Veřejná správa - rozhodování blíže lidem

Reforma veřejné správy byla nastartována v roce 1990 a dosud nebyla dokončena - v podstatě byly provedeny jen její dvě etapy (obnovení základní územní samosprávy – obcí a vznik vyšších územních samosprávných celků – krajů).
V rámci diskutované koncepce reformy veřejné správy přitom mělo dojít ještě k další, třetí etapě - k decentralizaci kompetencí ústředních orgánů státní správy (zejména ministerstev) a jejich související reformě (zeštíhlení). Dosud se nestalo.

V současné době jsme naopak svědky přesně opačných snah - tedy centralizace. Postupně se navrhuje odebírání správních agend územním samosprávným celkům, zejména obcím II. stupně (např. stavební úřady). V některých oblastech k tomu už dochází.
Ministerstva již avizují zásadní změny v působnostech úřadů, snaha budovat nové správní úřady, které budou patřit přímo do organizační struktury jednotlivých ministerstev, a výrazně tak posilovat centralizaci státní moci. Novým prvkem je snaha zřizovat vedle současných ministerstev nové samostatné „super úřady“.

 

Elektronizace veřejné správy

• “Digitální klíč” pro každého občana. Chceme postupné propojení všech registrů a systémů - a to skutečné - tak, aby jednotlivé složky veřejné správy sdílely požadované informace. Jinými slovy: aby jednotlivý občan, ale i firma nebo obec odevzdali požadovaná data pouze jednou. Skončí tak duplicity, kdy např. jedno konkrétní hlášení odesílá obec v průběhu roku až třikrát, vždy na jiném formuláři různým institucím.

• Za použití “digitálního klíče” (vzdáleného přístupu) do různých systémů by v budoucnu měl občan mít možnost komunikovat s úřady, zaplatit daně, vstoupit do katastru nemovitostí, registru obyvatel, živnostenského rejstříku, na dálku založit firmu.

Pilotní projekt elektronických voleb

• Pilotním projektem voleb (“vzdáleným přístupem”) vyzkoušíme elektronické volby např. v jednom senátním obvodě. Vyhodnotíme jej zvláště z hlediska zabezpečení a možného ovlivnění voleb. Teprve na základě analýzy zvážíme další postup v prosazování možnosti hlasovat ve volbách elektronicky.

Oslabení byrokracie

• Budeme trvat na postupném oslabení byrokracie, zjednodušení stávajícího modelu a zrušení zbytných nebo málo efektivních agend. V návaznosti na kontinuální revizi veřejných agend bude postupně docházet k rušení úřednických míst (očekáváme na konci volebního období zrušení 10 % tabulkových míst, tj. cca 8.000 míst). Zeštíhlování se musí dotýkat i samotné vlády.

• Podobně také občan nebude vyplňovat vždy stejné údaje na různé formuláře pro různé potřeby, složky veřejné správy využijí datových souborů ve svých registrech.

• Budeme trvat na debyrokratizaci a efektivním fungování státních podniků poskytujících veřejnou službu občanům, např. České pošty, Českých drah apod. Tyto podniky mají poskytovat svou službu co nejblíže občanovi ve městě i na venkově.

Transparentnost, otevřenost a odpovědnost veřejné správy

• Demokracie jako forma vlády předpokládá informované občany. Zveřejňování smluv uzavíraných orgány veřejné správy musí být samozřejmostí nejen pod tlakem zákona (registr smluv), ale také jako běžná praxe radnice či krajského úřadu. Nepřipustíme omezování registru smluv ve veřejné správě.

• Zároveň na úrovní státní správy zavedeme důsledný princip odpovědnosti úředníků a politiků ve výkonné funkci za škodu jimi způsobenou občanům a firmám.

• Nepřipustíme rušení poboček České pošty v menších městech a obcích. Hodláme naopak zvýšit kvalitu jejich služeb a naplnit pobočky dalšími veřejnými službami.

Rozhodování co nejblíže občanům

• Kompetence, jejichž výkon zvládnou obecní či krajské samosprávy lépe a s větší schopností porozumět problému oproti centrálním úřadům, by měly přejít na obce, kraje či subjekty dobrovolné spolupráce mezi obcemi. Budeme iniciovat reformu letitého systému obcí s rozšířenou působností (ORP), který z hlediska spádovosti a souměřitelnosti neodpovídá dnešní době a do budoucna by mohl zastřešit spolupráci obcí ve spádových regionech a být neformálním článkem mezi krajskou a obecní samosprávou.

• Jedná se zjm. o spolurozhodování obcí při přiznávání sociálních dávek, neboť potřebnost žadatele či naopak pokus o zneužití sociálního systému mohou nejlépe posoudit samosprávy se znalostí situace, ve které se žadatel nachází. Stanovisko obce bude klíčový podklad pro rozhodování státní správy (pro přiznání příspěvku na bydlení závazné). Systém musí mít ovšem pojistku - možnost odvolání - tak, aby případný potřebný žadatel nebyl odkázán na libovůli. Po osvědčení nového systému, lepšího adresného rozhodování dávek, vytváření úspor může přejít tato agenda celá na obce.

• Právo domovské příslušnosti zajistí větší dobrovolné ukotvení občana v jeho obci. Občan může (ale nemusí) o přiznání domovské příslušnosti požádat. Přiznání tohoto statutu zajistí občanu přednostní právo obrátit se na svou obec s žádostí o pomoc v případě tísně, přednostní umístění dětí do školky či školy, možnost získat v případě dočasné nouze sociální bydlení. Obec se tak stane po rodině jeho skutečnou záchrannou sítí po nezbytně nutnou dobu.

• Peníze na péči o seniory obcím. Pozměníme rozpočtové určení daní tak, aby stát směřoval peníze nejen na děti v (před)školním zařízení, ale též na seniory s příslušností k obci. Obce budou mít vyšší motivaci pomáhat rozvoji volnočasových aktivit a denního vyžití seniorů, ale taky podílet se na sociálních službách pro ně. Senioři se stanou partnery obcí a tak i státu.

Právo na informace

• Prosadíme vyšší vymahatelnost práva na informace (např. opakované odpírání informací Kanceláří prezidenta republiky).

• Rozšíříme působnost Úřadu pro ochranu osobních údajů i na ochranu informačních svobod.

• Zvýšíme možnost bránit se odmítání žádostí o informace (např. vyjasněním odvolacích orgánů u obecních firem), zavedeme informační příkaz a sankce za porušování informačního zákona. Na druhé straně ale zlepšíme i ochranu povinných subjektů před zjevně kverulantskými dotazy.

• V návaznosti na nález Ústavního soudu zpřesníme definici obchodních firem vlastněných státem a samosprávami jako povinných subjektů (např. dopravní podniky, technické služby).

• Zlepšíme přístup k veřejným databázím a státem vytvářeným zdrojům dat, například o zdraví, nemocnicích, dopravě, počasí, vodě, ekonomice, statistických údajích.