senátní kandidatury krajský předseda TOP 09 Vlastislav Navrátil. K podpoře nominované senátní kandidátky se chtějí připojit po souhlasu svých stranických orgánů i další strany (budou informovat v následujících dnech).

 

K dalším výrazným sympatizantům patří i zlínský primátor Miroslav Adámek. „Pro mne je paní Lapčíková již delší dobu synonymem úspěšné zpěvačky, přesahující náš region. Je známá i činností v pedagogické oblasti a prací v řadě benefičních aktivit. Jsem hrdý, že ji můžu podpořit,“ prohlásil zlínský primátor Miroslav Adámek.

 

Hudebnice Lapčíková své základní motto vtělila do názvu své koalice „Pro ochranu tradic a rozvoj našeho regionu“. Senát podle ní může pomoci zvýšit možnosti veřejné kontroly volených politiků. Také připravuje už několik zákonných návrhů, které chce prosazovat. Chce se zasadit o ochranu a rozvoj lidových tradic do zákona o regionálním rozvoji a změnit autorský zákon, který paradoxně podle hudebnice Lapčíkové mnohdy rozvoji folklórních aktivit brání. „Lidové tradice, zvyky, místní folklor, to vše si zaslouží ochranu. Měli bychom ji deklarovat na zákonné úrovni,“ připomněla Lapčíková. Ta však chce chránit i další tradice, mezi jinými například ústavní. „Ústavní zvyklosti rozhodně nepovažuji za idiotské, jak uvedl před časem pan prezident. Naopak by měly být vtěleny do psaného textu Ústavy, aby byla zajištěna jejich vymahatelnost, když je nejvyšší ústavní činitelé odmítají respektovat.

 

Mezi další zákony, které by podle Lapčíkové zasluhovaly změnu, řadí byrokratický a diskriminační stavební zákon, který komplikuje stavební činnost u řady drobných staveb, jež vznikají právě na venkově. Posvítit si hodlá i na odměňování představitelů státu v různých orgánech a podnicích. „Podporuji program Rekonstrukce státu, kde právě jedním z bodů jsou i účasti v dozorčích a správních radách,“ prohlašuje Lapčíková.

 

Lapčíková by v Senátu chtěla posílit řady starostovského klubu. „Nepřeji si Senát ovládaný jedinou stranou. Taková horní komora Parlamentu je pak zbytečná,“ uzavřela.

 

 

Kontakt pro další informace:

 

Zuzana Lapčíková, 776 796 595, www.zuzanalapcikova.com

 

Josef Zicha, předseda KO STAN Zlínského kraje, 606 766 008

František Petr, předseda ZHN, 777 665 110

 

 

 

 

Zuzana Lapčíková

 narozená 16. 3. 1968 ve Zlíně

 

Zuzana Lapčíková - virtuosní cimbalistka, osobitá zpěvačka a skladatelka. Narodila se ve Zlíně 16.3.1968. Pochází z moravského Slovácka, kde se svojí rodinou žije. Díky rodinnému zázemí se začala hudebně rozvíjet na poli moravské lidové písně a hudby. Na brněnské konzervatoři absolvovala hru na cimbál a etnologii a hudební vědu na Masarykově univerzitě v Brně. Vyhrála řadu národních soutěží a zúčastnila se mnoha mezinárodních festivalů. Hrála a nahrávala s mnoha moravskými cimbálovými muzikami, Brněnským rozhlasovým orchestrem lidových nástrojů, různými komorními seskupeními i orchestrálními tělesy [Pražská komorní filharmonie, Virtuosi di Praga, Filharmonie Brno, Filharmonie Bohuslava Martinů Zlín, Moravská filharmonie Olomouc, Filharmonie Hradec Králové, Tallichův komorní orchestr]. Její diskografie čítá přes 40 titulů.

 
Po sedmnáct let vedla hudební i taneční složky národopisného souboru Včelaran z Bílovic u Uherského Hradiště, se kterým obdržela dvakrát ocenění „Laureát MFF Strážnice“ [1991, 1996] a natočila několik televizních pořadů a CD nahrávek. Věnovala se intenzívně lidovému tanci, choreografii a jeho uvedením na divadelní jeviště. Při muzikantských rozpravách se setkala s řadou neméně zajímavých osobností, Emilem Viklickým, Milošem Štědroněm, Jiřím Pavlicou, Georgem Mrázem, Idou Kelarovou, Josefem Fečem. Její autorská účast s CD „Morava“ v N.Y.C. [s Billy Hartem a E. Viklickým] byla v jazzovém světě mimořádně oceněna, v prestižním žebříčku deseti nejlepších jazzových nahrávek roku 2001 Jazztitude umístila na pátém místě ve světě. Představení „Balady“ bylo renomovanými kritiky vyhlášeno za baletní inscenaci roku v ČR, za hudbu byla nominována na cenu Alfréda Radoka 2006 a získala prestižní Cenu za autorské dílo v rámci Soutěžní přehlídky současné taneční tvorby 2008. Mezi poslední autorské počiny patří kompozice oratoria Orbis pictus na texty Jana Amose Komenského, které zaznělo ve světové premiéře na Mezinárodním hudebním festivalu Smetanova Litomyšl v roce 2009.

Po dobu osmnácti let (přerušeno mateřskými povinnostmi) se ve Zlíně a Uherském Hradišti zároveň věnuje pedagogické činnosti, výukou hry na cimbál dětí, studentů i dospělých a systematicky vychovává kvalitní hráče na cimbál pro souborovou hru v regionu. V roce 2007 se stala spoluzakladatelkou Slovácké základní umělecké školy v Uherském Hradišti, kde v současnosti vyučuje hře na cimbál. V roce 2010 přijala nabídku režiséra Václava Kadrnky na ztvárnění role jeho matky ve filmu „Osmdesát dopisů“, inspirovaného autobiografickým příběhem autora. Film byl premiérován v sekci Fórum na Berlinale 2011. Poslední nahrávka Rozchody - návraty byla oceněna hudební cenou Anděl 2011 v kategorii worldmusic.