26. 4. 2024
Hlavní stránka Info a média Komentáře Josef Bernard: Stabilizace veřejných financí nebude možná bez razantnějšího zásahu
Josef Bernard: Stabilizace veřejných financí nebude možná bez razantnějšího zásahu
6. 10. 2022
Vládní novela státního rozpočtu na rok 2022, kterou se nyní zabývá Poslanecká sněmovna, vychází z nutnosti reagovat na nepředvídatelné turbulentní situace v tomto roce. Důvody předložení jsou poměrně jasné a pochopitelné, dopady pokračujícího válečného konfliktu na Ukrajině, jehož důsledky nebyly v době sestavení rozpočtu na rok 2022 známy, růst životních nákladů občanů České republiky vyvolaný jak inflací, tak vysokými cenami energie či reakce na energetickou krizi nebo zajištění strategických zdrojů. Všechny tyto události se zcela logicky negativně promítají do vývoje veřejných financí.
Josef Bernard: Stabilizace veřejných financí nebude možná bez razantnějšího zásahu
Plánované příjmy státního rozpočtu činí 1 bilion 678 mld. korun, což představuje navýšení o 65 mld. korun. Předpokládané výdaje státního rozpočtu činí 2 biliony 8 mld. korun, což představuje navýšení o 115 mld. korun. Z těchto údajů vyplývá navýšení schodku o 50 mld. korun na celkových 330 miliard.
Největší část navýšených příjmů tvoří daňové příjmy ve výši 41 mld. korun, následují příjmy nedaňové ve výši 14,4 mld. korun a pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti ve výši 9 mld. korun.
Rozpočtově nejvýznamnější položkou na výdajové straně je balíček pomoci s cenami energií zahrnující zejména úsporný energetický tarif, hrazenou podporu obnovitelných zdrojů energií ze státního rozpočtu, či podporu kotelen a centrálního vytápění. Z letošního rozpočtu bude hrazena přibližně jedna čtvrtina z celkové sumy, tj. 16,75 mld. korun. Novela rozpočtu dále zohledňuje potřebu zvládnout uprchlickou krizi z Ukrajiny. Na humanitární dávku, příspěvek pro solidární domácnost a na okamžitou pomoc půjde navíc 10 mld. korun. Novelizovaný rozpočet pokrývá také historicky první nákup zemního plynu do státních hmotných rezerv za 8,5 mld. korun a financuje jednorázový příspěvek na dítě v celkové výši 8 mld. korun či druhou mimořádnou valorizaci penzí za 7,8 mld. korun. Průměrný starobní důchod se díky třetí letošní valorizaci penzí zvýší od září o dalších 700 korun a v roce 2022 tak přesáhne hranici 18 tisíc korun. Na tři valorizace penzí v tomto roce vyčlenila vláda celkem zhruba 56 mld. korun.
Novela dofinancovává také oblast vodního hospodářství, sociálních služeb, SFDI, filmových pobídek, školství, systém sociálních dávek a sport včetně posílení dotačních titulů na vznik nových bytů. Jsem velmi rád, že jsme s koaličními kolegy z rozpočtového výboru podali k novele státního rozpočtu na rok 2022 pozměňovací návrh a našli finanční prostředky také pro spolky jako například Junák - český skaut, Pionýr nebo mladí hasiči na pokrytí zvýšených nákladů na energie. Tyto organizace jsou malý krok před uzavíráním jejich základen a kluboven a pro některé z nich to může mít až likvidační následky.
Jsem toho názoru, že novelizovaný rozpočet na rok 2022 se schodkem 330 mld. Kč představuje kompromis mezi potřebou kompenzovat rostoucí ceny zejména ohroženým skupinám naší společnosti, udržet investiční aktivitu státu a nevzdat se fiskální odpovědnosti, ke které se vláda zavázala ve svém programovém prohlášení. Předchozí vláda navrhovala schodek 377 mld. korun, tedy ještě skoro o 50 mld. více. Určitě mě prohloubení schodku schváleného začátkem tohoto roku nijak netěší. Největší problém stávajícího rozpočtu je strukturálně vysoký schodek, tedy ohromný nesoulad mezi velikostí výdajů veřejného sektoru na straně jedné a velikostí příjmů na straně druhé. A to bude jeden z úkolů pro odbornou ekonomickou komisi hnutí STAN, které předsedám. Hledat řešení, kde konkrétně šetřit a kde hledat příjmy, protože stabilizace veřejných financí nebude možná bez razantnějšího zásahu.
Mohlo by vás také zajímat
