Hlavní stránka Info a média Výstupy z médií Postoj k migračnímu paktu je evropskou maturitou ČR

Postoj k migračnímu paktu je evropskou maturitou ČR

20. 6. 2023

EU se po letech náročného vyjednávání dohodla na návrhu reformy migrační politiky, takzvaném „migračním paktu“. Za ČR jsem podobu této dohody vyjednával už v době předsednictví a ještě v předvečer jejího schválení jsem se, troufnu si říct významně, zasadil o dosažení takové podoby, která byla přijatelná pro naprostou většinu členských států. 

Postoj k migračnímu paktu je evropskou maturitou ČR

Postoj k migračnímu paktu je evropskou maturitou ČR

Jsem na to bez přehánění pyšný. A to přesto, že „migrace“ je spolehlivou rozbuškou vášní. Fakta jsou totiž jednoznačná: migrace se nám nemusí líbit, ale nedokážeme jí nikdy úplně zabránit. Nová evropská politika počítá s lepší ochranou společné vnější hranice, s významným zpřísněním takzvané „hraniční procedury“, tedy kontroly toho, zda příchozí má nárok požádat v EU o azyl, a se zrychlením návratů těch, kdo nárok na azyl nemají. Součástí je také spolupráce se státy mimo EU, z nichž lidé do Evropy proudí, a pomoc přímo na místě. Tedy něco, co ČR dělá už dnes. 

I přes tato opatření ale lidé prchající před válečnými konflikty, pronásledováním nebo přírodními katastrofami do Evropy přicházet budou – jak tomu ostatně bylo po staletí. Kromě možnosti regulovat jejich množství potřebuje EU také spravedlivý mechanismus, jak se o ty, které přijme, postarat tak, aby byla tato „starost“ solidárně rozprostřena mezi všechny členy evropského společenství. Takový mechanismus se nám teď konečně podařilo najít. Zohledňuje to, že část států EU včetně ČR dlouhodobě odmítá systém povinného přerozdělování příchozích, tedy povinné relokační kvóty. Z tohoto postoje jsme neslevili, protože jsme přesvědčeni, že země EU mají mít možnost se svobodně rozhodnout, jakým způsobem k řešení celoevropského problému přispějí. Zda tím, že na svém území přijmou migranty, nebo finanční pomocí zemím, které to udělaly, případně tím, že se budou podílet na ochraně vnějších hranic a již zmíněných hraničních procedurách a návratové politice. 

Není ovšem možné, aby se některá z členských zemí na řešení migrace nepodílela vůbec. A v tom je jádro kritiky migračního paktu, která zaznívá od ANO, SPD a extremistů: za kritikou (neexistujících) povinných kvót, zpochybňováním „povinné solidarity“ a výkřiky o „zradě“ se skrývá jediné: Neochota jakkoliv se podílet. Tvrdí, že nechtějí pomáhat „povinně“, ve skutečnosti ale nechtějí pomáhat vůbec. Jestli je to „jen“ sobectví, nebo kalkul – vždyť Andrej Babiš už strašením migrací jedny volby vyhrál –, těžko říct. Oboje je stejně ubohé.

Nechci se při argumentaci, proč je migrační pakt dobrým řešením, ohánět výjimkou vyjednanou pro ČR nebo tím, že dohoda může být brzy velmi výhodná právě pro nás. Reforma migrační politiky EU je správným krokem i bez ohledu na tyhle třešničky na dortu. Naše země je členem EU už 19 let. Je na čase, abychom se definitivně stali dospělým členem tohoto společenství. Přestali ho vnímat jako švédský stůl, z kterého si můžeme vybrat chutné jednohubky v podobě rozvojových peněz a volného pohybu a nad ostatním se ošklíbat. Naše předsednictví ukázalo, že jsme už dostatečně zralí. A to, že jsme stáli u úspěšného dojednání migračního paktu, je pro naši zemi výborným maturitním vysvědčením. 

Vít Rakušan, Deník Právo, 20. června 2023

Autor: Vít Rakušan