Jaká pomoc EU nám kyne po roce 2013 a co se očekává od nás?

Besedy, kterou za hostitelskou VŠRR zahájila prorektorka PhDr. Pavla Nečasová, Ph. D., se zúčastnili: JUDr. Stanislav Polčák, předseda Výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, RNDr. Josef Postránecký, ředitel odboru rozvoje a strategie regionální politiky Ministerstva pro místní rozvoj ČR, Ing. Jiří Hužera, projektový manažer Regionální rozvojové agentury Střední Čechy, a Dr. Fritz Schnabel, ministerský rada Ministerstva vnitra Svobodného státu Sasko, spolu se zástupci VŠRR - Ing. Aloisem Slepičkou, DrSc., a Ing. Václavem Kupkou, CSc. 

Podrobnější záznam z diskuse přináší dubnové vydání Moderní obce. Proto nyní z besedy vyjímáme jen některé zajímavé informace či názory, které v ní zazněly: * Po roce 2013 mnohem větší důraz než na klasické dotace se bude klást na jiné finanční nástroje podpory - třeba úvěrové. Úspěšní žadatelé, jejichž projekty prokazatelně přispějí k plnění cílů kohezní politiky, navíc s velkou pravděpodobností budou moci dodatečně získávat určité prémie nebo jiné finanční výhody. 

* Prosadit takové změny však nebude snadné. Také v Německu, které je největším přispěvatelem do rozpočtu EU, se již schopní příjemci naučili velmi dobře využívat »staré« nástroje podpory, někteří jsou proto velmi ostražití k diskusi o případné institucionalizaci »nových« nástrojů. 

* Urbánní dimenze zůstane i po roce 2013, tedy v novém programovém období EU, dál jedním z hlavních trendů posilování kohezní politiky směrem k podpoře měst. 

* Ve druhé polovině letošního roku bude mít česká vláda prakticky poslední příležitost navrhnout Evropské komisi případnou realokaci prostředků mezi stávajícími operačními programy. Později už by se to patrně s ohledem na zdlouhavá vyjednávání do konce tohoto programového období EU nestihlo. 

* V příštím programovém období by v naší zemi už pro čerpání z evropských fondů nemělo platit více než pět priorit a devět operačních programů. 

* Je třeba hledat některé nové motivace včetně ekonomických nástrojů, aby malé obce samy zjistily, že užší spolupráce se jim vyplatí. 

* Ke stabilizaci osídlení venkova chybějí standardní veřejné služby. 

* Ne všechny obce s rozšířenou působností dokážou plně komunikovat s okolními menšími obcemi ve svém správním území. Přitom právě těmto menším obcím často chybí odborné zázemí i pro řešení na úrovni samosprávných činností. Regionální rozvojové agentury, původně zakládané zejména obcemi a městy s cílem rozvíjet dané území a disponující potřebnou zkušeností i kvalifikovanými odborníky, by právě v tomto smyslu mohly zažít renesanci. 

* V souvislosti s přípravou nového zákona o rozpočtovém určení daní se na Ministerstvu financí vedou debaty rovněž o tom, zda nezavést jakési kritérium »znevýhodnění«. To by mělo zohlednit výtěžnost HDP ve sledovaném území na každého obyvatele. Ne vždy totiž »ekonomická zaostalost« území je dána nečinností obcí, nýbrž stojí za ní nejen například restrukturalizace průmyslu, odlehlost území, ale například také významně narušené životní prostředí apod. Takto postižené regiony by mohly být na určitou dobu případně i daňově zvýhodněny. 

 

Beseda se uskutečnila na Vysoké škole regionálního rozvoje, s. r. o.