Bývalé kino Hraničář v Ústí ožívá, dobrovolníci předělávají budovu na divadlo

Budovu Hraničáře v centru Ústí nad Labem si postavili v roce 1923 němečtí sociální demokraté. Kromě schůzí tam pořádali také koncerty nebo promítání pro veřejnost. 

 

Sál s původně plochou podlahou se na terasovitý kinosál změnil v roce 1936. Bio Olympia tehdy bylo nejluxusnějším kinem ve městě. 

 

„Bylo tam foyer, bufet, takže si tam návštěvníci mohli koupit eskymo nebo nanuka, mohli si nechat uvařit kávu. Tohle většinou v kinech nebývalo. A byla tam i velmi slušná zvuková aparatura. Ve 30. letech bylo toto zařízení velice drahé,“ připomíná dávnou historii ústecký archivář Vladimír Kaiser. 

 

Během války biograf sloužil nacistické propagandě, ale režim dbal i na to, aby pracující zapomněli na válečné starosti. 

 

„Sám Josef Goebbels, ministr propagandy, dbal na to, aby některé filmy byly erotické, aby neměly politický obsah a aby se to všeobecně lidem líbilo. Už v květnu 1945 tam Městský národní výbor začal organizovat nucené návštěvy německých obyvatel, kde pouštěli americké dokumenty z koncentračních táborů,“ popisuje Vladimír Kaiser. 

 

Zřejmě v té době kino získalo svůj současný název - Hraničář. V roce 1999 si kino od města pronajala společnost Falcon a o pět let později ho koupila. Samotná budova ani interiér se zásadnějších oprav nedočkaly, i přesto do Hraničáře chodilo pořád dost lidí. Zlom nastal podle ředitele Falconu Jana Bradáče s nástupem digitalizace a multikin. 

 

„Kino Hraničář přestalo fungovat především proto, že se v Ústí otevřelo nové obchodní centrum s multikinem. I přesto, že jsme dostali dotaci ze státního fondu na digitalizaci, která by nám uhradila zhruba polovinu nákladů, tak když jsme si spočítali návratnost investice, kterou bychom museli vytáhnout z vlastních kapitálových rezerv, nebyli bychom ji schopni v konkurenci s multikinem splatit,“ vysvětluje Jan Bradáč. 

 

Divadlo by se v budově mohlo hrát už za měsíc 

 

Poslední diváci vyšli z Hraničáře v červnu 2010. Letos na jaře pronajal Falcon budovu na dva roky divadelnímu spolku Činoherák Ústí, který tvoří lidé ze zaniklého Činoherního divadla. 

 

Zanedbanou budovu opravují dobrovolníci a budou potřeba i větší investice na vzduchotechniku a prodloužení jeviště. Přesto by se mělo vše stihnout tak, aby tam Činoherák Ústí mohl začít hrát koncem září.  

 

Podle architekta Richarda Loskota v Hraničáři ale nebude jen divadlo. „To nebude jenom pro divadlo, ale i pro koncerty, tanec, výtvarné umění. Takže to dramaturgicky samozřejmě rozšíříme o plejádu věcí,“ upřesňuje Richard Loskot. 

 

zdroj: Český rozhlas

autor:  Gabriela Hauptvogelová