26. 4. 2024
Hlavní stránka Regiony Hlavní město Praha Potenciál sběru dešťové vody v Praze 4
Potenciál sběru dešťové vody v Praze 4
26. 6. 2017
Typický obyvatel velkoměsta se pravděpodobně příliš nezabývá úvahami o tom, co se děje dál s vodou, která se mu při dešti snáší z nebes na hlavu. Většinou jenom zanadává, proč že ji ty kanály neberou, když náhodou v důsledku přívalového deště teče po ulici „řeka“. Podstatou věci je, že koloběh vody v přírodě probíhá daleko přirozenějším způsobem než ve městech a mezi normální cesty vody rozhodně nepatří stékání po dlažbě či asfaltu do betonových odvodních kanálů a dál do řek.
.jpg "Lysolajské jezírko")
Lysolajské jezírko
Takový odvod vody má řadu negativních důsledků jak pro přírodu (zejména znečištění vodních toků, překračování jejich kapacity a snižování hladiny podzemních vod), tak pro život člověka ve městě (sušší, teplejší a prašnější mikroklima).
Aktuálním trendem a ekologickou nutností je podporovat vsakování, zadržování a výpar vody v urbanizovaných oblastech. Z těchto důvodů si Městská část Praha 4 nechala provést analýzu potenciálu sběru dešťové vody z objektů mateřských a základních škol (dále jen MŠ a ZŠ) na svém území. Analyzováno bylo 51 MŠ a ZŠ v Praze 4. Celková plocha střech analyzovaných z pohledu sběru dešťové vody je 8,77 ha, což je o něco víc než rozloha 7. největšího náměstí v Evropské unii, kterým je Place de la Concorde v Paříži. Zachycená dešťová voda má být dle zadání využívána pouze pro závlahu venkovních prostor, a to v rozmezí měsíců duben až říjen. Po zbytek roku by se měla zachycená voda nechat zasakovat. Tomu byl přizpůsoben i výpočet akumulačního objemu. Akumulace dešťové vody v nádržích slouží k vyrovnání rozdílu mezi využitelným objemem dešťového přítoku a objemem spotřeby dešťové vody. (Při návrhu akumulačního objemu se provádí roční bilance využitelného objemu dešťového přítoku a spotřeby dešťové vody. Velikost akumulačního objemu se navrhuje jako menší z hodnoty objemu přítoku a objemu spotřeby s rezervou na dobu určitou dobu, v tomto případě na 21 nebo 28 dní.) Celkový akumulační objem může při využití všech analyzovaných střech dosáhnout 2 456 m3 při návrhu na 21denní zásobu a 3 277 m3 při návrhu na 28denní zásobu. Velikost akumulačních objemů jednotlivých objektů se pohybuje od Vak=6 m3 pro MŠ Na Bučance, počítaného s rezervou na 21 dní, až po Vak=208 m3 pro ZŠ Na Planině, počítaného s rezervou na 28 dní.
Podrobné ověření návrhu bylo provedeno pomocí 10leté historické srážkové řady (2006–2015) ze srážkoměrné stanice Zelená Liška a dalších údajů z ČHMÚ (průměrné denní teploty, rychlost větru, evaporace atd.). Výpočty ukázaly, že při objemu nádrží poskytujícím 28denní rezervu, který se jeví nejefektivnější, se u většiny objektů využije 70 %. veškeré vody, která ze střech škol odtéká. Další zvyšování objemu nádrže vede sice k většímu využití dešťové vody, nikoliv však lineárně (využití roste pomaleji nežli objem nádrže), a zároveň se zvyšuje riziko snižování jakosti vody v nádrži. Je-li možné navíc pro zbylých 30 % vody použít vsakovací zařízení, snižuje se přímý odtok do stokové sítě/vodního toku na pouhých 1–3 % (tj. na míru využití dešťové vody nad 97 % během období, kdy je nádrž využívána).
Z výsledků studie vyplývá, že roční objem využité dešťové vody může při dlouhodobém srážkovém normálu dosahovat 20–23 000 m3. Pro představu jde o množství vody, které zhruba odpovídá např. celkové roční spotřebě vody na splachování WC ve městě o velikosti Jindřichova Hradce, ale také třeba objemu vody, který za 1 hodinu v současnosti (červen 2017) proteče Vltavou na horním toku ve Vyšším Brodu.
Doba návratnosti investic bez poskytnutí dotace je nepříznivá vzhledem k vysokým pořizovacím nákladům a pohybuje se v řádu desítek let. S poskytnutím dotace v rámci PO 1, aktivita 1.3.2 s výší podpory 85 %, se však doba návratnosti u střech nad 1000 m2 výrazně snižuje, a to na pouhých několik let (doba návratnosti u varianty využívající vsakování je zhruba dvojnásobná oproti variantě bez vsakování).
Studie, kterou vypracovali pro MČ Praha 4 odborníci z Fakulty stavební ČVUT, tak prokázala, že plány na realizaci akumulačních nádrží u školních objektů v městské části mají pevný základ, a kromě významných přínosů z hlediska životního prostředí, a to nejen pro Prahu 4, jsou za jistých podmínek, tj. s dotací a pro střechy s výměrou nad 1000 m2, zároveň i ekonomicky efektivní.
V neposlední řadě je potřeba si uvědomit, že voda bude v budoucnu čím dál vzácnější a je nutné s ní pečlivě hospodařit. Meteorologové předpovídají další velmi suché léto, a tak je nejvyšší čas začít investovat do opatření, která tento negativní trend budou alespoň trochu mírnit. A Městská část Praha 4 se v tom rozhodla jít příkladem u vybraných veřejných budov, které spravuje.
Zdroj: Erika Stařecká
Mohlo by vás také zajímat
