26. 4. 2024
Hlavní stránka Regiony Plzeňský kraj Chceme přenést rozhodování k lidem v regionech
Chceme přenést rozhodování k lidem v regionech
25. 9. 2017
Předvolební rozhovor s jedničkou kandidátky Starostů a nezávislých Michaelou Opltovou
Už ve svých čtyřiadvaceti letech se stala starostkou Kozolup u Plzně s tisícovkou obyvatel. Obec vede druhé volební období a teď se pokouší dostat do poslanecké sněmovny v čele kandidátky Starostů a nezávislých(STAN) v Plzeňském kraji. Michaela Opltová netají své ambice. Tvrdí, že odmalička chtěla něco organizovat a pokud se do něčeho pustí, chce to zvládnout co nejlépe. Jezdí na silném motocyklu Ducati Multistrada, je členkou týmu hasičů, hraje tenis a baví ji i další sporty. Věří, že v případě zvolení zvládne i funkci v parlamentu a bude platným členem týmu svých kolegů
Michaela Opltová
Čím se podle vás Starostové liší od jiných stran, které jdou do voleb?
Asi se to nedá jednoduše vyjádřit. Hnutí vzniklo spojením starostů, kteří měli nějaké požadavky na stát. Ale nelze se pokoušet o vstup do vlády a chtít tam řešit jenom záležitosti obcí. Starostové mají dobrou zpětnou vazbu od veřejnosti a myslím, že to je jejich přednost. Jsou to lidé, kteří budovali svou kariéru na úrovni obcí a mají přímou zkušenost s tím, co funguje špatně a s čím jsou lidé nespokojení. Ví, že je zapotřebí, aby spolupracovali s odborníky, uznávají, že nemohou sami vědět a umět všechno. Takže ta hlavní odlišnost Starostů asi spočívá v tom, že jejich hnutí bylo postavené na zkušenostech a potřebách zdola.
Na úrovni menších obcí na tom Starostové jsou z hlediska zázemí voličů zřejmě dobře. Jejich slabinou ale také patrně jsou větší města. Hledáte recept, jak jejich obyvatele oslovit?
Silnější pozice ve velkých městech nám chybí. Plzeň je v tom dobrý příklad. Ale snažíme se na větší města zaměřovat. Myslím, že například v Praze, Liberci a dalších velkých městech už se daří dostávat lidem do povědomí například prací na úrovni rad městských částí prosazováním praktických řešení místních problémů. Týká se to záležitostí s dopravou, s budováním silničních obchvatů nebo problematiky zaměstnanosti. Poukazujeme také na to, že v zemi chybí dobrá dopravní spojení měst s okolními obcemi. Navíc máme i aktivní poslance. Například Jan Farský, bývalý starosta Semil, je známý tím, že se mu daří prosazovat kroky k transparentnosti veřejné správy, jako byl například zákon o registru smluv.
Starostové nicméně bývají občas kritizováni, že jim záleží hlavně na získávání dotací pro jejich obce.
Jsem u Starostů zhruba pět let a nikdy jsem na to nenarazila. Nevěřím, že by chtěli do nějakých funkcí jen kvůli vidině dotací. Mnoho z nich je v poslední době ze systému rozdělování dotací spíš trochu znechucených a chtěli by jej zlepšit, aby byl smysluplnější. Aby se nedotovaly zbytečnosti, a neměli jsme proto třeba na každém kroku rozhlednu jenom proto, že se na to dají sehnat peníze.
Změna nějakého systému je před každými volbami poměrně často opakované úsloví. Víte, že kdekdo chce změnu?
Je to tak. Všichni chtějí změnu. Slyším to každý den. Ale zároveň také slyším, že žádnou změnu stejně nikdo nikdy neprosadí. Přičemž se stále něco mění. To dobré až tak nikdo nevnímá a na špatné jen nadáváme.
Dobře. Co je tedy na vaší představě změny a nových pravidel to nejpodstatnější?
Řekla bych, že je to princip decentralizace. Tedy opak toho, co se v poslední době děje. Decentralizace může souviset se snížením počtu zaměstnanců centrálních institucí a přenesením rozhodovacích pravomocí směrem k občanům. Aby se rozhodování o dotacích, o řešení problémů ve školství nebo zdravotnictví posunulo blíž k místům, kde problém vzniká. Současný trend vlády je spíš centralizace a my bychom to chtěli obrátit. Myslím, že by to přineslo efektivnější veřejnou správu.
Můžete k tomu uvést konkrétní příklad, na kterém byste přínos decentralizace popsala?
Vezměme si systém rozdělování dotací. Rozhoduje o nich například Státní fond životního prostředí někde v Praze. Myslím, že by bylo dobré, aby takové dotace putovaly do regionu přes Místní akční skupiny (MAS), aby o nich rozhodovali lidé, kteří dotčená území dobře znají a vědí, které projekty v něm mají smysl. Podobný princip by bylo možné zavést i v jiných oblastech. Například ve školství. Pokud je Plzeň specifická tím, že má Škodovku a další průmyslové podniky, pak by se to v systému školství v regionu mohlo lépe zohlednit i ve spolupráci s firmami, kterých se to týká.
Neobáváte se ale, že by taková decentralizace mohla vést k chaosu nebo i nárůstu byrokracie, protože by přibylo lidí k vyřizování různých záležitostí, které by se už neřešily na jednom úřadě?
Myslím, že to nehrozí. Instituce, které mají blíž regionům, jako jsou MAS, už existují. Jenom nemají pravomoci, aby mohly některé problémy řešit. Věřím, že žádný zmatek by decentralizací nenastal. Samozřejmě, že by musel existovat ze strany státu dohled. Ale určitě by bylo lepší, kdyby se o tom, co je podstatné a důležité v dotčených regionech, rozhodovalo v jednotlivých oblastech. Například už kraje mají dobrou představu, co je v regionu zapotřebí a fungují relativně dobře.
Starostové nedávno řešili rozpad koalice s KDU-ČSL. Jak s odstupem času ten krok vnímáte? Nepřišly pochybnosti, že to bylo unáhlené rozhodnutí?
Já jsem s lidmi z KDU-ČSL v kraji vycházela dobře a vůbec jsme neměli problém se společnou kandidaturou. Na druhé straně rozhodnutí jít do voleb samostatně Starosty hodně nakoplo. Hodně starostů z kraje tvrdilo, že jsou moc rádi a hned se začali víc podílet na předvolební kampani a začali mi pomáhat. Rázem je zajímalo, co dělá volební štáb nebo kdy mají rozvést plakáty. Dokud jsme byli v koalici s KDU-ČSL, tak tolik aktivní nebyli. Já myslím, že i na celostátní úrovni to naše lidi probudilo. Kampaň je modernější, efektivnější, Můžeme si říkat co chceme a neohlížet se na sladění dvou programů. Nemusíme se na nic ptát. Celkově si tedy myslím, že je moc dobře, že jdeme do voleb sami a s vlastním programem.
Která z kapitol vašeho programu je vám nejbližší?
Mám ráda mezinárodní obchod a zajímá mě ekonomika nebo rozvoj průmyslu. Zajímám se také o životní prostředí, mám ráda přírodu. To jsou oblasti, které mě hodně baví.
Občas někteří politici mluví o tom, že by starostové měli být volení přímo. Jako starostka s tím souhlasíte?
Ne. Myslím, že by to nefungovalo dobře, aniž by se kompetence starostů výrazně změnily a to by byl asi obrovský skok se sporným přínosem. Zavést u nás přímou volbu prezidenta podle mě také nebylo dobré.
Ve volebním programu Starostů stojí, že bude prosazovat zavedení kurzů krizové připravenosti. Jak by vypadaly?
Ideální by bylo zahrnout krizovou připravenost už do školního vzdělávání. Lidé nejsou na krizové situace připraveni. Zažila jsem to například při povodních v lednu 2011, kdy zmatkovaly i tři čtvrtiny zastupitelů. Šířily se zprávy o velké vlně, která přijde od přehrady Hracholusky, a občané nevěděli, co mají dělat. Obecně tady připravenost lidí na takové situace není dobrá a někteří pak podléhají panice. Hodně lidí vůbec nezvládá základy první pomoci. Kurzy, které navrhujeme, by měly fungovat tak, že by například studenti někam na několik dnů odjeli a vyzkoušeli si nejrůznější modelové situace. Měli by přitom získat poznatky také o organizačních záležitostech v mimořádných případech, aby měli jasno, kdy kdo koho má poslouchat a co je zapotřebí dělat, pokud se například vyhlásí krizový stav.
Počítáte s tím, že pokud byste ve volbách uspěla a dostala do sněmovny, vstoupíte v politice do úplně jiného světa než je úřad vašich tisícových Kozolup?
Samozřejmě, že mě to napadlo. Hodně jsme si to přebírala, než jsem na pozici volební jedničky kývla. Představovala jsem si všechny problémy, které to může obnášet. Pochopitelně jsou i věci, které si nedokážu předem uvědomit. Ale myslím, že když jsem zvládla šok z toho, že jsem se ve čtyřiadvaceti letech stala starostkou, tak můžu něco podobného zvládnout znovu. Jako čerstvá starostka jsem se musela učit spoustu vyhlášek, předpisů a rychle zjistit, jak veřejná správa funguje. Dnes už s tím mám nějaké zkušenosti a myslím, že i další velký skok jsem schopná zvládnout.
Profil
Michaela Opltová, 31 let
● Od roku 2010 je starostkou obce Kozolupy. Kromě toho je také členkou Rady Svazu měst a obcí, předsedkyní Mikroregionu Touškovsko, místopředsedkyní Místní akční skupiny Radbuza.
● Vystudovala VŠ v oboru regionální studia a mezinárodní obchod. Ráda se věnuje cyklistice, tenisu, tanci, sjezdovým a běžeckým lyžím, in-line bruslím, motoristickým sportům a jízdě na motorce.
Autor: Václav Cinádr | Zdroj: Ladislav Němec, MF Dnes
Mohlo by vás také zajímat
