Hlavní stránka O nás RUD Přijíždí další dva primátoři. Smluvit se na Kalouska

Přijíždí další dva primátoři. Smluvit se na Kalouska

20. 1. 2011

Rozpočtové určení daní. To není jazykolam, ale komplikovaný systém na přerozdělování státních peněz městům a vesnicím. Ministerstvo chystá jeho zásadní změnu. A Brno by tak mohlo už příští rok přijít i o víc než sto milionů.

 

BRNO - To největší město i ta nejmenší obec v republice dostávají od státu peníze do svého rozpočtu. Výpočet takové částky je složitý, platí ale, že jde o počet obyvatel a také o velikost a význam města pro region. Nejlépe jsou na tom velká statutární sídla, jako je Brno. Tento stav by se však od příštího roku měl kvůli přípravě nového zákona o takzvaném rozpočtovém určení daní změnit. Do Brna dnes přijíždí primátoři Plzně a Ostravy Martin Baxa a Petr Kajnar, aby se svým brněnským kolegou situaci probrali a domluvili se na strategii. Společně chtějí jednat sministrem financí Miroslavem Kalouskem a vymoci pro svá města výjimku. 
Brno dostalo od státu díky rozpočtovému určení daní přes šest miliard osm set milionů korun. „Podle mých výpočtů by to mělo být v roce 2012 o sto padesát až dvě stě milionů méně. Neumím si představit, jak to vyřešit. Už teď přichází město kvůli krizi, a s ní spojeným šetřením, o miliony,“ tvrdí primátor Roman Onderka. Z nového výpočtu je vyjmutá Praha, která je v tomhle případě považovaná za kraj, systémová změna se tak dotkne hlavně Brna. V případě Plzně a Ostravy je ve hře něco přes sto milionů. 
Problém je v koeficientu, kterým se rozpočtové určení daní počítá. Ten nyní zvýhodňuje velká města. Malé obce dostávají na obyvatele i čtyřikrát méně peněz než Brno nebo Ostrava. A ministerstvo chce těm menším vyjít vstříc. „Ve vyspělých zemích Evropské unie dostávají velká města zhruba jen dvojnásobek,“ vysvětluje Petr Gazdík (TOP 09), který na návrhu rozpočtového určení daní pracoval. Jako bývalý starosta Suché Lozi a současný krajský zastupitel má s příjmy obcí své zkušenosti. „Nejde jen o nesoulad mezi malými a velkýmiměsty, ale i o nespravedlnost mezi těmi velkými. Proč by třeba Brno mělomít výhody jakožto centrum jižní Moravy, když je nemají České Budějovice jako centrum jižních Čech,“ argumentuje Gazdík. Podle něj je však zatím naprosto předčasné vyvolávat schůzky primátorů a na nový přístup k rozpočtovému určení daní si stěžovat. „Je to zbytečné broušení nožů, návrh ještě není hotový a není možné spočítat, jak na tom která města budou,“ říká Gazdík. 
Primátoři Brna, Ostravy a Plzně však svorně tvrdí, že pomáhají i malým obcím ve svém regionu, a víc peněz tak potřebují. „Třeba brněnské Národní divadlo dostává na jedno sedadlo v hledišti od města víc než šest set korun ročně. A jezdí sem lidé z celého kraje,“ uzavírá Onderka. 
 
FAKTA Co je to rozpočtové určení daní 
 
Stát určuje zákonem, jaké výnosy z daní dostanou jednotlivé krajské, městské nebo obecní rozpočty. 
Tyhle peníze nejsou nijak vázané a města i obce je mohou použít podle svého uvážení. Díky tomu jsou obce do jisté míry na státu nezávislé. Kritéria pro výpočet jsou tři: počet obyvatel obce, počet zaměstnanců v obci a zvláštní koeficient velikosti obce. Zatímco obec do sta obyvatel má koeficient 0,4, obec nad 150 tisíc obyvatel má koeficient 1,6. A dostává tak čtyřikrát víc než ta malá. 
 
Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Brno

Autor: MF Dnes - Brno