Na čem obce spolupracují v rámci projektu „Meziobecní spolupráce“?

Projekt se méně obezřetným může jevit jako docela smysluplná aktivita, realizovaná v rámci obvodu obce s rozšířenou působností (ORP), případně mikroregionu. Jen málokdo si ale uvědomuje dopad tohoto projektu, který prakticky vytváří nové stupně veřejné správy na úrovni ORP a je tak v rozporu se zákonným pořádkem naší země. Má ambici měnit právní řád a to i umělým slučováním aktivit samostatných obcí. Ve své podstatě tak vytváří strukturu, která bude konkurovat metodě Leader a omezí realizaci komunitně vedeného místního rozvoje. Komunitně vedený místní rozvoj (angl. CLLD) je termín mnohým z nás dosud neznámý. Vězte však, že využití této metody, založené na principu získávání informací zdola, od jednotlivců, sdružení a komunit v rámci malých obcí nebo měst, je základním požadavkem ESIF (Evropských strukturálních a investičních fondů) pro účely smysluplné podpory území. Projekt MOS požadavkům ESIF doslova odporuje. Všichni přece víme, jakým způsobem jsou v rámci projektu MOS sbírány podklady pro definici území a stanovení závěrů, které budou do budoucna jistými „penězovody“ do území ORP. 

Shromažďování podkladů pro analýzu území je založeno v drtivé většině na zavádějících otázkách a odpovědích z dotazníků, které většina starostů obcí vyplnila jako anketu, jakých s podobným obsahem subjektivních názorů a běžných statistických údajů vyplňuje desítky. Předem byly stanoveny tři okruhy, přes které nejede vlak – školství, odpadové hospodářství a sociální služby. Položme si otázku – PROČ zrovna tato tři témata jsou „povinná“? Nelze za tím hledat zájmy určitých lobbistických skupin? Toto není rozhodnutí zdola, ale předem daný úzus. Ano, aby to někomu nepřipadalo příliš těsné, bylo přidáno čtvrté téma, které si mohou obce zvolit, jako určitá úlitba pocitu demokratického rozhodování. 

Celý projekt administrují povětšinou obce s rozšířenou působností, které na administraci čerpají dotační prostředky. Přitom je zneužito optické nadřazenosti ORP pro vyvolání dojmu povinnosti se do projektu začlenit.Tyto obce ale z žádného titulu nejsou nadřazeným orgánem obcí ve svém správním obvodu, jejich úředníci pouze pro tento obvod zajišťují výkon státní správy. Kromě úředníků ORP jsou z projektu MOS placeni tzv. „motivující starostové“, kteří ať už vědomě, nebo nevědomě spolupracují na něčem, co může poškodit zájmy zvláště menších obcí. Co totiž z analýzy v rámci projektu MOS nevyjde jako vhodné k podpoře, to v budoucnu podpořeno nebude. Tak se mohou některé obce začít brzy ptát, jak je možné, že například zrovna jejich škola nedostala peníze, když měla při žádosti o dotaci stejnou startovní pozici jako srovnatelná škola v sousedním městě. Malé obce se tak postupně mohou stát vazaly měst v regionu.

Že si projekt MOS žije svým vlastním životem, nezávisle na vůli obcí v rámci území, kde je realizován, dokládá jednoznačně osobní zážitek z 1. oficiálního setkání představitelů obcí ve Vysokém Mýtě v červnu 2014. Na tomto setkání měl být na počátku schválen jednací řád navržený Svazem měst a obcí, kterým se mělo celé jednání řídit. Podmínkou platnosti přijatých usnesení byla účast 30% starostů obcí v rámci realizovaného území. Protože se ale dostavilo málo starostů obcí, zapojených do spolupráce, bez skrupulí byli započteni přítomní starostové obcí, které do tohoto projektu nejsou zapojeny. I tak však bylo přítomných málo, a tak musel do potřebné účasti vypomoci narychlo povolaný úředník městského úřadu, občan jedné ze zapojených obcí. Na schválení jednacího řádu se jaksi zapomnělo a schválen nebyl, přesto se jím celé jednání řídilo a je považován za závazný. Jednací řád m.j. obsahuje ustanovení, že k odsouhlasení jakéhokoliv návrhu nebo usnesení je zapotřebí souhlasu nadpoloviční většiny přítomných obcí, ale tato nadpoloviční většina zároveň musí reprezentovat nejméně 50% obyvatel daného území. Jinými slovy – konkrétně v obvodu ORP Vysoké Mýto nemají obce šanci cokoliv prosadit, pokud s tím nebudou souhlasit zástupci Chocně a Vysokého Mýta. Města mají logicky odlišné potřeby a zájmy, než menší obce. A teď si znovu přečtěte předchozí odstavec. 

Projekt meziobecní spolupráce už od počátku vyvolává oprávněné pochybnosti o své transparentnosti a čistých úmyslech. Okolnosti jeho vzniku a realizace jsou natolik závažné, že je údajně již nyní předmětem auditu ze strany příslušných orgánů. Přitom částka na jeho realizaci je 596 milionů korun! 

 

Rozsah a možné dopady projektu MOS jsou skutečně znepokojující. Vzhledem ke svým pravidlům a způsobu, jakým je realizován, nemůže fungovat na principu skutečné spolupráce mezi obcemi. Několik měsíců jeho existence naopak ukazuje, že zásadním způsobem negativně narušil dřívější pospolitost a spolupráci v území. A tak se ptejme: Na čem to vlastně obce spolupracují v rámci Meziobecní spolupráce?
 Oldřich Koblížek, starosta obce Vraclav
 Foto:archiv STAN PK