Stanovy
S T A N O V Y
POLITICKÉHO HNUTÍ
„STAROSTOVÉ A NEZÁVISLÍ“
Č Á S T I.
PREAMBULE
Uznávajíc neporušitelnost základních lidských práv a svobod,
majíc na zřeteli ústavně zaručené právo svobody sdružování,
s vědomím významu občanské společnosti založené na principech svrchovanosti zákona a zodpovědnosti každého občana
a vyjadřujíc vůli tyto hodnoty ctít a hájit,
přijímáme tyto stanovy.
Č Á S T II.
HLAVA I.
ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ
Čl. 1 Úvodní ustanovení
1. Název politického hnutí je „STAROSTOVÉ A NEZÁVISLÍ“, používaná zkratka „STAN“, (dále jen „hnutí“).
2. Hnutí vyvíjí činnost na území České republiky. Adresa sídla je Suchá Loz č. 72. Změnu adresy sídla může provést svým rozhodnutím představenstvo; případná změna adresy sídla nepodléhá schválení Republikovým sněmem (dále jen „Sněm“).
3. Veškerá činnost hnutí se uskutečňuje v souladu se zákonem č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“) a dalšími právními předpisy platnými na území České republiky.
Čl. 2 Programové cíle – Poslání hnutí
a) Cílem činnosti hnutí je vytvoření optimálních podmínek pro život občanů v právním a fungujícím státě, který se opírá o rozvinutou místní a regionální samosprávu a uplatňuje princip subsidiarity. Hnutí chápe výkon veřejných funkcí jako službu občanům při uplatňování demokratických pravidel vládnutí a veřejné správy. Ve svém programu hnutí usiluje o vyvažování oprávněných zájmů všech společenských skupin s důrazem na svobodu a odpovědnost jednotlivce, solidaritu společenství občanů a zasahování veřejné moci pouze v těch případech, kdy jde o účelný a nezbytný výkon svěřené moci.
b) Požadavkem je omezení byrokracie, zasazení se o decentralizaci výkonu veřejné moci. Hnutí vyžaduje průhlednost veřejného života, potírání korupce a zneužívání získané moci. Hnutí usiluje o obnovení důvěry v právní řád, zkvalitnění zákonů a vymahatelnost práva. Hnutí odmítá veškeré projevy národnostní, náboženské a rasové nesnášenlivosti.
c) V otázkách dotýkajících se národního hospodářství, ekonomie a sociální politiky prosazujeme principy individuální odpovědnosti občanů, jejich rovných šancí a hájíme tržní principy s nezbytným sociálním akcentem a nedotknutelnost soukromého vlastnictví. Zásadním programovou prioritou hnutí je kvalitní vzdělávací systém a investice do vědy. V oblasti fiskální prosazujeme vyrovnané hospodaření s veřejnými prostředky, provedení nezbytných reforem důchodových a sociálních.
d) Z hlediska evropské integrace hnutí přispívá k posilování proevropského směřování České republiky a zajištění důstojného a respektovaného místa naší země ve světě.
e) Do státní a veřejné správy bude hnutí prosazovat osobnosti – schopné, zodpovědné a sebevědomé občany, kteří dokáží převzít odpovědnost sami za sebe, rodinu, obec, kraj, stát a život budoucích generací a výsledky jejich práce a činnosti svědčí o takto nabytých zkušenostech.
f) Hnutí svým působením hodlá rozvíjet kulturu mezilidských vztahů, hájí lidský život jako nezpochybnitelnou a nejvyšší hodnotu, prosazuje ochranu životního prostředí pro zachování budoucím generacím a ochranu tradic a základních morálních zásad.
Čl. 3 Právní úkony
1. Právní úkony (právní jednání) zavazující hnutí může činit představenstvo hnutí, a to společně dvěma členy.
2. Jiné osoby (členové a zaměstnanci hnutí, příp. jiné osoby) mohou jednat (činit právní úkony) za hnutí v souladu s interními normativními předpisy či plné moci vystavené osobami v souladu s odst. 1.
3. Kandidátní listiny pro volby do zastupitelstev obcí a měst mohou samostatně podepisovat rovněž členové celostátního výboru hnutí (čl. 19 odst. 5).
4. Podepisování za hnutí se děje tak, že k vytištěnému nebo předepsanému názvu hnutí a jménům jednajících připojí jednající své vlastnoruční podpisy a uvedou funkci v hnutí.
Čl. 4 Organizační uspořádání a orgány hnutí
1. Organizační uspořádání hnutí je vedeno ve třech úrovních:
a) oblastní,
b) krajská,
c) republiková.
2. Základní organizační jednotkou hnutí jsou oblastní sdružení, sdružující členy hnutí v působnosti obcí s rozšířenou působností, jejichž obvod se kryje s obvodem působnosti pověřených obcí s rozšířenou působností podle příslušného právního předpisu1. Orgánem oblastního sdružení je schůze členů oblastního sdružení.
3. Na krajské úrovni se utváří tyto orgány hnutí:
a) krajský sněm,
b) krajský výbor,
4. Orgány s republikovou působností jsou:
a) Sněm,
b) představenstvo,
c) dozorčí rada,
d) rozhodcovský a smírčí výbor,
e) celostátní výbor,
f) Nejvyšší rada.
5. Členové hnutí v obci/městě či více obcí/měst se mohou sdružit do neformálních místních klubů, které nejsou organizačními jednotkami hnutí ani orgány hnutí. Místní klub může ze svého středu zvolit svého pokladníka a mluvčího.
Čl. 5 Neslučitelnost funkcí v hnutí
1. Člen dozorčí rady, rozhodcovského a smírčího výboru a Nejvyšší rady nemůže být v zaměstnaneckém či obdobném poměru k hnutí.
2. Členové Nejvyšší rady nesmí být členy jiného orgánu hnutí s výjimkou Sněmu, krajského shromáždění a schůze oblastního sdružení. Kandidovat za hnutí do zastupitelských sborů či významných veřejných funkcí mohou pouze se souhlasem 3/5 ostatních členů Nejvyšší rady.
3. Členové rozhodcovského a smírčího výboru nesmí být členy jiného orgánu hnutí. Mohou se však účastnit jednání Sněmu. Kandidovat za hnutí do zastupitelských sborů či významných veřejných funkcí mohou pouze se souhlasem 3/5 ostatních členů rozhodcovského a smírčího výboru.
4. Předseda a místopředsedové hnutí nemohou být předsedy krajské organizace a oblastního sdružení.
HLAVA II.
ČLENSTVÍ
Čl. 6 Žádost
1. Žádost o členství může podat pouze občan České republiky, který dosáhl 18. let věku, není omezen ve způsobilosti k právním úkonům, nevykonává funkci, s níž je podle zákona neslučitelné členství v politické straně nebo v politickém hnutí, není členem jiné politické strany nebo politického hnutí a který zároveň splňuje kriteria stanovená pro výkon některých funkcí zákonem č. 451/1991 Sb. (způsobilost být členem).
1 Zákon č. 314/2002 Sb., o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a stanovení obcí s rozšířenou působností, ve znění pozdějších předpisů
Vyhláška č. 388/2002 Sb., o stanovení správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem a správních obvodů obcí s rozšířenou působností, ve znění pozdějších předpisů
2. Členství lze udělit, pokud žadatel nebyl v minulosti vyloučen z hnutí, a to pouze za předpokladu, že se k návrhu žadatele kladně vysloví Nejvyšší rada a jestliže se žadatel stal registrovaným příznivcem hnutí nejméně 2 roky před podáním žádosti, ledaže Nejvyšší rada promine ve výjimečných případech splnění této podmínky. V případě jednou vyloučeného člena může Nejvyšší rada rozhodnout o prominutí této podmínky udělení členství.
Čl. 7 Řízení o udělení členství
1. Žádost o členství se podává na typizovaném formuláři, jehož povinnou přílohou je strukturovaný životopis žadatele. Orgánem rozhodujícím o přijetí je Nejvyšší rada. V kompetenci Nejvyšší rady je pověřit přípravou podkladů k rozhodnutí o žádosti o členství příslušnou komisi.
2. Orgán rozhodující o přijetí posoudí, zda žadatel splňuje formální podmínky člena hnutí dle čl. 6 odst. 1 (způsobilost být členem), jejichž splnění se prokazuje listinami osvědčující stanovené podmínky a čestným prohlášením.
3. Orgán rozhodující o přijetí posuzuje žádost zejména s ohledem na důvěryhodnost a bezúhonnost žadatele. Rozhodnutí o žádosti žadatele je konečné a nelze se proti němu dále odvolat.
4. Novou žádost lze podat nejdříve po jednom roce od zamítnutí žádosti o členství.
Čl. 8 Vznik členství
Členství v hnutí vzniká dnem rozhodnutí orgánem rozhodujícím o udělení členství. Tímto dnem nabývá žadatel statusu člena se všemi právy a povinnostmi z toho plynoucími.
Čl. 9 Agenda členů a registrovaných příznivců
1. Hnutí vede agendu členů a registrovaných příznivců.
2. Každý člen či registrovaný příznivce je evidován pouze k jedné krajské organizaci hnutí.
3. Přestup je možný na základě předběžného souhlasu dotčených krajských organizací.
Čl. 10 Pozastavení členství
1. Na základě písemně odůvodněné žádosti člena doručené představenstvu či z podnětu orgánu hnutí může být členství člena nebo status registrovaného příznivce pozastaveno. Členství či status registrovaného příznivce je pozastaveno a obnoveno dnem uvedeným v rozhodnutí.
2. Po dobu pozastaveného členství či statusu registrovaného příznivce jsou dotčené osobě pozastavena všechna práva a povinnosti, jež jsou spojena s příslušným statusem.
3. Členství či status registrovaného příznivce je pozastaveno automaticky také řádným neuhrazením příspěvků, byly-li vypsány. Vyrovnáním těchto závazků k hnutí jsou práva člena či registrovaného příznivce bez dalšího obnovena.
Čl. 11 Zánik členství
Členství zaniká
a. úmrtím,
b. dnem, kdy nabylo právní moci rozhodnutí soudu o zbavení či omezení způsobilosti člena k právním úkonům,
c. písemným prohlášením o vystoupení z hnutí, a to dnem doručení do sídla hnutí anebo dnem, který je v prohlášení uveden,
d. kandidaturou ve volbách do Evropského parlamentu či Parlamentu ČR nebo do zastupitelstva kraje, obce, městské části nebo městského obvodu, bez souhlasu krajského výboru příslušného podle místa trvalého pobytu bez souhlasu orgánu, který má pravomoc schvalovat vyjmenované kandidátní listiny hnutí, a to dnem registrace kandidátní listiny (kandidáta),
e. rozhodnutím o vyloučení,
f. dnem, který bezprostředně předchází vzniku členství člena hnutí v politické straně či v jiném politickém hnutí,
g. rozpuštěním oblastního sdružení nebo krajské organizace, v jejímž obvodu působnosti měl člen trvalý pobyt, pokud představenstvo nerozhodlo se souhlasem člena o převedení člena do jiného oblastního sdružení.
Čl. 12 Registrovaní příznivci hnutí
1. Registrovaný příznivec hnutí je osoba, která není členem hnutí, ale má zájem podílet se na činnosti hnutí a souhlasí s programovým směřováním – posláním hnutí. Na krajské úrovni je evidován jako příznivec hnutí ten, kdo:
a) vyplní předepsaný formulář,
b) je ochoten podporovat cíle hnutí.
2. Status registrovaného příznivce vzniká dnem doručení vyplněné přihlášky do sídla příslušné organizace nebo do sídla hnutí. Evidenci registrovaných příznivců vede krajská organizace a kancelář hnutí, jejíž údaje jsou závazné.
3. Příslušná organizace zajistí informovanost registrovaných příznivců o činnosti hnutí.
4. Registrovaní příznivci hnutí nemohou být voleni do představenstva, v případě ostatních orgánů hnutí mohou být jeho členy. Registrovaní příznivci mohou být navrženi za hnutí do zastupitelských sborů a jiných veřejných funkcí a dále se mohou na základě schválených volebních řádů případně účastnit i primárních voleb (sestavování kandidátek) hnutí.
5. Práva registrovaných příznivců hnutí jsou v jiném shodná s členskými právy; postavení registrovaných příznivců je obdobné členskému statusu, pokud není ve stanovách či vnitřních předpisech hnutí uvedeno jinak. Jejich status zaniká z důvodů uvedených v čl. 11 s výjimkou písm. d).
HLAVA III.
PRÁVA A POVINNOSTI
Čl. 13 Práva
Člen a registrovaný příznivec má právo v souladu s těmito stanovami
a. na informace o činnosti hnutí,
b. obhajovat a prosazovat své názory,
c. podílet se na projednávání všech záležitostí, týkající se činnosti hnutí,
d. podávat návrhy, stížnosti, dotazy a má právo být informován o jejich vyřízení či řešení,
e. hlasovat, volit, být volen a delegován do orgánů a funkcí ve hnutí,
f. kandidovat za hnutí a navrhovat kandidáty hnutí pro volby do zastupitelských sborů,
g. na pozastavení členství v hnutí v případech, kdy o to žádá,
h. účastnit se jednání všech orgánů hnutí, pokud se rozhoduje o jeho osobě, bez práva hlasovacího.
Čl. 14 Povinnosti
Člen a registrovaný příznivec je povinen
a. podporovat politický a volební program hnutí a podílet se na jeho prosazení,
b. vykonávat odpovědně funkce, do nichž byl zvolen,
c. dodržovat interní normativní předpisy hnutí přijaté v souladu se stanovami a respektovat jiná nezávazná usnesení orgánů hnutí,
d. platit příspěvky ve stanovené lhůtě a výši, jsou-li vypsány,
e. sdělit neprodleně písemně změnu údajů uvedených na své přihlášce,
f. oznámit neprodleně, že je proti němu na základě oficiálního postupu orgánů veřejné moci, vedeno řízení (disciplinární, trestní řízení), jež může vyústit v rozhodnutí o jeho provinění a které může mít nepříznivý dopad na hnutí,
g. v případě kandidatury do kteréhokoli zastupitelského orgánu v ČR nebo na vyžádání představenstva prokázat, že vyhovuje podmínkám uvedeným v čl. 6 Stanov.
Čl. 15 Disciplinární delikty a sankce
1. Člen může být z hnutí vyloučen, jestliže
a. závažným způsobem porušil stanovy hnutí,
b. svým chováním na veřejnosti či způsobem výkonu veřejné funkce nebo svého povolání (podnikání) opakovaně a závažně poškodil nebo ohrozil pověst hnutí,
c. uvedl nepravdivé údaje v čestném prohlášení na své přihlášce,
d. byl pravomocně odsouzen za úmyslný trestný čin po dni vzniku svého statutu k hnutí.
Ze stejných důvodů může být registrovanému příznivci odňat jeho status.
2. Členství člena může být pozastaveno na dobu určitou, pokud
a. se člen měl dopustit jednání popsaného v odst. 1 písm. a) až d), je-li toto dočasné opatření odůvodněno intenzitou a rozsahem provinění,
b. bylo proti členovi zahájeno trestní nebo obdobné (přestupkové, disciplinární) řízení.
Ze stejných důvodů může být registrovanému příznivci pozastaven jeho status.
4. Návrh na vyloučení či pozastavení členství může podat kterýkoli orgán hnutí nebo společně skupina alespoň 10 členů či registrovaných příznivců; doručením návrhu rozhodcovskému a smírčímu výboru je zahájeno řízení.
5. Rozhodcovský a smírčí výbor o návrhu rozhodne a jeho rozhodnutí se doručuje navrhovateli a dotčené osobě, účinnosti nabývá dnem přijetí rozhodnutí.
6. Rozhodnutí o pozastavení členství, nebylo-li vydáno k žádosti dotčené osoby, lze napadnout do 15 dnů odvoláním k Nejvyšší radě, které však nemá odkladný účinek.
7. Dotčená osoba může podat odvolání do patnácti dnů od doručení rozhodnutí o vyloučení k Nejvyšší radě, jehož rozhodnutí je konečné. Odvolání má odkladný účinek.
8. V případě méně závažného provinění může rozhodcovský a smírčí výbor nebo Nejvyšší rada udělit dotčené osobě napomenutí.
HLAVA IV.
ORGÁNY HNUTÍ A JEJICH PŮSOBNOST
Čl. 16 Rozhodování orgánů hnutí
1. Orgány hnutí rozhodují nadpoloviční většinou svých přítomných členů, není-li dále stanoveno jinak. Orgány hnutí jednají v souladu s jednacími řády a jsou ustanovovány podle volebních řádů; tyto řády jakožto interní normativní směrnice jsou přijímány celostátním výborem, není-li stanovami uvedeno jinak.
2. Představenstvo a krajský výbor jsou na všech úrovních usnášeníschopné, je-li přítomna nadpoloviční většina jejich členů; ostatní orgány jsou schopny se usnášet, je-li přítomna alespoň jedna třetina všech jejich členů nebo delegátů, nestanoví-li statut příslušných orgánů jinak, nejméně však tři osoby. Může-li se jednání Sněmu zúčastnit každý člen či registrovaný příznivce hnutí, je Sněm usnášeníschopný vždy, účastní-li se jeho konání alespoň tři osoby. V případě voleb jsou pravidla platnosti voleb totožná jako v případě usnášeníschopnosti dle věty první s výjimkou Sněmu.
3. Není-li orgán hnutí usnášeníschopným dle odst. 2 tohoto článku, lze svolat náhradní jednání nejdříve za týden ode dne konání původního jednání, nezkrátí-li představenstvo svým rozhodnutím tuto lhůtu ve stavu nezbytné nutnosti. Náhradní jednání je schopné se usnášet i o volbách, je-li přítomna alespoň jedna třetina všech členů nebo delegátů.
4. Člen orgánu na vyšší úrovni má právo zúčastnit se jednání nižšího orgánu, hlasování se však neúčastní s hlasem rozhodujícím.
5. Jednání krajského sněmu a Sněmu je veřejné, nerozhodne-li uvedený orgán jinak. Jednání ostatních orgánů hnutí jsou veřejná pouze v souladu s usnesením příslušného orgánu.
6. Pozvánka na jednání orgánu hnutí je rozesílána v době určené jednacím řádem před jednáním orgánu hnutí elektronickou cestou, ledaže člen orgánu požádá o jinou formu (telefonickou či poštou) obeznámení o termínu konání jednání orgánu hnutí.
7. Za řádné svolání jednání orgánu hnutí odpovídají předsedové těchto orgánů.
8. Funkční období členů volených orgánů hnutí a volených funkcionářů je dvouleté; jejich působnost se prodlužuje výhradně do doby zvolení nových členů těchto orgánů a funkcionářů, a to nejvíce o 12 měsíců. Pokud ani v této době není člen orgánu či funkcionář nově zvolen, jeho funkční období posledním dnem této lhůty končí a jeho pravomoci dočasně přebírá orgán o stupeň vyšší, v případě představenstva pak Nejvyšší rada.
9. Před uplynutím funkčního období končí výkon funkce odstoupením, odvoláním nebo ztrátou volitelnosti.
10. Termín voleb předsedů a místopředsedů na jakékoliv úrovni či kandidátů do zastupitelských sborů a schválený volební řád musí být oznámen členům, stanoví-li to volební řád, písemně nejméně 14 dní před konáním těchto voleb. Vnitrostranické volby kandidátů do zastupitelských sborů s výjimkou nominace lídra pro volby do příslušného zastupitelského sboru se nesmí konat dříve než 9 měsíců před termínem voleb do těchto sborů. Vnitrostranické volby kandidátů do různých zastupitelských sborů zpravidla probíhají odděleně.
Čl. 17 Oblastní sdružení
1. Oblastní sdružení je základní organizační jednotkou hnutí, jež působí na území správního obvodu obce s rozšířenou působností1 a sdružuje všechny členy (registrované příznivce) daného územního obvodu. Ve správním obvodu příslušné obce s rozšířenou působností může působit pouze jedno oblastní sdružení.
2. Členy oblastního sdružení jsou členové (registrovaní příznivci) hnutí s trvalým bydlištěm v příslušném správním obvodu obce s rozšířenou působností. Členem oblastního sdružení může být i člen hnutí (registrovaný příznivce), jež nemá trvalý pobyt v obvodu oblastního sdružení, avšak prokáže opodstatněný zájem na zařazení do oblastního sdružení.
3. Oblastní sdružení volí ze svého středu předsedu a nejvýše dva místopředsedy, kteří reprezentují sdružení. Oblastní sdružení se schází na svých pravidelných schůzích.
4. Oblastní sdružení je součástí příslušné krajské organizace. O ustavení či rozpuštění oblastního sdružení rozhoduje představenstvo na návrh nejméně tří členů z příslušného obvodu anebo z vlastního podnětu.
2 úst. zákon č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků, ve znění pozdějších předpisů
5. Oblastní sdružení tvoří nejméně tři členové (registrovaní příznivci).
6. Oblastní sdružení zejména
a. volí a odvolává předsedu a nejvýše dva místopředsedy sdružení,
b. navrhuje kandidáty do funkcí na vyšší úrovni v hnutí a v zastupitelských sborech,
c. sestavuje kandidátku do obecních zastupitelstev (městských zastupitelstev či zastupitelstev městských částí) v rámci správního obvodu obce s rozšířenou působností,
d. může rozhodnout v jakékoli věci v působnosti oblastního sdružení.
7. Schůzi členů oblastního sdružení svolává podle potřeby předseda oblastního sdružení, zpravidla jednou za 3 měs. Na žádost alespoň jedné třetiny členů oblastního sdružení, krajského výboru či představenstva je rovněž předsedou do jednoho měsíce svolána schůze oblastního sdružení. Pokud předseda schůzi členů oblastního sdružení nesvolá, svolá jej předseda krajského výboru nejdéle do 30 dnů po uplynutí lhůty; neučiní-li tak, svolá jej představenstvo.
8. Předseda oblastního sdružení předsedá schůzi oblastního sdružení a zabezpečuje přípravu podkladů pro jednání schůzí, zabezpečuje plnění usnesení orgánů hnutí a jedná navenek za oblastní sdružení v rozsahu vymezeném vnitřními předpisy hnutí; jednáním může pověřit místopředsedu oblastního sdružení.
9. Schůze oblastního sdružení schvaluje předvolební i povolební koalice na místní úrovni a kandidáty do obecní (městské) rady; k těmto rozhodnutím může krajský výbor vyjádřit svůj nesouhlas anebo mohou být zrušena představenstvem.
Čl. 18 Krajská organizace
1. Krajská organizace je vyšší organizační jednotkou hnutí s obvodem působnosti na území kraje a s právem hospodaření na území kraje2. Plní působnost oblastního sdružení v místech, kde nedošlo k jeho ustavení. V jejím čele stojí předseda, který je zároveň předsedou krajského výboru. Ustavení krajské organizace schvaluje představenstvo.
2. Krajský sněm tvoří všichni členové (registrovaní příznivci) s příslušností ke krajské organizaci, ledaže pro množství těchto členů (registrovaných příznivců) představenstvo rozhodne o volení delegátů dle jím stanoveného klíče s dodržením pravidel poměrného zastoupení, a dále členové krajského zastupitelstva příslušného kraje a členové Parlamentu zvolení za příslušný kraj.
5. Krajský výbor svolá krajský sněm podle potřeby nebo dle rozhodnutí představenstva, zpravidla jednou za rok.
6. Jednání mimořádného krajského sněmu svolá předseda na žádost představenstva, krajského výboru nebo na žádost alespoň jedné poloviny oblastních sdružení, přijatých na schůzích oblastních sdružení. Pokud předseda krajský sněm nesvolá do jednoho měsíce od doručení žádosti, svolá jej kterýkoliv člen krajského výboru v souladu s jednacím řádem.
7. Krajský sněm
a. volí a odvolává předsedu, stanovuje počet místopředsedů (nejvýše tři) a dalších členů krajského výboru, volí a odvolává místopředsedy a členy krajského výboru do stanoveného počtu členů krajského výboru,
b. sestavuje kandidátní listinu do krajského zastupitelstva a Parlamentu ČR a navrhuje kandidáty do jiných zastupitelských sborů, případně vyslovení podpory hnutí těmto kandidátům; schválení těchto kandidátek přísluší, ledaže stanovy určují jinak, představenstvu,
c. schvaluje zprávu o činnosti krajského výboru,
d. schvaluje zprávu o hospodaření krajské organizace,
e. volí a odvolává kandidáty a jejich náhradníky za příslušný kraj do orgánů na republikové úrovni (představenstva, rozhodcovského a smírčího výboru, dozorčí rady, celostátního výboru) a volí a odvolává členy celostátního výboru za kraj v počtu stanoveném představenstvem,
f. volí delegáty a případně náhradníky za příslušný kraj na jednání republikového Sněmu podle klíče stanoveného představenstvem,
g. může rozhodnout v jakékoli věci v působnosti krajské organizace.
8. Krajský výbor je výkonným orgánem krajské organizace, který koordinuje činnost oblastních sdružení na území příslušného kraje. Krajský výbor připravuje podklady pro jednání krajského sněmu a plní jeho usnesení.
9. Jednání krajského výboru se s hlasem poradním účastní zástupce krajských zastupitelů za hnutí.
10. Krajský výbor řídí činnost krajské organizace a vykonává právo hospodaření na území kraje dle schváleného rozpočtu. Předseda krajské organizace předsedá schůzi krajského výboru a krajského sněmu a zabezpečuje přípravu podkladů pro jejich jednání, zabezpečuje plnění usnesení orgánů hnutí a jedná navenek za krajskou organizaci v rozsahu vymezeném vnitřními předpisy hnutí; jednáním může pověřit místopředsedu krajské organizace.
11. Krajský výbor může jmenovat hospodáře krajské organizace, který odpovídá za hospodaření s majetkem hnutí svěřeným krajské organizaci, za dodržení rozpočtu krajské organizace, za řádné vyúčtování příjmů a výdajů krajské organizace.
12. Krajský výbor se schází zpravidla jednou za tři měsíce a svolává ji předseda krajské organizace.
13. Jednání krajského výboru svolá předseda na žádost alespoň jedné třetiny jeho členů anebo představenstva. Pokud předseda krajské organizace krajský výbor nesvolá do jednoho měsíce od doručení žádosti, svolá ho kterýkoliv člen výboru v souladu s jednacím řádem krajského výboru, neučiní-li tak, bez prodlení jej svolá představenstvo.
14. Krajský výbor schvaluje kandidátky sestavené (čl. 17 odst. 6 písm. c/) pro volby do obecních (městských) zastupitelstev. Krajský výbor může ve výjimečných případech změnit pořadí kandidátky do místních zastupitelských sborů sestavené oblastními sdruženími, anebo rozhodnout ve výjimečných případech o opakování schůze, která o sestavení kandidátky rozhodla; v případě, kdy toto rozhodnutí není akceptováno oblastním sdružením, rozhodne s konečnou platností představenstvo.
15. Vyjádří-li krajský výbor nesouhlas s předvolební nebo povolební koalicí na místní úrovni anebo s návrhem kandidáta/ů hnutí do obecní (městské) rady, předloží neprodleně zároveň své odůvodnění nesouhlasu představenstvu hnutí.
16. Krajský výbor má právo navrhovat krajskému sněmu kandidáty do krajského zastupitelstva, jakož i do dalších zastupitelských sborů. Krajský výbor schvaluje předvolební a povolební koalice na krajské úrovni a kandidáty hnutí do rady kraje, pokud tak neučiní krajský sněm; tato rozhodnutí mohou být zrušena představenstvem.
17. O kandidátní listině do Senátu rozhoduje ta krajská organizace, v jejímž územním obvodu žije většina občanů senátního volebního obvodu.
Čl. 19 Celostátní výbor
1. Celostátní výbor je složen z předsedů krajských organizací, které v případě jejich nepřítomnosti zastupují místopředsedové krajských organizací v pořadí dle zvolení, dále z členů zvolených Sněmem a členů z titulu své funkce, kterými jsou členové představenstva, členové vlády jmenovaní za hnutí a předsedové a místopředsedové parlamentních klubů za hnutí.
2. S hlasem poradním se mohou zúčastnit jednání celostátního výboru
a. předseda rozhodcovského a smírčího výboru,
b. předseda dozorčí rady,
c. ředitel kanceláře hnutí,
d. členové Nejvyšší rady,
Předseda hnutí může přizvat další hosty.
3. Celostátní výbor
a) volí a odvolává lídra celostátních voleb,
b) schvaluje kandidáty do vlády ČR a do dalších významných ústavních funkcí a navrhuje jejich odvolání,
c) schvaluje kandidátku do Evropského parlamentu,
d) má samostatnou finanční pravomoc v rámci představenstvem schváleného rozpočtu,
e) schvaluje statuty, jednací a volební řády s výjimkou jednacího a volebního řádu Sněmu,
f) může určit výši a termín splatnosti příspěvků členů a registrovaných příznivců, jež musí být zásadně stejná pro obě skupiny osob, a určuje náhradní termín pro dodatečnou úhradu příspěvků,
g) schvaluje klíč navržený představenstvem pro delegování zástupců krajských organizací na Sněm,
h) schvaluje v rámci Sněmem schválených zásad politický a volební program hnutí.
4. Jednání celostátního výboru svolá a řídí předseda hnutí. Svolá též jeho jednání na žádost dozorčí rady nebo na žádost alespoň jedné třetiny oblastních sdružení či krajských výborů nebo krajských sněmů. Pokud předseda hnutí celostátní výbor nesvolá do jednoho měsíce od žádosti, svolá jej kterýkoliv jeho člen v souladu s jednacím řádem představenstva anebo předseda Nejvyšší rady.
5. Členové celostátního výboru jsou oprávněni samostatně podepisovat kandidátní listiny pro volby do zastupitelstev obcí a měst, a to poté, kdy o schválení kandidátky rozhodl krajský výbor (čl. 18 odst. 14).
Čl. 20 Sněm
1. Republikový Sněm je nejvyšším orgánem hnutí.
2. Delegáty Sněmu s hlasem rozhodujícím jsou
a. delegáti nebo jejich náhradníci zvolení krajskými organizacemi podle klíče stanoveného celostátním výborem,
b. členové představenstva, rozhodcovského a smírčího výboru, Nejvyšší rady a dozorčí rady,
c. členové Parlamentu, Evropského parlamentu, zastupitelé kraje zvolení za hnutí,
d. členové hnutí, které představenstvo hnutí po souhlasu Nejvyšší rady svým rozhodnutím jmenovalo za delegáty.
3. Účastníky Sněmu s hlasem poradním jsou ředitel kanceláře hnutí a předsedové odborných komisí a významní představitelé veřejného života na pozvání představenstva hnutí.
4. Sněm svolává představenstvo hnutí zpravidla jednou za rok.
5. Sněm svolá představenstvo na žádost nejméně jedné poloviny krajských sněmů anebo Nejvyšší rady. Pokud představenstvo Sněm nesvolá do jednoho měsíce od doručení žádosti, svolá jej předseda hnutí; neučiní-li tak, svolá jej pak bez prodlení předseda Nejvyšší rady.
6. Termín, místo konání, návrh programu a klíč pro volbu delegátů stanoví představenstvo s cílem zajistit co nejširší účast členské základny na Sněmu. Kancelář hnutí zajišťuje organizaci konání Sněmu.
7. Sněm
a) volí a odvolává z řad členů hnutí předsedu, místopředsedy hnutí a členy představenstva, v počtu stanoveném rozhodnutím Sněmu,
b) volí a odvolává členy a náhradníky rozhodcovského a smírčího výboru v počtu stanoveném rozhodnutím Sněmu,
c) volí a odvolává členy a náhradníky dozorčí rady v počtu stanoveném rozhodnutím Sněmu,
d) volí a odvolává volené členy celostátního výboru v počtu stanoveném rozhodnutím Sněmu, nejvýše však v počtu 14 volených členů,
e) schvaluje politický a volební program, případně alespoň jejich zásady,
f) schvaluje třípětinovou většinou stanovy a jejich změny,
g) schvaluje statut rozhodcovského a smírčího výboru,
h) schvaluje zprávu představenstva o činnosti a hospodaření hnutí,
i) schvaluje jednací, volební a hlasovací řád Sněmu,
j) bere na vědomí zprávu rozhodcovského a smírčího výboru a dozorčí rady.
8. Sněm rozhoduje o rozpuštění hnutí, sloučení s jinou politickou stranou a politickým hnutím nebo přeměně hnutí na občanské sdružení (§ 13 odst. 1 zákona).
Čl. 21 Představenstvo hnutí
1. Představenstvo hnutí je nejvyšším orgánem hnutí mezi konáním Sněmů, které je plně odpovědné za činnost hnutí (statutární orgán). Představenstvo plní působnost orgánů krajské organizace v krajích, kde nebyla ustavena krajská organizace, a oblastních sdružení, kde nebyla sdružení ustavena.
2. Členové představenstva s hlasem rozhodujícím jsou voleni Sněmem.
3. Představenstvo se schází podle potřeby a svolává jej předseda hnutí, který řídí jeho jednání.
4. Jednání představenstva svolá předseda hnutí na žádost dozorčí rady nebo na žádost alespoň jedné třetiny oblastních sdružení či krajských výborů nebo krajských sněmů či alespoň jedné třetiny členů představenstva. Pokud předseda hnutí představenstvo nesvolá do jednoho měsíce od žádosti, svolá ji kterýkoliv jeho člen v souladu s jednacím řádem představenstva; neučiní-li tak, svolá jej bez prodlení předseda Nejvyšší rady.
5. S hlasem poradním se mohou zúčastnit jednání představenstva
a. předseda rozhodcovského a smírčího výboru,
b. předseda dozorčí rady,
c. ředitel kanceláře hnutí,
d. členové Nejvyšší rady,
e. členové vlády jmenovaní za hnutí,
f. předsedové a místopředsedové parlamentních klubů za hnutí.
Předseda hnutí může přizvat další hosty.
6. Představenstvo
a. je oprávněno jednat jménem hnutí v souladu s čl. 2 odst. 1 Stanov (statutární orgán),
b. jmenuje a odvolává ředitele kanceláře hnutí a ekonoma hnutí a stanovuje pravidla jejich činnosti,
c. schvaluje ustavení či zrušení oblastního sdružení a krajské organizace,
d. zřizuje kancelář hnutí a schvaluje její organizační řád,
e. předkládá Sněmu zprávu o činnosti a hospodaření hnutí,
f. schvaluje rozpočet hnutí a po schválení dozorčí radou určuje objem prostředků pro samostatnou rozpočtovou pravomoc celostátního výboru,
g. schvaluje výroční finanční zprávu hnutí,
h. schvaluje rozpočet hnutí a po souhlasu dozorčí rady vymezuje objem prostředků pro samostatnou rozpočtovou pravomoc celostátního výboru,
i. navrhuje celostátnímu výboru klíč pro delegování zástupců krajských organizací na Sněm,
j. schvaluje rozpočtová pravidla hnutí a pravidla hospodaření,
k. schvaluje kandidátní listiny pro volby do krajských zastupitelstev a Parlamentu ČR s právem ve výjimečných a odůvodněných případech rozhodnout o opakování volby nebo provádět změny, které mají konečnou platnost,
l. má právo po konzultaci s krajským výborem a dotčeným oblastním sdružením zasáhnout do kandidátní listiny pro komunální volby,
m. má právo navrhovat kandidáty do zastupitelských sborů, vlády ČR a do dalších významných ústavních funkcí, anebo případně vyslovovat těmto kandidátům podporu hnutí,
n. rozhoduje o zřízení odborných komisí na republikové úrovni a jmenuje předsedu příslušné komise,
o. může rozhodnout s konečnou platností o schválení předvolební a povolební koalice na místní a krajské úrovni a o kandidátu/ech hnutí do obecní (městské) a krajské rady,
p. rozhoduje o všech záležitostech, které nejsou stanovami vyhrazeny jinému orgánu hnutí.
Čl. 22 Nejvyšší rada
1. Nejvyšší rada je orgánem dohlížejícím, aby výkon činnosti hnutí nebyl v rozporu s programovým posláním a základními zásadami hnutí. Svým rozhodováním však nemůže zasahovat do rozhodování rozhodcovského a smírčího výboru a a dozorčí rady dle čl. 23 odst.1 písm. b) stanov. Nejvyšší rada je zcela nezávislý orgán, do jehož rozhodování nesmí nikdo zasahovat. Nejvyšší rada je složena z členů (registrovaných příznivců hnutí) v počtu nejméně 5 a nejvýše 9 osob, které jmenuje představenstvo po konzultaci s celostátním výborem hnutí. Členové jsou jmenováni na dobu 10 let, jejich mandát končí dosažením věku 75 let, smrtí či rezignací na funkci. Ze svého středu volí a odvolávají svého předsedu.
2. Nejvyšší rada může v rámci výkonu svých pravomocí dle stanov zrušit jakékoli rozhodnutí všech orgánů hnutí s výjimkou rozhodnutí Sněmu, dozorčí rady a rozhodcovkého a smírčího výboru. Rozhodnutí Nejvyšší rady může přezkoumat sama Nejvyšší rada anebo Sněm.
3. Nejvyšší rada uděluje členství v hnutí a rozhoduje jako odvolací orgán o zrušení či pozastavení členství.
Čl. 23 Dozorčí rada
1. Dozorčí rada
a. zřizuje se na republikové úrovni,
b. je kontrolním a revizním orgánem hnutí, dohlíží na hospodářskou a správní činnost na příslušné úrovni,
c. schvaluje objem prostředků pro samostatnou rozpočtovou pravomoc celostátního výboru,
d. řídí se statutem, který schvaluje celostátní výbor,
e. ze svého středu volí a odvolává předsedu, který jedenkrát za rok předkládá zprávu dozorčí rady Sněmu.
2. Dozorčí rada je volena Sněmem v počtu jím určeném, nejméně však tříčlenném.
Čl. 24 Rozhodcovský a smírčí výbor
1. Rozhodcovský a smírčí výbor se zřizuje na republikové úrovni. Jeho rozhodnutí dle odst. 2 a 3 tohoto článku může přezkoumat pouze sám rozhodcovský a smírčí výbor anebo 3/5 většinou Sněm.
2. Rozhodcovský a smírčí výbor
a. je rozhodčím a smírčím orgánem hnutí, rozhoduje ve sporech mezi členy, orgány a organizačními jednotkami hnutí,
b. řídí se statutem, který schvaluje celostátní výbor,
c. ze svého středu volí a odvolává předsedu, který jedenkrát za rok předkládá zprávu o činnosti Sněmu.
3. Rozhodcovský a smírčí výbor dále
a. závazně vykládá Stanovy hnutí,
b. rozhoduje o vyloučení a napomenutí člena hnutí,
c. rozhoduje o pozastavení členství.
Před rozhodnutím o vyloučení člena dle písmene b) a c) si rozhodcovský a smírčí výbor vyžádá stanoviska dotčených orgánů a osob.
4. Rozhodcovský a smírčí výbor dále rozhodnutím pozastaví platnost usnesení orgánu hnutí, které je v rozporu s vnitřními předpisy hnutí nebo obecně závaznými právními předpisy. Z jiných důvodů nemůže platnost usnesení orgánu hnutí pozastavit. Zároveň vyzve orgán, který toto usnesení přijal, k jeho zrušení či změně; nevyhoví-li dotčený orgán hnutí, rozhodne o jeho platnosti Nejvyšší rada, ledaže ta požádá o rozhodnutí v této otázce nejprve celostátní výbor.
5. Rozhodcovský a smírčí výbor má nejméně pět členů; počet členů výboru stanovuje Sněm v rozmezí 5 – 9 členů.
HLAVA V.
USTANOVENÍ O NĚKTERÝCH FUNKCIONÁŘÍCH HNUTÍ
A PORADNÍCH ORGÁNECH HNUTÍ
Čl. 25 Předseda hnutí
1. Předseda hnutí je jeho nejvyšším reprezentantem.
2. Předseda hnutí svolává Sněm, představenstvo a celostátní výbor a předsedá jim. V případě rovnosti hlasů mu patří hlas rozhodující. Předseda hnutí řídí a koordinuje činnost představenstva.
Čl. 26 Místopředsedové hnutí
1. Místopředsedové hnutí zastupují předsedu v jeho nepřítomnosti a vykonávají úkoly z pověření představenstva.
2. Počet místopředsedů hnutí určuje Sněm; zvolen však musí být nejméně první místopředseda.
3. První místopředseda je zástupcem předsedy. V době nepřítomnosti předsedy přebírá všechna práva a povinnosti v souladu se stanovami.
4. Volba místopředsedů se provádí tak, že se nejprve volí první místopředseda a poté ostatní místopředsedové, jsou-li voleni.
Čl. 27 Ředitel kanceláře hnutí a ekonom hnutí
1. Ředitele kanceláře hnutí jmenuje a odvolává představenstvo. Ředitel kanceláře hnutí
a. řídí činnost kanceláře hnutí,
3 § 17 an. zákona č. 424/1991 Sb.
b. vystupuje jménem hnutí v pracovněprávních vztazích,
a. jedná jménem hnutí v majetkových, hospodářských a pracovněprávních vztazích v rozsahu stanoveném vnitřními předpisy,
b. navrhuje představenstvu ke schválení organizační řád kanceláře hnutí,
c. zabezpečuje realizaci usnesení představenstva a dalších orgánů hnutí,
d. má právo kontrolovat plnění usnesení celostátních orgánů hnutí na nižších úrovních,
e. plní další úkoly určené představenstvem.
2. Ekonoma hnutí může jmenovat a odvolat představenstvo. Ekonom hnutí
a. odpovídá za řádné financování a hospodaření hnutí,
b. je odpovědný za řádné vedení účetní evidence, za svěřené prostředky a vypracovává zprávy o financování a hospodaření hnutí,
c. je oprávněn předložit představenstvu návrh rozpočtu hnutí.
Čl. 28 Poradní orgány hnutí
1. Poradními orgány hnutí jsou odborné komise, komise představenstva a dále kluby zastupitelů na všech úrovních, jejichž členy mohou být nejméně tři zastupitelé zvolení za hnutí.
2. Odborné komise připravují politický a volební program hnutí. Návrh programu odborné komise projedná s představenstvem, případně spolu s dalším zástupcem odborné komise, předseda odborné komise.
3. Kluby volí své předsedy, kteří svolávají a řídí jejich zasedání, a mají-li více než pět členů volí i místopředsedu či místopředsedy klubu. Náplní jednání klubu jsou zejména záležitosti související s výkonem mandátu, návrhy a stanoviska orgánů hnutí, koordinace postupu svých členů a přijímání stanovisek nebo doporučení pro další postup klubu zastupitelů.
4. Hnutí pravidelně koordinuje svou činnost s nezávislými komunálními politiky a komunálními zastupiteli. Za tímto účelem svolává pravidelné konference, na něž jsou pozváni zástupci hnutí, místní a krajské samosprávy, státní správy a významní odborníci.
HLAVA VI.
USTANOVENÍ O HOSPODAŘENÍ HNUTÍ
Čl. 29 Zásady hospodaření
1. Hnutí odpovídá za své závazky celým svým majetkem.
2. S majetkem hnutí hospodaří na základě schváleného rozpočtu a vnitřních předpisů představenstvo.
3. Roční rozpočet hnutí a jeho změny v průběhu roku schvaluje představenstvo.
4. Rozpočet hnutí na rok musí být konstruován vždy jako vyrovnaný nebo přebytkový, ledaže z důvodu konání voleb bude přijat rozpočet deficitní se zajištěním financování schodku.
5. Vnitřní předpisy pro nakládání s majetkem hnutí schvaluje představenstvo.
6. Příjmy hnutí jsou vytvářeny výhradně na základě ustanovení příslušného zákona3.
7. Celostátní výbor rozhoduje o způsobu naložení s majetkovým zůstatkem, který vyplyne z likvidace majetku a závazků v případě zrušení hnutí, nejedná-li se o případ podle § 13 odst. 7 zákona. Není-li výše uvedené rozhodnutí celostátního výboru učiněno, připadá majetkový
zůstatek plynoucí z likvidace majetku a závazků v případě zrušení hnutí představenstvem vybrané nadaci (nadačního fondu) podporující obranu a rozvoj lidských práv a svobod.
Čl. 30 Příjmy a výdaje hnutí
1. Příjmy hnutí tvoří
a) příspěvky ze státního rozpočtu České republiky, pokud je stanoví nebo připouští zákon,
b) příspěvky členů a registrovaných příznivců,
c) dary a dědictví,
d) příjmy z pronájmu a prodeje movitého a nemovitého majetku,
e) úroky z vkladů,
f) příjmy z pořádání tombol, kulturních, společenských, sportovních, rekreačních, vzdělávacích a politických akcí,
g) půjčky a úvěry.
2. Výdaje hnutí
POLITICKÉHO HNUTÍ
„STAROSTOVÉ A NEZÁVISLÍ“
Č Á S T I.
PREAMBULE
Uznávajíc neporušitelnost základních lidských práv a svobod,
majíc na zřeteli ústavně zaručené právo svobody sdružování,
s vědomím významu občanské společnosti založené na principech svrchovanosti zákona a zodpovědnosti každého občana
a vyjadřujíc vůli tyto hodnoty ctít a hájit,
přijímáme tyto stanovy.
Č Á S T II.
HLAVA I.
ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ
Čl. 1 Úvodní ustanovení
1. Název politického hnutí je „STAROSTOVÉ A NEZÁVISLÍ“, používaná zkratka „STAN“, (dále jen „hnutí“).
2. Hnutí vyvíjí činnost na území České republiky. Adresa sídla je Suchá Loz č. 72. Změnu adresy sídla může provést svým rozhodnutím představenstvo; případná změna adresy sídla nepodléhá schválení Republikovým sněmem (dále jen „Sněm“).
3. Veškerá činnost hnutí se uskutečňuje v souladu se zákonem č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“) a dalšími právními předpisy platnými na území České republiky.
Čl. 2 Programové cíle – Poslání hnutí
a) Cílem činnosti hnutí je vytvoření optimálních podmínek pro život občanů v právním a fungujícím státě, který se opírá o rozvinutou místní a regionální samosprávu a uplatňuje princip subsidiarity. Hnutí chápe výkon veřejných funkcí jako službu občanům při uplatňování demokratických pravidel vládnutí a veřejné správy. Ve svém programu hnutí usiluje o vyvažování oprávněných zájmů všech společenských skupin s důrazem na svobodu a odpovědnost jednotlivce, solidaritu společenství občanů a zasahování veřejné moci pouze v těch případech, kdy jde o účelný a nezbytný výkon svěřené moci.
b) Požadavkem je omezení byrokracie, zasazení se o decentralizaci výkonu veřejné moci. Hnutí vyžaduje průhlednost veřejného života, potírání korupce a zneužívání získané moci. Hnutí usiluje o obnovení důvěry v právní řád, zkvalitnění zákonů a vymahatelnost práva. Hnutí odmítá veškeré projevy národnostní, náboženské a rasové nesnášenlivosti.
c) V otázkách dotýkajících se národního hospodářství, ekonomie a sociální politiky prosazujeme principy individuální odpovědnosti občanů, jejich rovných šancí a hájíme tržní principy s nezbytným sociálním akcentem a nedotknutelnost soukromého vlastnictví. Zásadním programovou prioritou hnutí je kvalitní vzdělávací systém a investice do vědy. V oblasti fiskální prosazujeme vyrovnané hospodaření s veřejnými prostředky, provedení nezbytných reforem důchodových a sociálních.
d) Z hlediska evropské integrace hnutí přispívá k posilování proevropského směřování České republiky a zajištění důstojného a respektovaného místa naší země ve světě.
e) Do státní a veřejné správy bude hnutí prosazovat osobnosti – schopné, zodpovědné a sebevědomé občany, kteří dokáží převzít odpovědnost sami za sebe, rodinu, obec, kraj, stát a život budoucích generací a výsledky jejich práce a činnosti svědčí o takto nabytých zkušenostech.
f) Hnutí svým působením hodlá rozvíjet kulturu mezilidských vztahů, hájí lidský život jako nezpochybnitelnou a nejvyšší hodnotu, prosazuje ochranu životního prostředí pro zachování budoucím generacím a ochranu tradic a základních morálních zásad.
Čl. 3 Právní úkony
1. Právní úkony (právní jednání) zavazující hnutí může činit představenstvo hnutí, a to společně dvěma členy.
2. Jiné osoby (členové a zaměstnanci hnutí, příp. jiné osoby) mohou jednat (činit právní úkony) za hnutí v souladu s interními normativními předpisy či plné moci vystavené osobami v souladu s odst. 1.
3. Kandidátní listiny pro volby do zastupitelstev obcí a měst mohou samostatně podepisovat rovněž členové celostátního výboru hnutí (čl. 19 odst. 5).
4. Podepisování za hnutí se děje tak, že k vytištěnému nebo předepsanému názvu hnutí a jménům jednajících připojí jednající své vlastnoruční podpisy a uvedou funkci v hnutí.
Čl. 4 Organizační uspořádání a orgány hnutí
1. Organizační uspořádání hnutí je vedeno ve třech úrovních:
a) oblastní,
b) krajská,
c) republiková.
2. Základní organizační jednotkou hnutí jsou oblastní sdružení, sdružující členy hnutí v působnosti obcí s rozšířenou působností, jejichž obvod se kryje s obvodem působnosti pověřených obcí s rozšířenou působností podle příslušného právního předpisu1. Orgánem oblastního sdružení je schůze členů oblastního sdružení.
3. Na krajské úrovni se utváří tyto orgány hnutí:
a) krajský sněm,
b) krajský výbor,
4. Orgány s republikovou působností jsou:
a) Sněm,
b) představenstvo,
c) dozorčí rada,
d) rozhodcovský a smírčí výbor,
e) celostátní výbor,
f) Nejvyšší rada.
5. Členové hnutí v obci/městě či více obcí/měst se mohou sdružit do neformálních místních klubů, které nejsou organizačními jednotkami hnutí ani orgány hnutí. Místní klub může ze svého středu zvolit svého pokladníka a mluvčího.
Čl. 5 Neslučitelnost funkcí v hnutí
1. Člen dozorčí rady, rozhodcovského a smírčího výboru a Nejvyšší rady nemůže být v zaměstnaneckém či obdobném poměru k hnutí.
2. Členové Nejvyšší rady nesmí být členy jiného orgánu hnutí s výjimkou Sněmu, krajského shromáždění a schůze oblastního sdružení. Kandidovat za hnutí do zastupitelských sborů či významných veřejných funkcí mohou pouze se souhlasem 3/5 ostatních členů Nejvyšší rady.
3. Členové rozhodcovského a smírčího výboru nesmí být členy jiného orgánu hnutí. Mohou se však účastnit jednání Sněmu. Kandidovat za hnutí do zastupitelských sborů či významných veřejných funkcí mohou pouze se souhlasem 3/5 ostatních členů rozhodcovského a smírčího výboru.
4. Předseda a místopředsedové hnutí nemohou být předsedy krajské organizace a oblastního sdružení.
HLAVA II.
ČLENSTVÍ
Čl. 6 Žádost
1. Žádost o členství může podat pouze občan České republiky, který dosáhl 18. let věku, není omezen ve způsobilosti k právním úkonům, nevykonává funkci, s níž je podle zákona neslučitelné členství v politické straně nebo v politickém hnutí, není členem jiné politické strany nebo politického hnutí a který zároveň splňuje kriteria stanovená pro výkon některých funkcí zákonem č. 451/1991 Sb. (způsobilost být členem).
1 Zákon č. 314/2002 Sb., o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a stanovení obcí s rozšířenou působností, ve znění pozdějších předpisů
Vyhláška č. 388/2002 Sb., o stanovení správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem a správních obvodů obcí s rozšířenou působností, ve znění pozdějších předpisů
2. Členství lze udělit, pokud žadatel nebyl v minulosti vyloučen z hnutí, a to pouze za předpokladu, že se k návrhu žadatele kladně vysloví Nejvyšší rada a jestliže se žadatel stal registrovaným příznivcem hnutí nejméně 2 roky před podáním žádosti, ledaže Nejvyšší rada promine ve výjimečných případech splnění této podmínky. V případě jednou vyloučeného člena může Nejvyšší rada rozhodnout o prominutí této podmínky udělení členství.
Čl. 7 Řízení o udělení členství
1. Žádost o členství se podává na typizovaném formuláři, jehož povinnou přílohou je strukturovaný životopis žadatele. Orgánem rozhodujícím o přijetí je Nejvyšší rada. V kompetenci Nejvyšší rady je pověřit přípravou podkladů k rozhodnutí o žádosti o členství příslušnou komisi.
2. Orgán rozhodující o přijetí posoudí, zda žadatel splňuje formální podmínky člena hnutí dle čl. 6 odst. 1 (způsobilost být členem), jejichž splnění se prokazuje listinami osvědčující stanovené podmínky a čestným prohlášením.
3. Orgán rozhodující o přijetí posuzuje žádost zejména s ohledem na důvěryhodnost a bezúhonnost žadatele. Rozhodnutí o žádosti žadatele je konečné a nelze se proti němu dále odvolat.
4. Novou žádost lze podat nejdříve po jednom roce od zamítnutí žádosti o členství.
Čl. 8 Vznik členství
Členství v hnutí vzniká dnem rozhodnutí orgánem rozhodujícím o udělení členství. Tímto dnem nabývá žadatel statusu člena se všemi právy a povinnostmi z toho plynoucími.
Čl. 9 Agenda členů a registrovaných příznivců
1. Hnutí vede agendu členů a registrovaných příznivců.
2. Každý člen či registrovaný příznivce je evidován pouze k jedné krajské organizaci hnutí.
3. Přestup je možný na základě předběžného souhlasu dotčených krajských organizací.
Čl. 10 Pozastavení členství
1. Na základě písemně odůvodněné žádosti člena doručené představenstvu či z podnětu orgánu hnutí může být členství člena nebo status registrovaného příznivce pozastaveno. Členství či status registrovaného příznivce je pozastaveno a obnoveno dnem uvedeným v rozhodnutí.
2. Po dobu pozastaveného členství či statusu registrovaného příznivce jsou dotčené osobě pozastavena všechna práva a povinnosti, jež jsou spojena s příslušným statusem.
3. Členství či status registrovaného příznivce je pozastaveno automaticky také řádným neuhrazením příspěvků, byly-li vypsány. Vyrovnáním těchto závazků k hnutí jsou práva člena či registrovaného příznivce bez dalšího obnovena.
Čl. 11 Zánik členství
Členství zaniká
a. úmrtím,
b. dnem, kdy nabylo právní moci rozhodnutí soudu o zbavení či omezení způsobilosti člena k právním úkonům,
c. písemným prohlášením o vystoupení z hnutí, a to dnem doručení do sídla hnutí anebo dnem, který je v prohlášení uveden,
d. kandidaturou ve volbách do Evropského parlamentu či Parlamentu ČR nebo do zastupitelstva kraje, obce, městské části nebo městského obvodu, bez souhlasu krajského výboru příslušného podle místa trvalého pobytu bez souhlasu orgánu, který má pravomoc schvalovat vyjmenované kandidátní listiny hnutí, a to dnem registrace kandidátní listiny (kandidáta),
e. rozhodnutím o vyloučení,
f. dnem, který bezprostředně předchází vzniku členství člena hnutí v politické straně či v jiném politickém hnutí,
g. rozpuštěním oblastního sdružení nebo krajské organizace, v jejímž obvodu působnosti měl člen trvalý pobyt, pokud představenstvo nerozhodlo se souhlasem člena o převedení člena do jiného oblastního sdružení.
Čl. 12 Registrovaní příznivci hnutí
1. Registrovaný příznivec hnutí je osoba, která není členem hnutí, ale má zájem podílet se na činnosti hnutí a souhlasí s programovým směřováním – posláním hnutí. Na krajské úrovni je evidován jako příznivec hnutí ten, kdo:
a) vyplní předepsaný formulář,
b) je ochoten podporovat cíle hnutí.
2. Status registrovaného příznivce vzniká dnem doručení vyplněné přihlášky do sídla příslušné organizace nebo do sídla hnutí. Evidenci registrovaných příznivců vede krajská organizace a kancelář hnutí, jejíž údaje jsou závazné.
3. Příslušná organizace zajistí informovanost registrovaných příznivců o činnosti hnutí.
4. Registrovaní příznivci hnutí nemohou být voleni do představenstva, v případě ostatních orgánů hnutí mohou být jeho členy. Registrovaní příznivci mohou být navrženi za hnutí do zastupitelských sborů a jiných veřejných funkcí a dále se mohou na základě schválených volebních řádů případně účastnit i primárních voleb (sestavování kandidátek) hnutí.
5. Práva registrovaných příznivců hnutí jsou v jiném shodná s členskými právy; postavení registrovaných příznivců je obdobné členskému statusu, pokud není ve stanovách či vnitřních předpisech hnutí uvedeno jinak. Jejich status zaniká z důvodů uvedených v čl. 11 s výjimkou písm. d).
HLAVA III.
PRÁVA A POVINNOSTI
Čl. 13 Práva
Člen a registrovaný příznivec má právo v souladu s těmito stanovami
a. na informace o činnosti hnutí,
b. obhajovat a prosazovat své názory,
c. podílet se na projednávání všech záležitostí, týkající se činnosti hnutí,
d. podávat návrhy, stížnosti, dotazy a má právo být informován o jejich vyřízení či řešení,
e. hlasovat, volit, být volen a delegován do orgánů a funkcí ve hnutí,
f. kandidovat za hnutí a navrhovat kandidáty hnutí pro volby do zastupitelských sborů,
g. na pozastavení členství v hnutí v případech, kdy o to žádá,
h. účastnit se jednání všech orgánů hnutí, pokud se rozhoduje o jeho osobě, bez práva hlasovacího.
Čl. 14 Povinnosti
Člen a registrovaný příznivec je povinen
a. podporovat politický a volební program hnutí a podílet se na jeho prosazení,
b. vykonávat odpovědně funkce, do nichž byl zvolen,
c. dodržovat interní normativní předpisy hnutí přijaté v souladu se stanovami a respektovat jiná nezávazná usnesení orgánů hnutí,
d. platit příspěvky ve stanovené lhůtě a výši, jsou-li vypsány,
e. sdělit neprodleně písemně změnu údajů uvedených na své přihlášce,
f. oznámit neprodleně, že je proti němu na základě oficiálního postupu orgánů veřejné moci, vedeno řízení (disciplinární, trestní řízení), jež může vyústit v rozhodnutí o jeho provinění a které může mít nepříznivý dopad na hnutí,
g. v případě kandidatury do kteréhokoli zastupitelského orgánu v ČR nebo na vyžádání představenstva prokázat, že vyhovuje podmínkám uvedeným v čl. 6 Stanov.
Čl. 15 Disciplinární delikty a sankce
1. Člen může být z hnutí vyloučen, jestliže
a. závažným způsobem porušil stanovy hnutí,
b. svým chováním na veřejnosti či způsobem výkonu veřejné funkce nebo svého povolání (podnikání) opakovaně a závažně poškodil nebo ohrozil pověst hnutí,
c. uvedl nepravdivé údaje v čestném prohlášení na své přihlášce,
d. byl pravomocně odsouzen za úmyslný trestný čin po dni vzniku svého statutu k hnutí.
Ze stejných důvodů může být registrovanému příznivci odňat jeho status.
2. Členství člena může být pozastaveno na dobu určitou, pokud
a. se člen měl dopustit jednání popsaného v odst. 1 písm. a) až d), je-li toto dočasné opatření odůvodněno intenzitou a rozsahem provinění,
b. bylo proti členovi zahájeno trestní nebo obdobné (přestupkové, disciplinární) řízení.
Ze stejných důvodů může být registrovanému příznivci pozastaven jeho status.
4. Návrh na vyloučení či pozastavení členství může podat kterýkoli orgán hnutí nebo společně skupina alespoň 10 členů či registrovaných příznivců; doručením návrhu rozhodcovskému a smírčímu výboru je zahájeno řízení.
5. Rozhodcovský a smírčí výbor o návrhu rozhodne a jeho rozhodnutí se doručuje navrhovateli a dotčené osobě, účinnosti nabývá dnem přijetí rozhodnutí.
6. Rozhodnutí o pozastavení členství, nebylo-li vydáno k žádosti dotčené osoby, lze napadnout do 15 dnů odvoláním k Nejvyšší radě, které však nemá odkladný účinek.
7. Dotčená osoba může podat odvolání do patnácti dnů od doručení rozhodnutí o vyloučení k Nejvyšší radě, jehož rozhodnutí je konečné. Odvolání má odkladný účinek.
8. V případě méně závažného provinění může rozhodcovský a smírčí výbor nebo Nejvyšší rada udělit dotčené osobě napomenutí.
HLAVA IV.
ORGÁNY HNUTÍ A JEJICH PŮSOBNOST
Čl. 16 Rozhodování orgánů hnutí
1. Orgány hnutí rozhodují nadpoloviční většinou svých přítomných členů, není-li dále stanoveno jinak. Orgány hnutí jednají v souladu s jednacími řády a jsou ustanovovány podle volebních řádů; tyto řády jakožto interní normativní směrnice jsou přijímány celostátním výborem, není-li stanovami uvedeno jinak.
2. Představenstvo a krajský výbor jsou na všech úrovních usnášeníschopné, je-li přítomna nadpoloviční většina jejich členů; ostatní orgány jsou schopny se usnášet, je-li přítomna alespoň jedna třetina všech jejich členů nebo delegátů, nestanoví-li statut příslušných orgánů jinak, nejméně však tři osoby. Může-li se jednání Sněmu zúčastnit každý člen či registrovaný příznivce hnutí, je Sněm usnášeníschopný vždy, účastní-li se jeho konání alespoň tři osoby. V případě voleb jsou pravidla platnosti voleb totožná jako v případě usnášeníschopnosti dle věty první s výjimkou Sněmu.
3. Není-li orgán hnutí usnášeníschopným dle odst. 2 tohoto článku, lze svolat náhradní jednání nejdříve za týden ode dne konání původního jednání, nezkrátí-li představenstvo svým rozhodnutím tuto lhůtu ve stavu nezbytné nutnosti. Náhradní jednání je schopné se usnášet i o volbách, je-li přítomna alespoň jedna třetina všech členů nebo delegátů.
4. Člen orgánu na vyšší úrovni má právo zúčastnit se jednání nižšího orgánu, hlasování se však neúčastní s hlasem rozhodujícím.
5. Jednání krajského sněmu a Sněmu je veřejné, nerozhodne-li uvedený orgán jinak. Jednání ostatních orgánů hnutí jsou veřejná pouze v souladu s usnesením příslušného orgánu.
6. Pozvánka na jednání orgánu hnutí je rozesílána v době určené jednacím řádem před jednáním orgánu hnutí elektronickou cestou, ledaže člen orgánu požádá o jinou formu (telefonickou či poštou) obeznámení o termínu konání jednání orgánu hnutí.
7. Za řádné svolání jednání orgánu hnutí odpovídají předsedové těchto orgánů.
8. Funkční období členů volených orgánů hnutí a volených funkcionářů je dvouleté; jejich působnost se prodlužuje výhradně do doby zvolení nových členů těchto orgánů a funkcionářů, a to nejvíce o 12 měsíců. Pokud ani v této době není člen orgánu či funkcionář nově zvolen, jeho funkční období posledním dnem této lhůty končí a jeho pravomoci dočasně přebírá orgán o stupeň vyšší, v případě představenstva pak Nejvyšší rada.
9. Před uplynutím funkčního období končí výkon funkce odstoupením, odvoláním nebo ztrátou volitelnosti.
10. Termín voleb předsedů a místopředsedů na jakékoliv úrovni či kandidátů do zastupitelských sborů a schválený volební řád musí být oznámen členům, stanoví-li to volební řád, písemně nejméně 14 dní před konáním těchto voleb. Vnitrostranické volby kandidátů do zastupitelských sborů s výjimkou nominace lídra pro volby do příslušného zastupitelského sboru se nesmí konat dříve než 9 měsíců před termínem voleb do těchto sborů. Vnitrostranické volby kandidátů do různých zastupitelských sborů zpravidla probíhají odděleně.
Čl. 17 Oblastní sdružení
1. Oblastní sdružení je základní organizační jednotkou hnutí, jež působí na území správního obvodu obce s rozšířenou působností1 a sdružuje všechny členy (registrované příznivce) daného územního obvodu. Ve správním obvodu příslušné obce s rozšířenou působností může působit pouze jedno oblastní sdružení.
2. Členy oblastního sdružení jsou členové (registrovaní příznivci) hnutí s trvalým bydlištěm v příslušném správním obvodu obce s rozšířenou působností. Členem oblastního sdružení může být i člen hnutí (registrovaný příznivce), jež nemá trvalý pobyt v obvodu oblastního sdružení, avšak prokáže opodstatněný zájem na zařazení do oblastního sdružení.
3. Oblastní sdružení volí ze svého středu předsedu a nejvýše dva místopředsedy, kteří reprezentují sdružení. Oblastní sdružení se schází na svých pravidelných schůzích.
4. Oblastní sdružení je součástí příslušné krajské organizace. O ustavení či rozpuštění oblastního sdružení rozhoduje představenstvo na návrh nejméně tří členů z příslušného obvodu anebo z vlastního podnětu.
2 úst. zákon č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků, ve znění pozdějších předpisů
5. Oblastní sdružení tvoří nejméně tři členové (registrovaní příznivci).
6. Oblastní sdružení zejména
a. volí a odvolává předsedu a nejvýše dva místopředsedy sdružení,
b. navrhuje kandidáty do funkcí na vyšší úrovni v hnutí a v zastupitelských sborech,
c. sestavuje kandidátku do obecních zastupitelstev (městských zastupitelstev či zastupitelstev městských částí) v rámci správního obvodu obce s rozšířenou působností,
d. může rozhodnout v jakékoli věci v působnosti oblastního sdružení.
7. Schůzi členů oblastního sdružení svolává podle potřeby předseda oblastního sdružení, zpravidla jednou za 3 měs. Na žádost alespoň jedné třetiny členů oblastního sdružení, krajského výboru či představenstva je rovněž předsedou do jednoho měsíce svolána schůze oblastního sdružení. Pokud předseda schůzi členů oblastního sdružení nesvolá, svolá jej předseda krajského výboru nejdéle do 30 dnů po uplynutí lhůty; neučiní-li tak, svolá jej představenstvo.
8. Předseda oblastního sdružení předsedá schůzi oblastního sdružení a zabezpečuje přípravu podkladů pro jednání schůzí, zabezpečuje plnění usnesení orgánů hnutí a jedná navenek za oblastní sdružení v rozsahu vymezeném vnitřními předpisy hnutí; jednáním může pověřit místopředsedu oblastního sdružení.
9. Schůze oblastního sdružení schvaluje předvolební i povolební koalice na místní úrovni a kandidáty do obecní (městské) rady; k těmto rozhodnutím může krajský výbor vyjádřit svůj nesouhlas anebo mohou být zrušena představenstvem.
Čl. 18 Krajská organizace
1. Krajská organizace je vyšší organizační jednotkou hnutí s obvodem působnosti na území kraje a s právem hospodaření na území kraje2. Plní působnost oblastního sdružení v místech, kde nedošlo k jeho ustavení. V jejím čele stojí předseda, který je zároveň předsedou krajského výboru. Ustavení krajské organizace schvaluje představenstvo.
2. Krajský sněm tvoří všichni členové (registrovaní příznivci) s příslušností ke krajské organizaci, ledaže pro množství těchto členů (registrovaných příznivců) představenstvo rozhodne o volení delegátů dle jím stanoveného klíče s dodržením pravidel poměrného zastoupení, a dále členové krajského zastupitelstva příslušného kraje a členové Parlamentu zvolení za příslušný kraj.
5. Krajský výbor svolá krajský sněm podle potřeby nebo dle rozhodnutí představenstva, zpravidla jednou za rok.
6. Jednání mimořádného krajského sněmu svolá předseda na žádost představenstva, krajského výboru nebo na žádost alespoň jedné poloviny oblastních sdružení, přijatých na schůzích oblastních sdružení. Pokud předseda krajský sněm nesvolá do jednoho měsíce od doručení žádosti, svolá jej kterýkoliv člen krajského výboru v souladu s jednacím řádem.
7. Krajský sněm
a. volí a odvolává předsedu, stanovuje počet místopředsedů (nejvýše tři) a dalších členů krajského výboru, volí a odvolává místopředsedy a členy krajského výboru do stanoveného počtu členů krajského výboru,
b. sestavuje kandidátní listinu do krajského zastupitelstva a Parlamentu ČR a navrhuje kandidáty do jiných zastupitelských sborů, případně vyslovení podpory hnutí těmto kandidátům; schválení těchto kandidátek přísluší, ledaže stanovy určují jinak, představenstvu,
c. schvaluje zprávu o činnosti krajského výboru,
d. schvaluje zprávu o hospodaření krajské organizace,
e. volí a odvolává kandidáty a jejich náhradníky za příslušný kraj do orgánů na republikové úrovni (představenstva, rozhodcovského a smírčího výboru, dozorčí rady, celostátního výboru) a volí a odvolává členy celostátního výboru za kraj v počtu stanoveném představenstvem,
f. volí delegáty a případně náhradníky za příslušný kraj na jednání republikového Sněmu podle klíče stanoveného představenstvem,
g. může rozhodnout v jakékoli věci v působnosti krajské organizace.
8. Krajský výbor je výkonným orgánem krajské organizace, který koordinuje činnost oblastních sdružení na území příslušného kraje. Krajský výbor připravuje podklady pro jednání krajského sněmu a plní jeho usnesení.
9. Jednání krajského výboru se s hlasem poradním účastní zástupce krajských zastupitelů za hnutí.
10. Krajský výbor řídí činnost krajské organizace a vykonává právo hospodaření na území kraje dle schváleného rozpočtu. Předseda krajské organizace předsedá schůzi krajského výboru a krajského sněmu a zabezpečuje přípravu podkladů pro jejich jednání, zabezpečuje plnění usnesení orgánů hnutí a jedná navenek za krajskou organizaci v rozsahu vymezeném vnitřními předpisy hnutí; jednáním může pověřit místopředsedu krajské organizace.
11. Krajský výbor může jmenovat hospodáře krajské organizace, který odpovídá za hospodaření s majetkem hnutí svěřeným krajské organizaci, za dodržení rozpočtu krajské organizace, za řádné vyúčtování příjmů a výdajů krajské organizace.
12. Krajský výbor se schází zpravidla jednou za tři měsíce a svolává ji předseda krajské organizace.
13. Jednání krajského výboru svolá předseda na žádost alespoň jedné třetiny jeho členů anebo představenstva. Pokud předseda krajské organizace krajský výbor nesvolá do jednoho měsíce od doručení žádosti, svolá ho kterýkoliv člen výboru v souladu s jednacím řádem krajského výboru, neučiní-li tak, bez prodlení jej svolá představenstvo.
14. Krajský výbor schvaluje kandidátky sestavené (čl. 17 odst. 6 písm. c/) pro volby do obecních (městských) zastupitelstev. Krajský výbor může ve výjimečných případech změnit pořadí kandidátky do místních zastupitelských sborů sestavené oblastními sdruženími, anebo rozhodnout ve výjimečných případech o opakování schůze, která o sestavení kandidátky rozhodla; v případě, kdy toto rozhodnutí není akceptováno oblastním sdružením, rozhodne s konečnou platností představenstvo.
15. Vyjádří-li krajský výbor nesouhlas s předvolební nebo povolební koalicí na místní úrovni anebo s návrhem kandidáta/ů hnutí do obecní (městské) rady, předloží neprodleně zároveň své odůvodnění nesouhlasu představenstvu hnutí.
16. Krajský výbor má právo navrhovat krajskému sněmu kandidáty do krajského zastupitelstva, jakož i do dalších zastupitelských sborů. Krajský výbor schvaluje předvolební a povolební koalice na krajské úrovni a kandidáty hnutí do rady kraje, pokud tak neučiní krajský sněm; tato rozhodnutí mohou být zrušena představenstvem.
17. O kandidátní listině do Senátu rozhoduje ta krajská organizace, v jejímž územním obvodu žije většina občanů senátního volebního obvodu.
Čl. 19 Celostátní výbor
1. Celostátní výbor je složen z předsedů krajských organizací, které v případě jejich nepřítomnosti zastupují místopředsedové krajských organizací v pořadí dle zvolení, dále z členů zvolených Sněmem a členů z titulu své funkce, kterými jsou členové představenstva, členové vlády jmenovaní za hnutí a předsedové a místopředsedové parlamentních klubů za hnutí.
2. S hlasem poradním se mohou zúčastnit jednání celostátního výboru
a. předseda rozhodcovského a smírčího výboru,
b. předseda dozorčí rady,
c. ředitel kanceláře hnutí,
d. členové Nejvyšší rady,
Předseda hnutí může přizvat další hosty.
3. Celostátní výbor
a) volí a odvolává lídra celostátních voleb,
b) schvaluje kandidáty do vlády ČR a do dalších významných ústavních funkcí a navrhuje jejich odvolání,
c) schvaluje kandidátku do Evropského parlamentu,
d) má samostatnou finanční pravomoc v rámci představenstvem schváleného rozpočtu,
e) schvaluje statuty, jednací a volební řády s výjimkou jednacího a volebního řádu Sněmu,
f) může určit výši a termín splatnosti příspěvků členů a registrovaných příznivců, jež musí být zásadně stejná pro obě skupiny osob, a určuje náhradní termín pro dodatečnou úhradu příspěvků,
g) schvaluje klíč navržený představenstvem pro delegování zástupců krajských organizací na Sněm,
h) schvaluje v rámci Sněmem schválených zásad politický a volební program hnutí.
4. Jednání celostátního výboru svolá a řídí předseda hnutí. Svolá též jeho jednání na žádost dozorčí rady nebo na žádost alespoň jedné třetiny oblastních sdružení či krajských výborů nebo krajských sněmů. Pokud předseda hnutí celostátní výbor nesvolá do jednoho měsíce od žádosti, svolá jej kterýkoliv jeho člen v souladu s jednacím řádem představenstva anebo předseda Nejvyšší rady.
5. Členové celostátního výboru jsou oprávněni samostatně podepisovat kandidátní listiny pro volby do zastupitelstev obcí a měst, a to poté, kdy o schválení kandidátky rozhodl krajský výbor (čl. 18 odst. 14).
Čl. 20 Sněm
1. Republikový Sněm je nejvyšším orgánem hnutí.
2. Delegáty Sněmu s hlasem rozhodujícím jsou
a. delegáti nebo jejich náhradníci zvolení krajskými organizacemi podle klíče stanoveného celostátním výborem,
b. členové představenstva, rozhodcovského a smírčího výboru, Nejvyšší rady a dozorčí rady,
c. členové Parlamentu, Evropského parlamentu, zastupitelé kraje zvolení za hnutí,
d. členové hnutí, které představenstvo hnutí po souhlasu Nejvyšší rady svým rozhodnutím jmenovalo za delegáty.
3. Účastníky Sněmu s hlasem poradním jsou ředitel kanceláře hnutí a předsedové odborných komisí a významní představitelé veřejného života na pozvání představenstva hnutí.
4. Sněm svolává představenstvo hnutí zpravidla jednou za rok.
5. Sněm svolá představenstvo na žádost nejméně jedné poloviny krajských sněmů anebo Nejvyšší rady. Pokud představenstvo Sněm nesvolá do jednoho měsíce od doručení žádosti, svolá jej předseda hnutí; neučiní-li tak, svolá jej pak bez prodlení předseda Nejvyšší rady.
6. Termín, místo konání, návrh programu a klíč pro volbu delegátů stanoví představenstvo s cílem zajistit co nejširší účast členské základny na Sněmu. Kancelář hnutí zajišťuje organizaci konání Sněmu.
7. Sněm
a) volí a odvolává z řad členů hnutí předsedu, místopředsedy hnutí a členy představenstva, v počtu stanoveném rozhodnutím Sněmu,
b) volí a odvolává členy a náhradníky rozhodcovského a smírčího výboru v počtu stanoveném rozhodnutím Sněmu,
c) volí a odvolává členy a náhradníky dozorčí rady v počtu stanoveném rozhodnutím Sněmu,
d) volí a odvolává volené členy celostátního výboru v počtu stanoveném rozhodnutím Sněmu, nejvýše však v počtu 14 volených členů,
e) schvaluje politický a volební program, případně alespoň jejich zásady,
f) schvaluje třípětinovou většinou stanovy a jejich změny,
g) schvaluje statut rozhodcovského a smírčího výboru,
h) schvaluje zprávu představenstva o činnosti a hospodaření hnutí,
i) schvaluje jednací, volební a hlasovací řád Sněmu,
j) bere na vědomí zprávu rozhodcovského a smírčího výboru a dozorčí rady.
8. Sněm rozhoduje o rozpuštění hnutí, sloučení s jinou politickou stranou a politickým hnutím nebo přeměně hnutí na občanské sdružení (§ 13 odst. 1 zákona).
Čl. 21 Představenstvo hnutí
1. Představenstvo hnutí je nejvyšším orgánem hnutí mezi konáním Sněmů, které je plně odpovědné za činnost hnutí (statutární orgán). Představenstvo plní působnost orgánů krajské organizace v krajích, kde nebyla ustavena krajská organizace, a oblastních sdružení, kde nebyla sdružení ustavena.
2. Členové představenstva s hlasem rozhodujícím jsou voleni Sněmem.
3. Představenstvo se schází podle potřeby a svolává jej předseda hnutí, který řídí jeho jednání.
4. Jednání představenstva svolá předseda hnutí na žádost dozorčí rady nebo na žádost alespoň jedné třetiny oblastních sdružení či krajských výborů nebo krajských sněmů či alespoň jedné třetiny členů představenstva. Pokud předseda hnutí představenstvo nesvolá do jednoho měsíce od žádosti, svolá ji kterýkoliv jeho člen v souladu s jednacím řádem představenstva; neučiní-li tak, svolá jej bez prodlení předseda Nejvyšší rady.
5. S hlasem poradním se mohou zúčastnit jednání představenstva
a. předseda rozhodcovského a smírčího výboru,
b. předseda dozorčí rady,
c. ředitel kanceláře hnutí,
d. členové Nejvyšší rady,
e. členové vlády jmenovaní za hnutí,
f. předsedové a místopředsedové parlamentních klubů za hnutí.
Předseda hnutí může přizvat další hosty.
6. Představenstvo
a. je oprávněno jednat jménem hnutí v souladu s čl. 2 odst. 1 Stanov (statutární orgán),
b. jmenuje a odvolává ředitele kanceláře hnutí a ekonoma hnutí a stanovuje pravidla jejich činnosti,
c. schvaluje ustavení či zrušení oblastního sdružení a krajské organizace,
d. zřizuje kancelář hnutí a schvaluje její organizační řád,
e. předkládá Sněmu zprávu o činnosti a hospodaření hnutí,
f. schvaluje rozpočet hnutí a po schválení dozorčí radou určuje objem prostředků pro samostatnou rozpočtovou pravomoc celostátního výboru,
g. schvaluje výroční finanční zprávu hnutí,
h. schvaluje rozpočet hnutí a po souhlasu dozorčí rady vymezuje objem prostředků pro samostatnou rozpočtovou pravomoc celostátního výboru,
i. navrhuje celostátnímu výboru klíč pro delegování zástupců krajských organizací na Sněm,
j. schvaluje rozpočtová pravidla hnutí a pravidla hospodaření,
k. schvaluje kandidátní listiny pro volby do krajských zastupitelstev a Parlamentu ČR s právem ve výjimečných a odůvodněných případech rozhodnout o opakování volby nebo provádět změny, které mají konečnou platnost,
l. má právo po konzultaci s krajským výborem a dotčeným oblastním sdružením zasáhnout do kandidátní listiny pro komunální volby,
m. má právo navrhovat kandidáty do zastupitelských sborů, vlády ČR a do dalších významných ústavních funkcí, anebo případně vyslovovat těmto kandidátům podporu hnutí,
n. rozhoduje o zřízení odborných komisí na republikové úrovni a jmenuje předsedu příslušné komise,
o. může rozhodnout s konečnou platností o schválení předvolební a povolební koalice na místní a krajské úrovni a o kandidátu/ech hnutí do obecní (městské) a krajské rady,
p. rozhoduje o všech záležitostech, které nejsou stanovami vyhrazeny jinému orgánu hnutí.
Čl. 22 Nejvyšší rada
1. Nejvyšší rada je orgánem dohlížejícím, aby výkon činnosti hnutí nebyl v rozporu s programovým posláním a základními zásadami hnutí. Svým rozhodováním však nemůže zasahovat do rozhodování rozhodcovského a smírčího výboru a a dozorčí rady dle čl. 23 odst.1 písm. b) stanov. Nejvyšší rada je zcela nezávislý orgán, do jehož rozhodování nesmí nikdo zasahovat. Nejvyšší rada je složena z členů (registrovaných příznivců hnutí) v počtu nejméně 5 a nejvýše 9 osob, které jmenuje představenstvo po konzultaci s celostátním výborem hnutí. Členové jsou jmenováni na dobu 10 let, jejich mandát končí dosažením věku 75 let, smrtí či rezignací na funkci. Ze svého středu volí a odvolávají svého předsedu.
2. Nejvyšší rada může v rámci výkonu svých pravomocí dle stanov zrušit jakékoli rozhodnutí všech orgánů hnutí s výjimkou rozhodnutí Sněmu, dozorčí rady a rozhodcovkého a smírčího výboru. Rozhodnutí Nejvyšší rady může přezkoumat sama Nejvyšší rada anebo Sněm.
3. Nejvyšší rada uděluje členství v hnutí a rozhoduje jako odvolací orgán o zrušení či pozastavení členství.
Čl. 23 Dozorčí rada
1. Dozorčí rada
a. zřizuje se na republikové úrovni,
b. je kontrolním a revizním orgánem hnutí, dohlíží na hospodářskou a správní činnost na příslušné úrovni,
c. schvaluje objem prostředků pro samostatnou rozpočtovou pravomoc celostátního výboru,
d. řídí se statutem, který schvaluje celostátní výbor,
e. ze svého středu volí a odvolává předsedu, který jedenkrát za rok předkládá zprávu dozorčí rady Sněmu.
2. Dozorčí rada je volena Sněmem v počtu jím určeném, nejméně však tříčlenném.
Čl. 24 Rozhodcovský a smírčí výbor
1. Rozhodcovský a smírčí výbor se zřizuje na republikové úrovni. Jeho rozhodnutí dle odst. 2 a 3 tohoto článku může přezkoumat pouze sám rozhodcovský a smírčí výbor anebo 3/5 většinou Sněm.
2. Rozhodcovský a smírčí výbor
a. je rozhodčím a smírčím orgánem hnutí, rozhoduje ve sporech mezi členy, orgány a organizačními jednotkami hnutí,
b. řídí se statutem, který schvaluje celostátní výbor,
c. ze svého středu volí a odvolává předsedu, který jedenkrát za rok předkládá zprávu o činnosti Sněmu.
3. Rozhodcovský a smírčí výbor dále
a. závazně vykládá Stanovy hnutí,
b. rozhoduje o vyloučení a napomenutí člena hnutí,
c. rozhoduje o pozastavení členství.
Před rozhodnutím o vyloučení člena dle písmene b) a c) si rozhodcovský a smírčí výbor vyžádá stanoviska dotčených orgánů a osob.
4. Rozhodcovský a smírčí výbor dále rozhodnutím pozastaví platnost usnesení orgánu hnutí, které je v rozporu s vnitřními předpisy hnutí nebo obecně závaznými právními předpisy. Z jiných důvodů nemůže platnost usnesení orgánu hnutí pozastavit. Zároveň vyzve orgán, který toto usnesení přijal, k jeho zrušení či změně; nevyhoví-li dotčený orgán hnutí, rozhodne o jeho platnosti Nejvyšší rada, ledaže ta požádá o rozhodnutí v této otázce nejprve celostátní výbor.
5. Rozhodcovský a smírčí výbor má nejméně pět členů; počet členů výboru stanovuje Sněm v rozmezí 5 – 9 členů.
HLAVA V.
USTANOVENÍ O NĚKTERÝCH FUNKCIONÁŘÍCH HNUTÍ
A PORADNÍCH ORGÁNECH HNUTÍ
Čl. 25 Předseda hnutí
1. Předseda hnutí je jeho nejvyšším reprezentantem.
2. Předseda hnutí svolává Sněm, představenstvo a celostátní výbor a předsedá jim. V případě rovnosti hlasů mu patří hlas rozhodující. Předseda hnutí řídí a koordinuje činnost představenstva.
Čl. 26 Místopředsedové hnutí
1. Místopředsedové hnutí zastupují předsedu v jeho nepřítomnosti a vykonávají úkoly z pověření představenstva.
2. Počet místopředsedů hnutí určuje Sněm; zvolen však musí být nejméně první místopředseda.
3. První místopředseda je zástupcem předsedy. V době nepřítomnosti předsedy přebírá všechna práva a povinnosti v souladu se stanovami.
4. Volba místopředsedů se provádí tak, že se nejprve volí první místopředseda a poté ostatní místopředsedové, jsou-li voleni.
Čl. 27 Ředitel kanceláře hnutí a ekonom hnutí
1. Ředitele kanceláře hnutí jmenuje a odvolává představenstvo. Ředitel kanceláře hnutí
a. řídí činnost kanceláře hnutí,
3 § 17 an. zákona č. 424/1991 Sb.
b. vystupuje jménem hnutí v pracovněprávních vztazích,
a. jedná jménem hnutí v majetkových, hospodářských a pracovněprávních vztazích v rozsahu stanoveném vnitřními předpisy,
b. navrhuje představenstvu ke schválení organizační řád kanceláře hnutí,
c. zabezpečuje realizaci usnesení představenstva a dalších orgánů hnutí,
d. má právo kontrolovat plnění usnesení celostátních orgánů hnutí na nižších úrovních,
e. plní další úkoly určené představenstvem.
2. Ekonoma hnutí může jmenovat a odvolat představenstvo. Ekonom hnutí
a. odpovídá za řádné financování a hospodaření hnutí,
b. je odpovědný za řádné vedení účetní evidence, za svěřené prostředky a vypracovává zprávy o financování a hospodaření hnutí,
c. je oprávněn předložit představenstvu návrh rozpočtu hnutí.
Čl. 28 Poradní orgány hnutí
1. Poradními orgány hnutí jsou odborné komise, komise představenstva a dále kluby zastupitelů na všech úrovních, jejichž členy mohou být nejméně tři zastupitelé zvolení za hnutí.
2. Odborné komise připravují politický a volební program hnutí. Návrh programu odborné komise projedná s představenstvem, případně spolu s dalším zástupcem odborné komise, předseda odborné komise.
3. Kluby volí své předsedy, kteří svolávají a řídí jejich zasedání, a mají-li více než pět členů volí i místopředsedu či místopředsedy klubu. Náplní jednání klubu jsou zejména záležitosti související s výkonem mandátu, návrhy a stanoviska orgánů hnutí, koordinace postupu svých členů a přijímání stanovisek nebo doporučení pro další postup klubu zastupitelů.
4. Hnutí pravidelně koordinuje svou činnost s nezávislými komunálními politiky a komunálními zastupiteli. Za tímto účelem svolává pravidelné konference, na něž jsou pozváni zástupci hnutí, místní a krajské samosprávy, státní správy a významní odborníci.
HLAVA VI.
USTANOVENÍ O HOSPODAŘENÍ HNUTÍ
Čl. 29 Zásady hospodaření
1. Hnutí odpovídá za své závazky celým svým majetkem.
2. S majetkem hnutí hospodaří na základě schváleného rozpočtu a vnitřních předpisů představenstvo.
3. Roční rozpočet hnutí a jeho změny v průběhu roku schvaluje představenstvo.
4. Rozpočet hnutí na rok musí být konstruován vždy jako vyrovnaný nebo přebytkový, ledaže z důvodu konání voleb bude přijat rozpočet deficitní se zajištěním financování schodku.
5. Vnitřní předpisy pro nakládání s majetkem hnutí schvaluje představenstvo.
6. Příjmy hnutí jsou vytvářeny výhradně na základě ustanovení příslušného zákona3.
7. Celostátní výbor rozhoduje o způsobu naložení s majetkovým zůstatkem, který vyplyne z likvidace majetku a závazků v případě zrušení hnutí, nejedná-li se o případ podle § 13 odst. 7 zákona. Není-li výše uvedené rozhodnutí celostátního výboru učiněno, připadá majetkový
zůstatek plynoucí z likvidace majetku a závazků v případě zrušení hnutí představenstvem vybrané nadaci (nadačního fondu) podporující obranu a rozvoj lidských práv a svobod.
Čl. 30 Příjmy a výdaje hnutí
1. Příjmy hnutí tvoří
a) příspěvky ze státního rozpočtu České republiky, pokud je stanoví nebo připouští zákon,
b) příspěvky členů a registrovaných příznivců,
c) dary a dědictví,
d) příjmy z pronájmu a prodeje movitého a nemovitého majetku,
e) úroky z vkladů,
f) příjmy z pořádání tombol, kulturních, společenských, sportovních, rekreačních, vzdělávacích a politických akcí,
g) půjčky a úvěry.
2. Výdaje hnutí
Anketa
Zrušit nenárokové dotace ze st. rozp. a převést je na všechny obce a města?
Tento počítač hlasoval
5. 9. 2010 18:39:34
ano (54 %)5. 9. 2010 18:39:34
54 %
ne (46 %)46 %
Celkový počet hlasů: 26116
Jaromír Štětina
Soňa Paukrtová
Jana Juřenčáková
Jan Horník