Hlavní stránka Regiony Ústecký kraj Průzkumy o limitech těžby nahrávají odpůrcům prolomení. Rozhodnou politici

Průzkumy o limitech těžby nahrávají odpůrcům prolomení. Rozhodnou politici

26. 2. 2014

Nová vláda se zatím jasně nevyjádřila, jestli je ochotná v rámci případných změn v energetické koncepci schválit prolomení limitů těžby hnědého uhlí. Kdyby se nakonec koalice k tomuto kroku odhodlala, velkou podporu u voličů by nenašla. Podle dvou dnes uveřejněných průzkumů většina dotázaných zrušení stanovených hranic odmítá.
Průzkumy o limitech těžby nahrávají odpůrcům prolomení. Rozhodnou politici

Průzkumy o limitech těžby nahrávají odpůrcům prolomení. Rozhodnou politici

Zrušení limitů by postihlo především Horní Jiřetín a jeho místní část Černice. A z průzkumu agentury STEM pro společnost Severní energetická vyplývá, že 57 procent obyvatel obce je zásadně proti těžbě a až třetina se jich odmítá vystěhovat. 
 
Když už by místní museli odejít, o podmínkách by chtěla téměř polovina z nich začít jednat co nejrychleji. Jako vyrovnání by většinou upřednostnili peníze. „Dvě třetiny jsou skutečně přesvědčeny, že k prolomení limitů dojde,“ dodává ředitel STEM Jan Hartl. 
 
Podobné šetření k těžebním limitům, ale v celostátním měřítku, provedla i agentura Ipsos, a to pro ekologickou organizaci Greenpeace. Bourání obcí kvůli těžbě hnědého uhlí si v tomto průzkumu nepřeje 68 procent dotazovaných. S úplným zrušením územních limitů pak souhlasí šest procent Čechů, dvě třetiny by je zachovaly. 
 
„Překvapivý výsledek byl v tom smyslu, že 13 procent respondentů uvedlo, že limity těžby by měly zůstat zachovány pouze tam, kde chrání přírodu,“ poukázal analytik Arnošt Janeček ze společnosti Ipsos. 
 
Co nakonec s těžebními limity bude dál, záleží na politicích. Příslib jejich neprolomení už vypadl z programového prohlášení současné vlády v čele s Bohuslavem Sobotkou (ČSSD). 
 
Platnost územních limitů dlouhodobě zpochybňují těžařské firmy i elektrárenské společnosti, které argumentují zaměstnaností v regionu i energetickou soběstačností země. Za pravdu jim dává i vedení Ústeckého kraje, pro zrušení limitů se při návštěvě kraje vyslovil také prezident Miloš Zeman. 
 
Podle vedoucího energetické kampaně Greenpeace Jana Rovenského jsou ale výsledky průzkumů veřejného mínění pro politiky jasným signálem. Rovenský zároveň upozorňuje, že lidé svou moc vůči státu zbytečně podceňují. 
 
„V Čechách obecně lidé v konfliktu se státem mají tendenci podceňovat svou vlastní sílu. Dneska je to deset let od okamžiku, kdy Severní energetická i její právní předchůdci zahájili kampaň za prolomení limitů a limity jsou dneska ke svému případnému zrušení stejně daleko,“ podotkl zástupce Greenpeace. 
 
Předseda hornických odborů na Mostecku Jaromír Franta je naopak přesvědčený, že lidé by do prolomení limitů mluvit neměli. 
 
„Je to opravdu tak odborná otázka, že žádné průzkumy veřejného mínění, jestli jsou lidé v Teplicích nebo v Liberci pro prolomení limitů, by na to neměly mít žádný vliv. Měla by to být práce odborníků, kteří nebudou ovlivňovány nějakými politickými sekretariáty nebo nějako zelenou demagogií,“ zdůrazňuje Franta. 
 
 
Územní limity těžby hnědého uhlí v severních Čechách jsou závazným usnesením vlády České republiky č. 444 z roku 1991, které bylo přijato na návrh tehdejšího ministra životního prostředí Ivana Dejmala. Definuje dobývací prostory a oblasti, kde jsou zásoby uhlí odepsané. Jedná se o lokality v Ústeckém kraji - lom Bílina, Nástup-Tušimice (vlastník Severočeské doly, a. s.) a lom ČSA (vlastník Severočeská energetická, a. s., dříve Litvínovská uhelná - součást společnosti Czech Coal).