Hlavní stránka Regiony Vysočina Aktuality Senátorka Hana Žáková: Pořád v sobě mám duši starostky a potřebu starat se o všechny a všechno

Senátorka Hana Žáková: Pořád v sobě mám duši starostky a potřebu starat se o všechny a všechno

6. 5. 2023

Ačkoli svou politickou kariéru začínala v roce 1998 jako místostarostka malé obce Koněšín, už o dva roky později převzala křeslo starosty. Tehdy byla jedinou ženou mezi zastupiteli. V dalších letech se pak dostala i do krajského zastupitelstva. Mezi lety 2005 až 2020 předsedala mikroregionu Horácko, měla pod sebou třiatřicet obcí a stala se duchovní matkou lodní dopravy na Dalešické přehradě. Tu se jí podařilo zavést 1. července 2007. „A dnes mi všechny tyto zkušenosti pomáhají v Senátu,“ říká senátorka za Třebíčsko Hana Žáková.

Hana Žáková

Hana Žáková

Mnoho lidí netuší, co vše práce senátorky obnáší. Mohla byste nám to v kostce přiblížit?

V Senátu řešíme především zákony, které nám postoupí Poslanecká sněmovna. Každý senátor pracuje v nějakém výboru, já konkrétně ve Výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu, a navíc jsem předsedkyní Podvýboru pro energetiku a dopravu zřízeného tímto výborem. Dále jsem zpravodajka většiny novel energetického zákona, který se bezprostředně dotýká všech obyvatel naší země. Vždy ráda uvítám návštěvy z regionu, a to nejen z mého, ale přijíždí za mnou i lidé z jiných krajů. Vždy se daný program snažím vymyslet tak, aby z něj bylo patrné, že se tu práci snažím dělat srdcem a skutečně pro lidi. A aby zde načerpali atmosféru, kde se odehrávala a odehrává naše historie. Kromě práce v Senátu je to ale i práce v regionu.

Jaká například?

Je dobré být ve spojení se samosprávami a předávat jim informace, které se jich bezprostředně týkají. Snažím se proto starostky a starosty nejen pravidelně navštěvovat, ale zasílám jim svůj čtvrtletník a upozorňuji je na důležité předpisy. Není to však jen o samosprávách, navštěvuji i podnikatele, ráda se setkávám se studenty. Zkrátka pořád v sobě mám duši starostky a potřebu starat se o všechny a všechno a nesmírně mě to naplňuje a baví.

Co v Senátu aktuálně řešíte?

Teď třeba čekáme na novelu energetického zákona, která má pracovní označení LEX OZE II. Týká se komunitní energetiky a bude mít přímý dopad na města a obce. Bude totiž hlavně o tom, že kde se energie vyrobí, tam se i spotřebuje.

Je nějaký zákon, který vám za těch pět let utkvěl v hlavě?

Vzhledem k tomu, odkud pocházím, nemohu zmínit nic jiného než výstavbu nového bloku Jaderné elektrárny Dukovany. V roce 2021 jsem byla zpravodajkou takzvaného zákona Lex Dukovany, který vyřadil z tenderu na výstavbu nového jaderného zdroje ruského a čínského uchazeče. Zákon se poměrně dlouho projednával v Poslanecké sněmovně a vzbudil celou řadu kontroverzí a pro opozici (současnou vládu) nebylo lehké prosadit tuto bezpečnostní pojistku. Zde svoji významnou roli sehrál právě Senát, kde byl načten a schválen pozměňovací návrh, který jsem následně v Poslanecké sněmovně obhajovala.

Kromě výboru a podvýboru, které jste zmínila, jste také členkou stálé komise pro práce kanceláře v Senátu, stálé komise pro práce s krajany a podvýboru pro státní vyznamenání. Co to obnáší?

Například v rámci komise pro práce s krajany jsem navštívila Francii, kde jsem se setkala s krajanskými spolky z celé Francie. Jsou to většinou starší občané, kteří ve Francii žijí už delší dobu, a i přesto je na nich vidět, jak češtinu milují a bylo to moc milé setkání. Společně jsme si i zazpívali české a moravské písničky. To bylo velmi dojemné pro obě strany. (usmívá se) Pro každého vždy navíc vezu nějaký dárek s českým textem nebo něčím, co jim domov připomene.

Mají na vás i nějaké prosby coby senátorku?

Ano, tou největší je, aby byl přijat zákon o korespondenční volbě. Velice se o dění v České republice zajímají, není jim lhostejné její směřování a využívají svého volebního práva. Pro většinu z nich je však dojíždění stovky kilometrů velmi náročné, obzvlášť při dvoukolových volbách, proto by tento zákon, který by jim jejich právo volit usnadnil, velmi ocenili.

Co vám přináší radost ve vaší práci? Jsou to právě tato setkání?

Přesně tak. Baví mě ta zpětná vazba. Když se na mě obracejí a je vidět, že ve mně mají důvěru, když vidím, že mladí lidé diskutují o politice nebo do ní i aktivně vstupují… Když jsme u mladých, vždy mě dojme setkání s dětmi, jejichž rodiče žijí v zahraničí. Od pondělí do pátku navštěvují zahraniční školu a v sobotu, kdy by mohly mít volno, jdou do české školy bez hranic, kde se učí češtinu a české dějiny. Je strašně fajn s nimi být, jednak proto, že se s nimi domluvím česky, a jednak, že mají upřímný zájem o naši vlast. A když se vrátím k původní otázce, tak samozřejmě mám radost vždy, když se podaří prosadit něco, co občanům a obcím pomůže.

Začínala jste jako jediná žena v zastupitelstvu, dnes už je situace trochu jiná. Jak se díváte na postavení žen v politice?

Z toho, že se naše počty zvyšují, mám radost, ale pořád tam podle mě jsou určitě rezervy. Ženy do politiky rozhodně patří, už jen proto, že mají trochu jiný pohled na svět než muži, a já bych je chtěla motivovat, aby se nebály, aby našly podporu ve svém nejbližším okolí a aby do toho šly.

Proč jste se v roce 2018 rozhodla kandidovat?

V posledním funkčním období v křesle starostky už jsem cítila potřebu změny. Nebyl to však hned Senát, tato myšlenka ve mně zrála postupně a díky lidem, které jsem na své cestě potkala a kteří mě podpořili. V roce 2018 jsem získala důvěru Starostů a nezávislých a rozhodla se kandidovat s jejich podporou. Poměrně brzy jsem začala s kampaní, začala objíždět města a obce a už v srpnu jsem si otevřela kancelář, kde jsem každý týden byla pro lidi bez ohledu na to, zda mě nakonec skutečně zvolí, aby viděli, že to myslím skutečně vážně, chci jim pomoci a už tehdy jsem tady pro ně. Musím říct, že mě mile překvapilo, že skutečně chodili, ať už se poradit, zeptat se na mé postoje nebo se prostě jen podívat, zda jsem to skutečně já ta holka z plakátu. Díky tomu jsem cítila, že jsem pro Senát rozhodla správně.

Chodí za vámi lidé i dnes?

Chodí, jsou dny, kdy mám schůzky celý den i po půl hodině. Obnovila jsem například pravidelné schůzky se starostou Třebíče Pavlem Pacalem, abychom si předali informace, protože bez nich to prostě nejde. Spektrum mých návštěv je opravdu pestré – od zástupců obcí a novinářů přes spolky, instituce a podnikatele až po řadové občany, kteří potřebují radu a už nevědí, na koho se obrátit. Dveře jsou zkrátka otevřené úplně všem.

Do Senátu jste vstupovala s plánem zlepšit vlakové spojení mezi Třebíčí a Prahou. Vaše sny se pomalu ale jistě rýsují. Co Vás přimělo se této problematice věnovat?

Právě to, že u nás na Třebíčsku chybí adekvátní spojení na Prahu a dále do Čech, co se týká železnice. Historicky tady bylo, ale po stavbě dálnice D1 se zrušilo a veškerý provoz se přesunul tam, což podle mě není správná cesta. V době, kdy jsem nastupovala, se navíc Dé jednička začala modernizovat, byla tam řada omezení a cesta do Prahy byla opravdu komplikovaná.

Můžete nám přiblížit v jaké fázi vše je a co současnému stavu předcházelo?

Je vybrán dopravce – RegioJet, který bude vlaky provozovat a zadá do výroby nová vozidla. Novinkou je rychlíkový spoj z Prahy do Jihlavy (dříve jezdil jen do Havlíčkova Brodu, pozn. red.), na který časem naváže spoj do Třebíče a dále na Brno. Z Prahy do Třebíče se tak dostanete jen s jedním přestupem. A co tomu předcházelo? Spoustu hodin jednání na Ministerstvu dopravy a také široká spolupráce s regionem, bez které by to nešlo. Oslovila jsem všechna města v okrese Třebíč a městys Okříšky, který je takovou železniční křižovatkou, a samozřejmě i Kraj Vysočina a zvala jejich zástupce na jednotlivá setkání. Velmi si vážím toho, že mi daly svou důvěru a chci jim ještě jednou poděkovat.

Jak budou vypadat nové soupravy?

Teď ještě nějaké vizualizace nemám, ale chci se s majitelem firmy, která vyhrála výběrové řízení, panem Vančurou domluvit, aby mě vzal do Polska, kde bude výrobu nových vlaků zadávat, abych se na ně mohla podívat. Chci to dál sledovat jednak z nějakého mého profesního „postižení“, protože jsem kdysi pracovala na dráze, a jednak abych mohla občanům přinášet informace, že se to skutečně blíží.

Vy sama cestujete ráda vlakem? Případně využijete nové možnosti s Regiojetem?

Určitě, já se na to vyloženě těším! (směje se) Já jsem se pomalu narodila na kolejích, pocházím z nádražácké rodiny, můj tatínek byl výpravčí a já to vždy chtěla převzít po něm. Po maturitě jsem část své pracovní kariéry strávila na dráze. Zatím jezdím autobusem a už se nemohu dočkat, že budu moci jezdit vlakem do Prahy.

Jaké jsou vaše další cíle?

Obhájit mandát, abych mohla pokračovat ve své práci a přenášet potřeby, které v regionu nastanou, na vyšší politickou úroveň. A hlídat výstavbu nového jaderného bloku v Dukovanech, to je nyní stěžejní.

Autor: Jana Kudrhaltová