Šéfové koalice se dohodli, boj o knihy a tisk ale není u konce

PRAHA - Češi se kvůli zvýšení DPH nebudou muset omezovat v konzumaci chleba, syrové zeleniny či ryb, ale možná přestanou číst. Koaliční devítka, tedy zástupci tří vládních stran, včera prohlásila, že diskuse o dalších výjimkách z 20procentní sazby typu knihy, teplo či léky je uzavřena. VV a TOP 09 se nicméně ještě chtějí pokusit prosadit nižší DPH na knihy a tisk. 

Z jednání vyplynulo, že v nižší sazbě DPH (10 procent) zůstane jen sedmička základních potravin (mléko, chleba, voda...). „Pandořina skříňka, diskuse o jiných výjimkách ve snížené sazbě, je uzavřena,“ uvedl po jednání šéf VV Radek John. 

Teoretická naděje na přidání knih a tiskovin na seznam výjimek nicméně trvá. Výpadek by činil 750 milionů ze zvýšené DPH, což je v porovnání se sedmi potravinami (7 miliard) nízká částka. 

„V pondělí to probereme s ministrem financí (TOP 09),“ uvedl poslanec VV Michal Babák. Ministr financí stanovil, že výjimky, které zůstanou v nižší sazbě, nesmí připravit rozpočet o víc než sedm miliard. VV nicméně odmítají vyměnit některé ze sedmičky potravin za knihy a tiskoviny a doufají, že nová položka by se mohla stát osmou výjimkou. 

Babák přišel také s vlastním nápadem odečíst si výdaje na knihy a na předplatné ze základu daně v daňovém přiznání. Poněkud krkolomný způsob, jak knihám ulevit, nicméně není v souladu s Kalouskovou daňovou koncepcí, která slibuje zjednodušení daní a seškrtání výjimek. 

I v samotné TOP 09 však existuje nevole k tomu, aby knihy a tiskoviny byly zatíženy vyšší sazbou DPH. „Nesouhlasím s tím, že by knihy měly být ve vyšší sazbě. Příští týden o tom budeme mluvit s ostatními poslanci klubu TOP 09,“ řekl včera šéf klubu Petr Gazdík. 

 

Rarita: Dražší tiskoviny a knihy 

 

Zvýšením nižší sazby daně z přidané hodnoty na dvacet procent na knihy a tisk by se Česká republika stala evropskou raritou. Ve většině evropských zemí (výjimkou je např. Bulharsko) jsou tyto položky zařazeny do nižší sazby, v Irsku nebo Velké Británii dokonce do nulové. V Dánsku, kde mají na zboží a služby DPH 25 procent, existuje výjimka pro deníky a týdeníky (nula procent) a do knižního trhu stát vybranou daň vrací dotacemi. 

Čeští knihkupci mají obavy. „Na Slovensku to udělali před lety, když sjednotili DPH na 19 procent včetně knih. I když před dvěma lety DPH u knih snížili zpět na 10 procent, knižní trh se z toho již nevzpamatoval,“ říká ředitel sítě knihkupectví Librex Petr Becher. Podle něj nebudou moci absorbovat vyšší daň do svých marží a budou muset jít s cenami nahoru. 

„Stát příliš velkou sumu do rozpočtu nezíská, ale může vážně ohrozit menší podnikatele a firmy a v konečném důsledku tak celkový efekt pro státní pokladnu bude záporný,“ varuje Jan Kanzelsberger, majitel stejnojmenného knihkupectví. 

Svaz českých knihkupců a nakladatelů (SČKN) zveřejnil na internetu výzvu na obranu knih. K petici za nižší DPH připojila svůj podpis řada úspěšných českých spisovatelů včetně dramatika a bývalého prezidenta Václava Havla. 

Podle knihkupců mají zákazníci vybudovanou psychologickou cenovou hranici, za niž nejsou ochotni jít.

 

 

„Pohybuje se mezi 200 až 500 korunami, to však pouze u nejžádanějších bestsellerů,“ uvedl Pavel Nýč, ředitel nakladatelství Fragment. Případné desetiprocentní zdražení by si podle SČKN mezi sebe museli přerozdělit nakladatelé, knihkupci, tiskárny i autoři. 

Jejich zisky by šly výrazně dolů a vydávalo by se méně nových titulů. Podobný vývoj lze očekávat také na trhu s novinami a časopisy, které se podobně jako knihy často prodávají za psychologické ceny. 

Jedenadvacet procent z novin a časopisů se platí od ledna 2009 například v Litvě. Podle prezidenta tamní unie novinářů Dainiuse Radzevičiuse mělo zvednutí desetiprocentní sazby na mediální trh neblahé důsledky. „Několik deníků muselo skončit a spousta lidí přišla o práci,“ vysvětlil Radzevičius. Důsledky vyšší daně pocítily také litevské tiskárny - tiskne se v Polsku, kde je to levnější. 

Od příštího roku se bude odvádět dvaadvaceti procentní DPH z tisku také v sousedním Lotyšsku. Mezitím si stačili Lotyši vyzkoušet stejně vysokou sazbu DPH na knihy, která platila od od ledna do srpna 2009. Podle lotyšského sdružení knihkupců v té době poklesl prodej knih o 22 procent. 

Zvýšení DPH nastane už od října, takže knihy a předplatné tiskovin se jako dárek pod stromeček prodraží. 58 miliard korun ročně, které se na zvýšené DPH vyberou, má být použito výhradně na důchodovou reformu. Na pokrytí letošního schodku důchodového pojištění bude třeba kolem 30 miliard. 

 

***

 

„Stát příliš velkou sumu do rozpočtu nezíská, ale ohrozí menší podnikatele.“ Jan Kanzelsberger majitel knihkupectví 

 

FAKTA Co prosazují strany? * ODS je přesvědčena, že nejlepší je mít jednu sazbu DPH bez výjimek * TOP 09 stejně jako ODS nechce žádné výjimky. Strana byla ochotná vyměnit potraviny za knihy a tiskoviny. Poslanec Petr Gazdík hodlá nižší sazbu pro tiskoviny prosadit ve Sněmovně. * VV požadovaly především zachování základních sedmi potravin v nižší sazbě. Podle předsedy Radka Johna strana už žádné návrhy přinášet nebude. Stínový ministr financí Michal Babák se pokusí Miroslava Kalouska ještě o nižší sazbě pro knihy a tisk přesvědčit.