Hlavní stránka Info a média Výstupy z médií Maleček: Pokusíme se změnit tu silnou stranickou linii při rozdělování dotací

Maleček: Pokusíme se změnit tu silnou stranickou linii při rozdělování dotací

26. 9. 2016

Starosta městské části Brno-sever Martin Maleček se stal celkem nečekaně lídrem společné kandidátky Starostů a nezávislých (STAN) a Starostů a osobností pro Moravu. V politice je totiž krátce. V čele hnutí Sdružení občanů Lesné ale hned vyhrál volby v druhé největší brněnské části v roce 2014.
Maleček: Pokusíme se změnit tu silnou stranickou linii při rozdělování dotací

Maleček: Pokusíme se změnit tu silnou stranickou linii při rozdělování dotací

Odhaduje, že STAN získá v krajských volbách kolem deseti procent hlasů. „Mohli by jednat i o koalici a účasti v radě,“ říká Maleček.

Průzkum předvolebního potenciálu, který zveřejnila Česká televize, přisuzuje Starostům a nezávislým kolem devíti procent. Překvapilo vás to číslo?

Vzhledem k tomu, jak máme sestavenou kandidátku, myslím, že náš potenciál je vyšší. Vycházím z výsledků komunálních voleb. Pakliže máme na kandidátce 90 procent nezávislých starostů, místostarostů, zastupitelů či představitelů nezávislých občanských iniciativ, kteří šli do voleb a byli úspěšní, předpokládám, že ve svých regionech znovu důvěru od voličů dostanou. Občané, již je volili v komunálu, by je mohli zvolit i na kraj. Mohli bychom tak krajskou samosprávu přiblížit obcím. Pokud budou na kraji politici, kterým lidé důvěřují, bude pro ně i činnost kraje pochopitelnější. A přínosnější. Kraje mají například zákonodárnou iniciativu, kterou nevyužívají, do ní bychom se chtěli také zapojit. Z krajů by mohlo na celostátní úroveň vycházet víc podnětů, což chceme také změnit.

Takže rozhodnutí STAN nejít do voleb s TOP 09, jako tomu bylo dřív, považujete za správné?

Je to rozhodnutí celostátního vedení. Ale pokud by se šlo s TOP 09, tak bych se toho neúčastnil. Mě zajímal projekt, v němž se dají dohromady nezávislí starostové ze všech regionů jižní Moravy a vytvoří se síť lidí, kteří jsou schopní komunikovat, spolupracovat, vyměňovat si zkušenosti a mít kontakt s krajem.

Někteří starostové si dost stěžují, že komunikace s krajem nyní závisí na stranické příslušnosti daného starosty. Stejně tak tok peněz z kraje. Taky to tak vnímáte?

Vím o tom. Starostové mají různých příhod a neoficiálních vyjádření z úrovně kraje nepřeberné množství. Já jako starosta brněnské městské části s krajem nepřicházím tolik do styku. Takže to tolik nepociťuji.

Pokud se STAN dostane do krajského zastupitelstva, co by byla jediná věc, kterou byste chtěl prosadit za ty čtyři roky, i kdybyste skončili v opozici?

Také z opozice bychom se chtěli pokusit změnit tu silnou stranickou linii při rozdělování dotací, s tím souvisí i způsob hospodaření kraje. Myslíme si, že neustále zvyšuje svůj dluh a je možné si vzít příklad z jiných krajů, které jsou schopny zadluženost když ne stáhnout, tak aspoň zastavit. Z úrovně opozice to bude horší, ale jsem přesvědčený, že jisté věci nemůže ani koalice opomenout nebo ignorovat.

A s kým byste tedy šli do koalice? Případně s kým naopak ne?

Určitě bychom nešli s extremistickými politickými subjekty. Mám nějakou představu, co bychom chtěli na kraji udělat, nejdůležitější ale bude, aby měli ostatní při vyjednáváních podobnou. Takže v této chvíli neřeknu striktně, s kým ano a s kým ne.

Znamená to, že nevylučujete ani koalici s KSČM?

V podstatě je to pro nás také, byť ne tak vyhraněně, extremistická strana a s ní bychom spolupráci vyloučili.

Několik stran už teď před volbami prohlásilo, že je ochotno jednat o koalici s ČSSD, ovšem bez současného hejtmana Michala Haška. A vy?

Nemám moc rád personifikování.

Nicméně se ale opakuje situace z komunálních voleb v Brně před dvěma lety, kdy také ostatní strany řekly, že budou jednat s ČSSD, ale bez tehdejšího primátora Romana Onderky. Tato taktika jim nakonec vyšla, sociální demokracie se nechtěla Onderky vzdát a skončila v opozici...

Samozřejmě některé kroky a skutečnosti týkající se současného hejtmana nejsou v našich očích ideální a tento styl politické práce bychom nebyli schopni akceptovat. Takže je u hejtmana velký otazník a byla by otázka, zda by byla schopná tato konkrétní osoba toto všechno změnit. Jsme vyzýváni jistými politickými subjekty, abychom řekli, že se nebudeme s panem Haškem bavit. Nechceme se ale nechat tlačit někým ke zdi.

STAN nemá moc rozsáhlý předvolební program a v mnoha věcech se shodne s konkurenčními stranami. Zaujala mě doprava, kde třeba říkáte, že byste chtěli věnovat maximální úsilí postavení silnic na Svitavy a Vídeň. Chybí tam ale zmínka o Zásadách územního rozvoje (ZÚR), na kterých stojí a padají všechna předsevzetí týkající se dopravy.

V programu ZÚR nemáme, protože vycházíme z toho, že budou schváleny ještě do voleb, jak slíbil pan hejtman a současné vedení kraje. Zásady nejsou problém jako takové, ale kvůli dopravnímu napojení brněnské aglomerace. Máme pocit, že kraj měl dostatečně dlouhou dobu, aby to vyřešil, aby už měl územní studii. Na druhou stranu má vyjádření ministerstva pro místní rozvoj, že je to takto možné. Takže brněnská aglomerace se bude řešit ex post. A to už, věřím, budeme součástí krajského zastupitelstva a budeme mít vliv i na složení rady a budeme se snažit, aby studie měla všechno, co potřebuje.

V programu nemáte žádnou zmínku o rodinné politice. Některé jiné strany, jako třeba KDU-ČSL nebo ČSSD, naopak prorodinnou politiku kraje zdůrazňují. Proč ne vy?

Věci sociálního charakteru spojené s rodinou jsou důležité i pro nás. Sama jste zmínila, že volební programy jsou hodně podobné – pro všechny lidi jsou v celé republice tři základní priority: silnice, sociální péče a zdravotnictví. Všichni víme, že fungujeme v koalici a její programové prohlášení se bude dávat dohromady po volbách. Budou v něm všechny věci důležité pro chod kraje, včetně rodinné politiky.

Chcete také podpořit školy, které jsou schopné vyučovat aspoň část předmětů v cizím jazyce. To je ale dnes jen na některých gymnáziích. Na odborných školách nic takového není. Máte konkrétní představu, jestli se taková výuka bude týkat i jiných škol?

Tento bod programu je cílený primárně na gymnázia. Pokud by se to podařilo, mohla by se takto začít angličtina vyučovat i na jedné dvou odborných školách. V řemesle může být přínosem umět komunikovat a přijímat informace o svém oboru v cizím jazyce.

Chcete také nabídnout férové podmínky investorům bez preferování těch zahraničních. Jak to chcete udělat, aby nešlo o diskriminační záležitost?

Pakliže budeme mít investory či regionální firmy, které se podaří navázat na střední školy, aby měly nějakého garanta, mohou nabídnout pracovní příležitosti studentům. Pokud je investor zahraniční, jeho zájem o region je minimální. Jde mu o co nejlacinější pracovní sílu, za co nejmíň peněz co nejvíc muziky, a po čase většinou opouští ČR. Otázka je, jak je to se zdaněním. Samozřejmě nemůžeme nikoho diskriminovat, jsou tu jistá pravidla hospodářské soutěže, za která se jít nedá. V rámci legislativy chceme podporovat místní firmy, místní lokální potraviny. Víme o problémech se suchem, o problémech s výkupními cenami produktů od zemědělců. Pokud nebudeme podporovat prvovýrobu, tak by se mohlo stát, že na jižní Moravě nebude mít kdo hospodařit. 

 

Autor: Anna Vavríková, MF DNES

Autor: Anna Vavríková, MF DNES