26. 4. 2024
Hlavní stránka Regiony Plzeňský kraj Myslivec: Soužití obcí a jejich občanů s průmyslovými zónami není jednoduché
Myslivec: Soužití obcí a jejich občanů s průmyslovými zónami není jednoduché
9. 6. 2021
Město Bor a obec Kostelec – dva příklady, jak samosprávy řeší problémy s průmyslovými zónami. Ubytovny s převládajícím počtem cizinců, zvýšený počet přestupků, drobná kriminalita a špatné soužití s místními občany, nemožnost místních samospráv ovlivnit situaci v dosahu jejich působnosti – tak by se dala ve stručnosti charakterizovat problematika mnoha míst v ČR, kde stojí takzvané montovny. Své o tom vědí starostové ze severu a západu Plzeňského kraje, pro něž je střet s touto situací každodenní realitou
Myslivec: Soužití obcí a jejich občanů s průmyslovými zónami není jednoduché
Poblíž města Bor v okrese Tachov se rozkládají hned dvě velké průmyslové zóny: Nová Hospoda a Vysočany. Starosta Boru Petr Myslivec poukazuje na související problémy průběžně několik let: „Problémy můžeme shrnout do několika bodů. Zvýšený počet přestupků na území Boru, nedostatečná kapacita lékařského ošetření, nevyhovující ubytování pro pracovníky v průmyslové zóně, nekontrolovatelné množství problémových osob, které přišly o práci, ale zůstávají v naší lokalitě. Nemá cenu zastírat, že v zóně pracují lidé různých národností a ti se chovají často hlučněji a agresivněji, než jsme zvyklí. Co se týká přestupků, těch ubylo díky opatřením proti pandemii. To je paradoxně asi jediný přínos covidové doby.“
Starosta Myslivec současně dodává, že si potřebnost průmyslových zón uvědomuje, protože zajišťují práci i pro místní občany. Jen poukazuje na nutnost určité regulace a možnosti městské samosprávy ovlivnit negativní dopady na běžný život v Boru. Ale možnosti jsou minimální kvůli špatné státní legislativě. K tématu bezpečnosti upozorňuje ještě na jeden, možná překvapivý aspekt: „Málokdo si uvědomuje, co může způsobit dešťová voda, která v případě přívalových dešťů nebo déletrvajícího deště stéká volně do krajiny. Obrovské vybetonované plochy neumožňují brzké vsakování. V našem případě se voda hrne do rybníků u blízkého Škviřína a po jejich přeplnění se vrací zpátky směrem k Boru, který může zaplavit. Připomínám, že zámek v Boru byl původně vystavěný jako vodní hrad, takže přírodní podmínky pro nás znamenají určité nebezpečí. My máme jako město připravený projekt na výstavbu suchého poldru a chceme, aby se vlastník průmyslové zóny Vysočany na realizaci podílel. Vysočany totiž připravují výstavbu dalších hal.“
CO NA SOUŽITÍ ŘÍKAJÍ KOSTELEČTÍ
V obci Kostelec, nějakých třicet kilometrů od Boru směrem k Plzni, nabízí starosta František Trhlík zajímavé řešení na soužití místních s pracovníky z průmyslové zóny Panattoniho Park Stříbro. Na rozdíl od svého kolegy v Boru mohl řadu věcí ovlivnit už v začátcích, kdy se zóna na katastru Kostelce budovala. „V podstatě hned od začátku jsme spolupracovali s investory a s lidmi z Czechinvestu. Náš obecní úřad fungoval tak trochu jako personální agentura, lidé, kteří měli zájem o práci v zóně, přicházeli na úřad a tady jsme řešili podmínky ubytování a práci. Ze začátku byly problémy hlavně s některými cizinci, kteří neměli ani základní hygienické návyky, chovali se hlučně. To už je dnes mnohem lepší. Taky se nás jedna personální agentura pokusila trochu podfouknout. Koupili od nás nemovitosti, které měly sloužit jako školicí středisko a administrativní zázemí s omezenou kapacitou ubytování, ale bydleli tam lidi načerno a v baráku se dělaly nedovolené stavební úpravy. Udělali jsme kontrolu a zkrátka jsem jim to zatrhli. Výsledek je, že tam bydlí pouze šéf té agentury s rodinou a jeho pracovníci k nám jezdí jen pro výplaty a vyřídit si úřední věci.“
To hlavní, s čím v Kostelci přišli, objasňuje starosta hned vzápětí: „Chceme, aby se průmyslová zóna dál rozvíjela. Nemáme tu montovny, v areálu jsou solidní firmy, které stojí o další zaměstnance. My zase stojíme o to, aby se Kostelecko rozvíjelo. A tak jsme začali stavět ve spolupráci s developerem rodinné domky.“ Cílem této ojedinělé akce je přilákat do Kostelce nové obyvatele, kteří zde najdou práci v průmyslové zóně a usídlí se. Žádné ubytovny s omezeným soukromím ani nekontrolovaný pobyt problémových zaměstnanců. Podle Františka Trhlíka soužití se zahraničními pracovníky není konfliktní, vyskytují se jen menší problémy a přestupky.
Dva různé pohledy na problém bezpečnosti a soužití v lokalitách průmyslových zón. Dva odlišné přístupy k řešení dané místními podmínkami a možnostmi, jak je ovlivnit. Jistě by se našly desítky příkladů na mnoha místech Česka. Univerzální řešení neexistuje. Ale určitě platí to, co Petr Myslivec několikrát uvedl v materiálech, se kterými se obracel na různá místa: „Základem k odstranění, respektive zmírnění negativních jevů spojených s průmyslovými zónami a jejich rozvojem by měla být koncepční strategie řízená státem. Tu chceme v případě dobrého volebního výsledku jako STAN prosadit.“
Autor: Václav Cinádr | Zdroj: Miroslav Anton, PRO města a obce
Mohlo by vás také zajímat
