Alternativa k našemu členství v EU není, domnívá se starostka Berouna

 

Paní starostko, k trvání nové vlády jste byla skeptická již od počátku. Když nyní sledujete konflikty uvnitř koalice, kterých stále přibývá, jak dlouhé podle vás bude mít trvání?

 

Na tuto otázku si netroufám odpovědět. Šlo by o ryzí věštění z koule.

 

Nyní se blíží eurovolby. Jaký je váš postoj k našemu členství v Unii? Mnohým občanům také vadí nadměrná byrokracie, kterou jsou ze strany Bruselu zatěžováni. Co vy na to?

 

I přes mnohdy právem kritizovanou byrokracii a komplikované úřednické procesy byl podle mne vstup do EU potvrzením naší kulturní a politické příslušnosti. Neumím si představit jinou alternativu, než je naše členství ve společenství demokratických zemí.

 

A co dotace? Pro mnohá města jsou důležitým zdrojem příjmu. Jste vy osobně jejich zastánkyní, nebo nadělají podle vás více škody nežli užitku? A jaká je úspěšnost Vašeho města v jejich čerpání?

 

Beroun byl v žádostech o evropské dotace velmi úspěšný. Díky dotacím se daří dokončit projekty, na které by město ze svého rozpočtu jen stěží dosáhlo. V součtu se nám podařilo získat již přes tři čtvrtě miliardy korun na takřka tři desítky projektů. Prospěch z nich mají všichni občané města: děti, jejich rodiče i senioři. Šlo například o výstavbu kanalizace, rekonstrukci městského kina,  opravy komunikací, vybudování mateřinek, výstavbu parkovišť, výstavbu  in-line dráhy, cyklostezek, dětských hřišť a mnoho dalších projektů.

 

Podle prezidenta by měly mít rozdělování peněz z evropských fondů v rukou samotné obce a města. Prezident má pochyby o tom, že kraje je přidělují efektivně. Souhlasíte s ním?

 

Pro města a obce by jistě bylo přínosem, kdyby měly větší vliv na to, do čeho budou investovat evropské peníze, tedy peníze nás všech, kteří odvádíme daně. Umím si představit, že by evropské dotace mohly být využity často na smysluplnější projekty a vyřešení problémů, které naše občany nejvíc tíží. Jde například o opravy silnic a včasné řešení kapacit škol a školek.

 

Velice aktivně jste vystupovala proti povolení těžby břidlicových plynů, nyní problém do velké míry utichl. Domníváte se, že jsou nejen nyní, ale i do budoucna vaše obavy zažehnány? 

 

Podle mých informací by mělo v nejbližší době padnout definitivní rozhodnutí, zda bude na Berounsku povolen průzkum břidličného plynu či nikoliv. Dál sleduji dění kolem správního řízení, ve kterém společnost Basgas Energia Czech žádala o stanovení průzkumného území Berounka a proti kterému jsme ostře protestovali. Sešla jsem se rovněž s ředitelem odboru Ministerstva životního prostředí ČR, podle kterého měla společnost dodat chybějící podklady do 30. března 2014. Následně mělo ministerstvo ve věci správního řízení rozhodnout. Vše nasvědčuje tomu, že by průzkum mohl být konečně zamítnut. Podobně totiž dopadla snaha firmy Basgas Energia Czech na Trutnovsku. Takové rozhodnutí bych samozřejmě s radostí uvítala.

 

Nedávno také kraj zamítl záměr na průzkum a těžbu zlata ve Středočeském kraji. Vítáte toto rozhodnutí?

 

Ano. Neumím si takovou těžbu v srdci naší země i Evropy představit.

 

Jak to vypadá s realizací projektu přesunu vašeho autobusového nádraží k vlakovému?

 

Přípravné práce pokračují. Letos by se stavba, na kterou jsme získali 52 milionů z Programu švýcarsko-české spolupráce, měla naplno rozjet. Výběrové řízení na stavební firmu pro město zpracoval specialista v tomto oboru, společnost Gordion. Podmínky výběrového řízení jsme museli konzultovat s ministerstvy financí i životního prostředí. Následně bylo potřeba pořídit překlad a ten nechat odsouhlasit švýcarskou stranu. V souvislosti s přesunem autobusového nádraží se plánují i další nezbytné opravy, přeložky sítí či rekonstrukce přístupových cest k budoucímu centrálnímu dopravnímu uzlu.

 

Osob bez přístřeší přibývá, což potvrzuje i situace v Berouně, stát tuto problematiku podle vás prakticky neřeší a na obcích tak leží velká tíha zodpovědnosti i financí. Co byste tak uvítala od nové vlády? Jak podle vás situaci řešit?

 

Na naší lokální úrovni je situace beznadějná. V první řadě chybí odpovídající legislativa, která by bezdomovectví a bezdomovce vůbec nějak definovala. S tím pak souvisí naše bezmoc v otázce trestní odpovědnosti osob bez přístřeší v případě, že se dopouští přestupků, nebo dokonce trestných činů. Osobně bych vítala zodpovědnější přístup nejen státu, ale i krajů. Města by potřebovala finanční podporu, na krajské úrovni chudobince, posílení mobilní zdravotní péče, více terénních pracovníků atd. Řešení musí být komplexní.

 

Letošní rok je supervolební a na podzim nás čekají také komunální volby. I vy osobně byste chtěla obhájit mandát. Když ve volbách uspějete, co považujte za nejdůležitější?

 

Pro mne je důležité mít možnost pokračovat v rozdělané práci. Dokončit projekty, které jsme už odstartovali, nebo jsme na ně právě získali finance. A těch není málo. Příští rok čeká Beroun výročí 750 let od první písemné zmínky o městě a my k tomu datu směřujeme velkou řadu akcí, investičních i neinvestičních: rekonstrukce komunikací, změny v dopravním systému ve městě, nové pěší zóny, nový parkovací dům, opravy škol i sportovišť, stejně jako nové muzeum keramiky, společenský dům i bohaté kulturní vyžití. Město velikosti Berouna představuje obrovské množství práce, ale když se plány daří uskutečňovat, je to velká radost.

 

Kateřina Synková

 

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh  na redakce@krajskelisty.cz.

 

Vložil: Redaktor KL

 

Zdroj: http://www.krajskelisty.cz/stredocesky-kraj/5147-alternativa-k-nasemu-clenstvi-v-eu-neni-domniva-se-starostka-berouna.htm