Zruší se pošty v malých městech a na venkově? Aneb Jak dál s Českou poštou.

Těšil jsem se na pokrok, který v médiích naznačil ministr vnitra nové vlády Milan Chovanec. Za předsednickým, respektive lektorským stolem, seděl Mgr. Jan Sixta - náměstek ministra vnitra, Ing. Mgr. Jaromír Novák - předseda telekomunikačního úřadu a nové vedení České pošty s.p..

Pan Horáček seminář uvedl a položil otázky k rušení poboček České pošty, kterých přes to, že se nemají rušit, už cca 260 z celkového počtu více než 3000 poboček neexistuje. Klíčem k budoucnosti pobočkové sítě má být analýza, kterou dal zpracovat pan ministr.

Generální ředitel České pošty, s.p. Ing. Martin Elkán přednesl monolog o fungování podniku. Ten se musí chovat jako ziskový, a přestože je celoplošnou službou státu občanovi, je nutné, aby i každá pobočka byla zisková. Nyní je údajně na pobočkách propad 2,5 miliardy korun ročně. Mluvil o systému „partner“ neboli „franšíza“ (kdy úlohu pobočky přebírá např. místní prodejna Konzumu), jak byla nabízena starostům všech obcí a jak funguje ve světě. Kdo ze starostů franšízy nevyužil a nesouhlasil se zrušením pobočky, tak už s ním jednáno nebude (bez ohledu na to, jestli je starosta ze zákona o obcích k tomu kompetentní).  S údivem jsem vstřebával, že může kompetence poštovního úřadu přebrat prodavačka.

Také jsme se dozvěděli, že partnerem pro vyjednávání o budoucnosti pobočkové sítě České pošty je Svaz měst a obcí (SMO) ČR. V diskusi byl vznesen dotaz, proč SMO, který směrem k venkovu selhal, dalo by se říci zradil venkov, už několikrát - nejdříve při vzniku Zlínské výzvy, dále při vyjednávání venkovských obcí o diskriminačním RUD, velmi významně při vyjednávání o výši financí, které mají být v novém plánovacím období 2014-2020 použity do komunitně vedeného místního rozvoje (CLLD), tedy přímo do projektů venkovských obcí přes MAS a naposledy v projektu Podpory meziobecní spolupráce. (Nepamatuji, že by se pan Bezdíček, zástupce Komory obcí SMO, postavil za venkov.) 

Diskutujícími bylo konstatováno, že zástupcům Pošty byly při vyjednávání nabídnuty nulové náklady na provoz poboček (např. topení, odvoz odpadu v režii obcí apod.) a že to některé nezajímalo. Padaly připomínky na současné fungování poboček - jedna úřednice na dvě pobočky, k tomu prodej zboží, uzavírání pojistných smluv atd. Díky špatně nastaveným časům otevírací doby se pobočky staly méně dostupnými a tím se snížil počet jejich klientů. To je i vina vyhlášky Telekomunikačního úřadu, která stanoví limit hodin pro veřejnost na 15 hodin týdně.

V průběhu semináře generální ředitel České pošty odešel a jeho místo zaujala ředitelka technologie. Z jejích úst zaznělo, že se s pobočkovou sítí musí něco udělat, protože provoz části poboček je prodělečný; nejdražší je údajně pracovní síla. Proto má být v první fázi počet poboček redukován z počtu cca 3110 na 2100. Tento návrh - bez jakéhokoliv odůvodnění - podal Telekomunikační úřad.  

V diskusi jsem také dostal slovo. Zeptal jsem se, zda analýza, kterou si ministerstvo vnitra vyžádalo, bude vycházet ze současného stavu. K tomu jsem položil otázku, zda prodělek poboček nenastartovalo předání doručování motorizované službě. Odpověď byla, že motorizované doručování je v tzv. černých číslech, že se jako samostatná činnost vyplácí a do analýzy patrně zahrnuto nebude. Není však vyloučeno, že má za vinu současný finanční propad na kamenných pobočkách. Moje otázka, zda bude analýza vztažena ke stavu, kdy jedna pošťačka měla jednu pobočku s doručováním, do vsi přijelo jedno auto ráno a jedno odpoledne, zůstala bez odpovědi. Takže analýza pravděpodobně vyhodnotí stávající stav zdevastované pobočkové sítě, zaviněný minulým vedením České pošty, které ji přivedlo do červených čísel, místo co by zjednalo nápravu a vrátilo poštovnímu úřadu jeho váhu, úlohu, prestiž a klientelu. 

Za takovou analýzu by nové vedení České pošty a s ním vedení Telekomunikačního úřadu mělo být dle mého názoru neprodleně odvoláno. Myslím si, že analýzu by měla provést nezávislá VEŠ (Vysoká ekonomická škola) a partnerem pro konzultace by měli být i zástupci venkova. Zastávám názor, že zpracovávaná analýza má být veřejně přístupná a má být výchozím podkladem pro vyjednávání se starosty obcí a nejen předložena vládě, kde hrozí, že zapadne a veřejnost, které se nejvíce týká, se nikdy nedozví, co bylo analyzováno a s jakým výsledkem. Může si to státní podnik dovolit??. V této republice ano.

Na mnou vznesený dotaz, zda a kdy bude Česká pošta s.p. privatizována se mi překvapivě dostalo odpovědi, že privatizace České pošty neexistuje a žádná se nechystá.

Takže shrnuto a podtrženo - mnoho nového jsme se toho dne od zodpovědných a kompetentních osob nedozvěděli. Nezbývá tedy, než se těšit na naplnění slibů, že se pobočky České pošty, s.p. rušit nebudou a počkat, až se „pravda ukáže“. 

 

Autor: Oldřich koblížek, starosta obce Vraclav a

           1. místopředseda KV STAN PK