Pomohou nám poslanci a zabrání likvidaci základních škol střední velikosti?

Abych vás zasvětila do problému, uvedu jako příklad naši obec Morašice. 

V základní škole jsme měli ještě nedávno hodně přes 200 dětí. V posledních letech počet ale klesá, podobně jako všude. Dosud škola dostávala od státu na mzdy učitelů finanční prostředky v podobě paušálu na žáka. Vynásobeno počtem žáků vyšla výsledná suma. Ředitel školy tak pevně věděl, kolik peněz má na platy učitelů na školní rok. A s tím si musel v tomto ohraničeném období poradit a vystačit.  Třeba na prvním stupni sloučit početně slabší ročníky do jedné třídy, a tak ušetřit na platu jednoho či dvou učitelů.

   

    Ministerstvo školství navrhuje v rámci úspor ve svém resortu financovat mzdy učitelů jiným systémem než dosud.  Jak vypadá ministerský návrh na změnu: Je nově stanoven model „ideální třída“ v počtu 24 dětí. Nad tento počet nebudou na žáky 25, 26, 27 atd. přiděleny žádné finanční prostředky. Pokud bude třída početně slabší, tak ředitel dostane na žáka dle navržené křivky o dost méně. Je to stanoveno ale prapodivnou křivkou, která není lineární. Třeba při 17 žácích ve třídě dostane tolik prostředků, jako kdyby jich tam měl podle lineárního řešení jen12. Takto samozřejmě budou scházet peníze na mzdy učitelů, na které mají právo podle tarifních tabulek platů. Tyto scházející peníze by podle nového modelu měla ale už doplácet příslušná obec a ne stát. Z tohoto plyne, že třeba do naší školy bychom měli na mzdy učitelů z obecního rozpočtu v roce 2013 doplácet ročně 500.000,- Kč (dle tabulky ministerstva č. 1 = lepší varianta), nebo cca 700.000,- (dle tabulky ministerstva č. 2 = horší  varianta).

 

 Toto opatření by se dotklo v našem blízkém okolí nejméně tří dalších plně organizovaných základních škol. Paradoxně málotřídkám bude rapidně přidáno, ty nebudou tento problém řešit. My máme ve škole malých dětí na prvním stupni málo, ty jsou právě v těch okolních málotřídkách, přijdou k nám až na druhý stupeň. Na druhém stupni už nelze třídy spojovat, abychom si vytvořili statut málotřídky.

 

 Není přijatelné, abychom tolik peněz na platy učitelů dávali z našeho obecního rozpočtu. Samozřejmě by nám poté chyběly na rozvoj obce. Pokud by zastupitelé tyto částky z pochopitelných důvodů odmítli z obecní pokladny převést na platy učitelů, tak druhý stupeň bychom museli zlikvidovat, aby se ze školy stala málotřídka s jejími výhodami. Tak by naše hezká, velká a opravená budova školy byla využita méně než z polovičky, samozřejmě provozní náklady by neubyly s ubývajícím počtem žáků. Topit, svítit a uklízet se musí.  A naše děti by už od 5. třídy jezdily za základním vzděláním do města. Ale s tím jako starostka, jako bývalá učitelka, ani jako obyvatelka Morašic nemohu souhlasit.

 

Venkovské školy s počtem žáků do 200 dětí mají velmi příjemné klima, nejsou to ještě ty giganty, které „jen poskytují vzdělání“. Je tu i lidská nadstavba, kde se ještě jednotlivé dítě neutopí v davu anonymity. V neposlední řadě třeba u nás je nadstandardně po vyučování výborně fungující školní klub pro druhý stupeň, pro „puberťáky“, kde se děti soustředí až do večera. Ne proto, že by tam byly odloženy, ale protože tam být chtějí, je tam zajímavá činnost (keramika, vaření, floorbal, cvičení, redakční rada pro školní časopis atd.). Nedovedu si představit, že bych stála jako zřizovatel u rozhodnutí o bytí a nebytí druhého stupně naší školy, tak široko daleko pozitivně vyhlášené, a to kvůli takové „maličkosti“, kterou vymyslel nějaký úředník. Ve státě by se sice mělo tímto postupem ušetřit více než 3 miliardy Kč. Ale je to ku prospěchu věci šetřit zrovna zde, na dětech? Jeví se mi to velmi nespravedlivé i v porovnání se zvýhodněnými málotřídkami. Považuji za nutné, aby byl stanoven nový klíč k přidělení peněz na platy pedagogů pro jednotlivé školy. Ten dosavadní systém nebyl ideální, ale byl podstatně lepší než ten nově navržený.

 

Zdá se mi, že v Praze si myslí, že na venkově žije tak zanedbatelné množství lidí, že nepotřebují ani základní školství, a pokud jej chtějí, tak ať si to zaplatí z "obecního". S tím opět nemohu souhlasit a za naši obec jsem se připojila k Velhartické výzvě, kterou podepisují i další obce a školy pod nesouhlas s nově navrhovaným postupem.

 

    Asi před měsícem jsem oslovila poslance z řad politického hnutí Starostové a nezávislí pana Petra Gazdíka a vyjádřila jsem velké znepokojení ze situace, která by mohla nastat. Jako stranický kolega mi slíbil, že se tím budou určitě dopodrobna zabývat a udělají všechno pro to, aby byly školy a obce této navržené „inovace“ ušetřeny. V listopadovém  Informačním listu politického hnutí Starostové a nezávislí poslanec Gazdík říká k problematice následující, cituji pouze část textu: “Zatím se jedná pouze o záměr, který se samozřejmě může ještě změnit, ale v žádném případě nechceme tuto věc podceňovat a budeme sledovat, s čím MŠMT přijde. Financování resortu nelze postavit na jediném kritériu. Školství v obcích je prostředkem, jak budovat v žácích přirozenou a prospěšnou vazbu na region, pomáhá vytvářet základní sociální vazby, které dělají z venkova fungující společenství a ne jen prostor pro zemědělskou produkci a rekreaci. Věřím, že ministerstvo školství od modelu čistě finančního řízení resortu ustoupí. Pokud ne, návrh narazí na razantní odpor našeho poslaneckého klubu.“ 

 

    Na závěr se zase hodí mnou vytvořený citát: Venkov je krásné místo, žijí zde stejně šikovní, chytří a skvělí lidé jako ve městě a měli by mít stejná práva.  Musejí to ale stále světu připomínat a žádat o tato nezpochybnitelná práva nahlas. 

 

Mgr. Hana Štěpánová – starostka Morašic (okres SY)

3. místopředsedkyně hnutí Starostové a nezávislí