Na daních obcím se výbor nedohodl

Norma redukuje příjmy Prahy, Brna, Ostravy a Plzně téměř o pět miliard korun ročně, hospodaření dalších měst a obcí má posílit.

 

"Vzhledem k tomu, že byla prodloužena lhůta na projednání tohoto tisku a politická reprezentace napříč sněmovnou ještě nedospěla k nějakému stanovisku, tak bychom – stejně jako u stavebního zákona – tu normu pouze otevřeli a přijali lhůtu na podávání pozměňovacích návrhů k tomuto návrhu zákona," poprosil přítomné poslance předseda výboru Stanislav Polčák (TOP 09), který je zároveň jedním z předkladatelů normy.

 

Podle předkladatelů obce a města poukazují již několik let na to, že zákon o rozpočtovém určení daní (RUD) není příliš systémový a spravedlivý.

 

"Politická reprezentace a my všichni v Poslanecké sněmovně obcím a městům dlužíme vyřešení problémů zákona o rozpočtovém určení daní a já věřím, že tato sněmovna bude ta, která tento dlouho let se táhnoucí problém konečně vyřeší," uvedl již dříve další z předkladatelů zákona, předseda poslaneckého klubu TOP 09 Petr Gazdík.

 

Poslanci navrhují, aby Praha od roku 2013 ve čtyřletém přechodném období postupně přišla o 2,2 miliardy korun. Města Brno, Ostrava a Plzeň mají tratit vždy po 900 milionech, také jim má ale první čtyři roky ztrátu částečně kompenzovat státní rozpočet.

 

"Já se přiznám, že považuji - ale je to otázka samozřejmě debaty ve druhém, ve třetím čtení - snížení těch daňových výnosů těm čtyřem největším městům jako velmi extrémní, aniž došlo k nějaké analýze toho, proč by se téměř pět miliard korun mělo snižovat právě těmto čtyřem městům," podotkl během prvního čtení poslanec Vladislav Vilímec (ODS).

 

Podobně se k návrhu postavil i poslanec za ODS Pavel Bém, který v minulosti působil jako primátor hlavního města. Podle něj nelze srovnávat Prahu s obcí, jako je například Suchá Loz, v níž starostuje právě Gazdík. "Kapitační spravedlnost, po které volá pan kolega Gazdík, mi přijde jako výkřik z dávné prehistorické tmy. Tou prehistorickou tmou nemám na mysli druhohorní etapu vývoje naší země, ale spíše čas někdy před listopadovým režimem, kdy se volalo po jakési rovnosti a kapitační spravedlnosti. Toto rovnostářství je nekonečně falešné. Ta banální otázka má banální odpověď. On je prostě rozdíl mezi Suchou Lozí a hlavním městem Prahou," prohlásil Bém.

 

Úprava je navázaná na vládní programové prohlášení. "Cílem vlády je dlouhodobá stabilní dohoda, která formou zákona stanoví příjmy obcí tak, aby se snížil současný diskriminační rozdíl příjmů na obyvatele mezi 'nejchudšími' a 'nejbohatšími' obcemi a aby to odpovídalo situaci ve vyspělých zemích Evropské unie," shodla se v něm koalice.

 

Jednotlivé strany se ale už půl roku přou o to, jak obecně formulovaného cíle dostát. Proti návrhu, který kopíruje postoj TOP 09 jako druhé nejsilnější koaliční strany a především jejího aliančního partnera, hnutí Starostů a nezávislých, stojí ODS. Občanští demokraté, kteří se na vedení čtyř největších měst v Česku podílejí, snížení jejich rozpočtových příjmů odmítají. Místo toho chtějí ze státní kasy jen přilepšit menším obcím.

 

Nový model RUD počítá s tím, že se obecní rozpočty posílí o sedm miliard korun z dosud centrálně přerozdělovaných státních dotačních titulů. Dalších 1,5 miliardy se má ve prospěch měst a obcí přesunout ze stávajícího příspěvku na školství, který je zatím ve státním rozpočtu.

 

Včetně plánované kompenzace má mít Praha v roce 2013 příjmy snížené o 200 milionů korun, v roce 2014 pak o 800 milionů, o rok později o 1,3 miliardy a v roce 2016 o 1,6 miliardy korun. Brno, Ostrava a Plzeň by v roce 2013 tratily 100 milionů korun, v roce 2014 pak 300 milionů, o rok později půl miliardy a v roce 2016 už 700 milionů korun. Změna RUD by se naplno projevila od 1. ledna 2017.

 

V nynějším modelu má prostý počet obyvatel a katastrální rozloha území shodně jen tříprocentní váhu. Nejvíc, 94 procent z vybraných peněz, získávají obce v závislosti na rostoucím počtu svých obyvatel. Zatímco například prvních 300 obyvatel se při určení peněz počítá jen jednou, například lidé s hypotetickým pořadovým číslem od 30 001 a výš se při výpočtu násobí 1,76krát.

 

V současném modelu mají navíc čtyři největší města své vlastní kategorie. Nový model RUD počítá se zapojením Brna, Ostravy a Plzně do obecné rovnice, Praha dál zůstává zvlášť – byť se sníženými zdroji. Škála počtu obyvatel rozhodných pro výši financí se dál upravuje tak, že jednotkový koeficient bude jen pro prvních 50 lidí v obci. Další dělicí čáry, nad kterými peníze do obecních kas porostou, budou na dvou tisících, 30 tisících a nově také nad 110 tisících obyvatelích.

 

V upraveném výpočtu klesne váha postupných přechodů z 94 jen na 80 procent. Prostý počet obyvatel naopak posílí ze tří na deset procent a katastrální výměra zůstane na svém. Nově zohledněný počet dětí v mateřských a základních školách se do výše přidělených prostředků promítne sedmi procenty. Počty žáků bude podle návrhu dodávat ministerstvu financí rezort školství.

 

Obce sdílejí zhruba pětinu výnosů z daně z přidané hodnoty, daně z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků, srážkové daně z příjmu fyzických osob a daně z příjmu právnických osob. Do obecních rozpočtů jde i část peněz, kterou fyzické osoby vydělají podnikáním.

 

Rozpočtové určení daní v nové podobě by mohlo platit od 1. ledna 2013, záleží však na tom, kdy se podaří nalézt shodu v koalici.

 

Sněmovní výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj ve středu projednávání návrhu přerušil a stanovil lhůtu na podávání pozměňovacích návrhů do 5. května. Normu znovu projedná na svém jednání 16. května tohoto roku.

 

 

http://www.prvnizpravy.cz/zpravy/z-vlady/na-danich-obcim-se-vybor-nedohodl/