Hlavní stránka Regiony Pardubický kraj Státní vyznamenání pro Stibicovou. Jiří Hájek: Je to osobnost s vysokým morálním kreditem

Státní vyznamenání pro Stibicovou. Jiří Hájek: Je to osobnost s vysokým morálním kreditem

30. 10. 2023

Prezident republiky Petr Pavel při příležitosti připomínky vzniku samostatného československého státu propůjčil Řád Tomáše Garrigua Masaryka 1. třídy pardubické disidentce Jarmile Stibicové za vynikající zásluhy o rozvoj demokracie, humanity a lidská práva. Na ocenění ji navrhl poslenec Jiří Hájek. 

Státní vyznamenání pro Stibicovou. Jiří Hájek: Je to osobnost s vysokým morálním kreditem

Státní vyznamenání pro Stibicovou. Jiří Hájek: Je to osobnost s vysokým morálním kreditem

„Mám radost, že její nesporné zásluhy ocenil i prezident Petr Pavel. Životní příběh paní Stibicové je velmi inspirativní a pro mě bylo a je důležité, že jde o osobnost s vysokým morálním kreditem. Gratuluji a přeji jí hlavně pevné zdraví,” řekl Jiří Hájek.

Jarmila Stibicová je bývalá disidentka, celoživotní bojovnice za lidské práva, která velmi aktivně vystupovala proti totalitnímu komunistickému režimu. Etiku, spravedlnost a možnost se sama na sebe podívat do zrcadla vždy stavěla před prospěch a vlastní pohodlí.

Jarmila Stibicová vystudovala angličtinu, ruštinu a češtinu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a následně pracovala jako středoškolská učitelka. Kvůli svým protirežimním názorům a činnosti byla vyhozena. Organizovala stávky a hladovky, za šíření letáků k 21. srpnu 1968 byla dokonce odsouzena k podmínečnému odnětí svobody. Zadržená byla poté ještě několikrát, při výsleších ale nikdy nevypovídala, zažila i šikanu ze strany bachařky. Totalitní režim sledoval ji i její rodinu. Po nuceném odchodu ze školy musela Jarmila Stibicová pracovat jako uklízečka, do školy se vrátila až po revoluci. Doučovala alespoň soukromě, ale i to jí bylo zakázáno, protože v roce 1977 podepsala Chartu, a jinou práci také hledala těžko, vždy ji nechala StB vyhodit. Proti nesvobodě bojovala intenzivně až do pádu komunismu. Pomáhala distribuovat legální a zahraniční tiskoviny a literaturu, organizovala petice a podílela si i na dalších aktivitách zaměřených na vzdělávání mládeže. S mládeží se vypravila za Václavem Havlem na Hrádeček. Angažovala se v organizacích jako Demokratická iniciativa, Iniciativa sociální obrany, Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných a pochopitelně i Občanské fórum, později také Amnesty International. V roce 1989 ji zatkla StB při cestě do divadla, kde měla přečíst prohlášení. Po revoluci se vrátila ke své původní profesi, učila na gymnáziu a na konzervatoři. Nadále neúnavně usilovala o zlepšení života kolem sebe. Vedla personální rekonstrukci v pardubické věznici, podílela se na vzniku městské policie a snažila se vychovávat lidi kolem sebe k péči o lidská práva.

Z životního příběhu Jarmily Stibicové je zřejmé, že všechno dělala z přesvědčení, ne kvůli osobnímu prospěchu. Snažila se „jen” o to, aby svět kolem ní byl lepší, svobodnější a spravedlivější. Za to byla ochotna zaplatit bezpečím svým i své rodiny, pohodlím a také kariérou. Morální sílu ukázala především v době, kdy naděje na změnu byla mizivá. Má nezpochybnitelnou zásluhu na tom, že před třemi dekádami v naší zemi po letech útlaku zvítězila svoboda.

Autor: Jana Rosenbergerová