Do domů a chalup 
se zase vrací dřevo

Mnozí lidé, kteří před lety podlehli mámení ekologického vytápění, se často při pohledu na plyno či elektroměry a následně pak na faktury vyděsí.  S takovými náklady nepočítali. Není proto divu, že se leckdo zase vrací k tradičnímu vyhřívání svých domácností.

 

„Kdysi jsme si na chalupě  pořídili vytápění elektřinou. Pro občasné pobyty hlavně 
o víkendech se nám to zdálo pohodlnější. Jenže z rodinného domu v Děčíně jsme se sem do Arnoltic přestěhovali natrvalo a při vytápění elektřinou tisíce korun za její spotřebu na fakturách rychle přibývají," svěřil se  Jiří Urban.  Připustil, že jeho rodina si bude muset zvykat na klasické vytápění.

 

Nejlevnější palivo

 

„Kůlnu máme plnou dřeva 
a ještě jsem nějaké krbové přikoupil. Nevím, na jak dlouho nám tyhle zásoby vydrží. Je jasné, že pak budeme shánět co nejlevnější palivo," dodal Urban. O samovýrobu dřeva  se zatím nezajímal.

 

„Obec takovou možnost vlastního kácení a zpracování označených stromů  už ani nenabízí. Pouze místním lidem prodáváme dřevo vytěžené, kubík v průměru za 450 korun. Zájem o tohle palivo je obrovský, letos  jsme prodali skoro půl tisíce kubíků," vysvětlila účetní arnoltického obecního úřadu Alena Andělová.

 

Levnější dřevo k vytápění svých domů by uvítali i lidé ve Hřensku.

 

Lesy nevlastní

 

„Jenže obec prakticky žádné lesy nevlastní, okolní porosty ve skalách a složitém terénu patří buď do správy národního parku České Švýcarsko 
a nebo Lesů ČR," připomněl hřenský starosta Jan Havel. Podobně je na tom  podle vyjádření starostky Jitky Voglové i nedaleká Srbská Kamenice.

 

Palivo z pokácených stromů v obtížně přístupných místech mohou vlastním přičiněním získat obyvatelé Dobkovic.

 

„Ten zájem se každoročně zvyšuje hlavně před příchodem zimy. Za samovýrobu lidé platí padesát korun za kubík. V případě dřeva, které si nemusí v lese sami zpracovávat, se ty ceny pohybují od 120 do 330 korun. Záleží na druhu stromů a jejich stáří," uvedl dobkovický starosta Petr Šulc.

 

Samovýroba

 

Prakticky žádnou možnost samovýroby nemají zájemci 
v České Kamenici.

 

„Dříve tuhle šanci lidé měli. Jenže někteří vykukové 
z městských lesů levně získané dřevo obratem za několikanásobně vyšší cenu hned prodávali. Takovéhle nabídky se objevovaly dokonce 
i v místních hospodách. Takže jsme tohle kšeftování  zarazili  tím, že i v nepřístupných lokalitách stromy kácíme sami 
a dřevo prodáváme už pořezané v různých velikostech," vysvětlil šéf českokamenických lesů Martin Šváb. I tak je zájem místních značný. Zvýšil se několikanásobně až na skoro dva tisíce kubíků prodaného dřeva ročně.

 

Zloději dřeva

 

„Dění v našich městských lesích se daří jejich správě ohlídat. Myslím, že v těch republikových porostech je situace  složitější. Vím to z poznatků některých lesníků, kteří vzhledem k velkým revírům, 
o které se musejí starat, mají se zloději dřeva nemalé problémy," poznamenal tajemník českokamenické radnice a bývalý  dlouholetý lesník  Lubomír Tůma.

 

autor: Josef Suk