9. 11. 2024
Hlavní stránka Volby Archiv Parlamentní volby 2017 Nejnovější informace Lidé nás znají, nejsme žolík, říká volební lídr STAN Farský. Věří v sedm procent
Lidé nás znají, nejsme žolík, říká volební lídr STAN Farský. Věří v sedm procent
18. 9. 2017
Hnutí Starostové a nezávislí (STAN) jde do boje o Poslaneckou sněmovnu už potřetí, poprvé ale samostatně, neboť na koalici s lidovci se nakonec nedohodlo. Hlavní tváří celostátní kampaně a jedničkou pražské kandidátky se stal Jan Farský. Věří, že dosáhne minimálně sedmiprocentního výsledku. „Jsme nový subjekt, ale netvoří ho nikdo neznámý. Lidé vědí, co naši starostové udělali a jak se chovají pod tlakem politiky nebo peněz,“ říká.
Lidé nás znají, nejsme žolík, říká volební lídr STAN Farský. Věří v sedm procent
Před čtyřmi lety jste na liberecké kandidátce TOP 09 dostal jako bývalý starosta Semil téměř pět tisíc preferenčních hlasů. Kolik jich můžete letos získat v Praze, kde nejste tak známý?
V Praze už se delší dobu objevuji. Kolik dostanu přednostních hlasů, si vůbec netroufám odhadovat. Mám ale především odpovědnost za to, jak dopadneme v celé republice. To je prvořadé. Kdybychom prohráli, ani úžasným ziskem v hlavním městě bych to neobhájil.
Co byste v takovém případě udělal?
Vzal jsem na sebe odpovědnost za celostátní výsledek, takže důsledky bych pro sebe vyvodit musel. Jsem na to připravený. Na druhé straně nechodím do soubojů, o nichž si myslím, že v nich neuspěji. Jsem přesvědčený, že sedmi procent musíme dosáhnout. Deset procent bych pak považoval za velký úspěch.
Pramení sebevědomí STAN jen z toho, že v loňských krajských volbách v některých regionech zabodovalo, nebo i z něčeho jiného?
Svého starostu či místostarostu máme ve více než 1200 obcích. Zdaleka nemají jen pár obyvatel, ale v řadě z nich žijí tisíce obyvatel. Naši starostové mají své osobní příběhy, zkušenosti, lidé je znají už roky. Je to obrovská síla.
Současná doba je navíc unikátní v tom, že unavenost z celostátní politiky je značná. Voliči už několikrát z klobouku vytáhli nějakého žolíka, kterému věřili, že situaci změní. Většinou se ale spálili. Starostové nejsou žolíci z klobouku. Lidé vědí, co udělali, jaké mají vize a jak se chovají pod tlakem politiky nebo peněz. I když jsme nový subjekt, netvoří ho nikdo neznámý, neprověřený.
Nebylo by lepší se samostatnou kandidaturou do sněmovny ještě nějaký čas počkat? Proč jdete do voleb už letos?
Tak trochu o tom rozhodli lidovci. Měli jsme v úmyslu jít jen o úroveň výš a z přívěsku se stát rovnocenným partnerem. Na samostatnou kandidaturu jsme nepomýšleli. Místo toho, abychom figurovali na kandidátkách jiné strany, jsme chtěli s KDU-ČSL vytvořit nový subjekt. To byla první fáze.
Lidovci ale trvali na tom, že si zachovají svůj tradiční název. Přišli proto s odvážným řešením koalice, která musí překonat desetiprocentní práh. Odvaha jim ale došla už koncem července. Nabídli nám, abychom šli do modelu, který jsme zažili s TOP 09. To jsme odmítli. Mimo jiné proto, že členové STAN jsou ve sněmovně už od roku 2010, ale samostatný klub dosud neměli.
Lidovci vám nabízeli šest lídrů, osm druhých míst na kandidátkách a zachování finančních podmínek. Jejich šéf Pavel Bělobrádek to označil za velkorysé s tím, že je na vás, zda upřednostníte formální stránku věci. Opravdu nešlo jen o formu?
Lidovci udělali z původního koaličního projektu svůj samostatný projekt, k němuž chtěli přizvat STAN. Ve finále by všichni byli poslanci KDU-ČSL. Spíše než za velkorysé bych to označil za lišácké řešení, které pro nás bylo nedůstojné. I proto, že lidovci chtěli, abychom se navenek tvářili, že k rozpadu koalice vlastně ani nedošlo. Asi nevěřili tomu, že sebereme tolik odvahy a budeme kandidovat samostatně. Poslední průzkumy ukazují, že můžeme získat stejně mandátů jako oni.
Nebylo rozhodnutí lidovců realistické? Proč by měli riskovat, že se do sněmovny nedostanou?
Musí být politika jen realistická a pragmatická? To už z ní vymizely ideály, odvaha? Lidovci vycházeli z průzkumů, které neodrážely tehdy ještě nezahájenou kampaň a nepředstavený program. Byl to vnitřní problém KDU-ČSL, který se měl vyřešit tak, že se STAN poníží. Proč bychom to ale dělali, když jsme v loňských krajských volbách získali solidní výsledek. Máme také třetí nejsilnější senátní klub i europoslance a integrujeme dvanáct regionálních uskupení.
Dokázali byste s lidovci spolupracovat ve vládě?
Politika nemůže stát jen na osobních antipatiích, uraženectví. Programově jsme si blízko, takže není důvod spolupráci vylučovat.
S kým si koalici představit nedokážete?
Záleží na tom, jak se daná strana či hnutí staví k demokratickým institucím a právnímu státu. STAN nebude v žádném případě spolupracovat s komunisty, nedovedu si představit ani spojenectví s okamurovci. A po tom, co v poslední době předvádí hnutí ANO, ani s ním. Při rozhodování o vydání Andreje Babiše k trestnímu stíhání představitelé tohoto uskupení prostě ukázali, že pohrdají parlamentní demokracií.
Poslanci ANO upřednostnili zájmy svého šéfa nad zájmy státu. Když se jako apoštolové na orloji střídali u řečniště, napadali policii nebo státní zastupitelství. V názoru na ANO jsme dlouhodobě zajedno, vidíme a cítíme to stejně. To, co se dělo kolem vydání Babiše, nás v tomto postoji bohužel utvrdilo.
Kandidujete v Praze. Co obyvatelům hlavního města nabízíte?
Soustředili bychom se hlavně na dopravu, což je oblast, kde Praha opravdu trpí. Jde o snadnější dojíždění, dostavbu obchvatů. Obecně platí, že celá země je v dopravních investicích černou dírou Evropy. Další velké téma je bydlení, zvlášť při současných astronomických cenách bytů.
Jak byste lidem dostupné bydlení zajistili?
Je řada měst jako Vídeň, která staví celé čtvrtě s obecními byty a udržuje tak cenovou hladinu na přijatelné výši. Z mého pohledu byla chyba, když Praha ve velkém rozprodala byty. Nové by se měly stavět v lokalitách, které jsou dopravně dostupné.
Nechceme ale dávat do programu věci, které řeší magistrát. Pomoci může i sněmovna tím, že zjednoduší stavební zákon. Získat stavební povolení trvá v Česku déle než v některých afrických zemích. Prosadit chceme také větší dotace pro výstavbu mateřských škol.
Co je hlavním volebním tahákem STAN? Jsou to vyšší příjmy, které slibuje voličům většina stran?
Chceme, aby stát nebyl vrchnostenským drábem, který lidem hází klacky pod nohy. Měl by jim naopak pomáhat, poskytovat servis. Když budu chtít založit firmu, úředník mi řekne, v čem mi pomůže, co zařídí. Dnes musím pokorně žádat o to, abych se mohl stát daňovým poplatníkem a úřady živit.
Starostové s tím bojují každý den, jsou v první linii. V řadě obcí se už podařilo dosáhnout toho, že se lidem dostává pomoci místo toho, aby byli zbytečně zatěžováni. Naším hlavním heslem je, že stát má sloužit, ne překážet. Tato problematika je spojena s digitalizací státní správy, kde Česku ujel vlak.
Zvyšovat mzdy nechcete?
Chceme, především učitelům. Ale ne plošně, jak to nyní kvůli znovuzvolení udělala vládní koalice. Růst musí být diferencovaný, motivační, jinak se školství nezkvalitní. Rozdělili bychom peníze mezi ředitele škol, kteří by dobře pracující pedagogy zvýhodnili oproti ostatním.
Dále bychom zrychlili kariérní růst učitelů. Situaci je nutné řešit okamžitě. Česko se musí stát vzdělanostní ekonomikou, jinou možnost nemá.
V programu píšete o revizi některých zákonů, část byste zrušili. Které by to byly?
Primárně jde o agendy, které se zpravidla promítají do více norem. Některé jsme už pomohli zrušit, i když jsme byli v opozici. Například od července příštího roku přestane platit povinnost obstarat si před žádostí o nové průkazy fotografie. Jen v příštím roce se to bude týkat 400 tisíc lidí. Ušetří za fotolab, protože úředníci použijí snímky uložené v digitálním systému.
Zrušili jsme také pro dvě stě tisíc dětí, které jezdí na letní tábory, povinnost, aby si pokaždé museli obstarávat lékařská potvrzení. Pomůže to i ordinacím, kterým odpadne úřadování. Postupně bychom revidovali stavební zákon, správní řád, trestní řád.
To je ale práce na několik volebních období.
Problémy se nabalovaly téměř třicet let. Zákony se tvoří tak, že se k nim stále něco přilepuje, záplatují se. Výsledkem je bobtnání legislativy, nepřehledný právní řád a otrávenost lidí z toho, jak stát funguje.
Z politické scény se stalo bojiště, kde jedna vláda totálně ruší to, co předchozí zavedla. Všechny nás to stálo možná už stovky miliard korun. Volení reprezentanti by měli zemi spravovat tak, aby ji do dalšího období předávali ne v horším, ale v lepším stavu.
Kdo je Jan Farský?
Vystudoval Právnickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně. Poté pracoval na Městském úřadě v Semilech, v advokacii a ve společnosti Škoda Auto. Do politiky vstoupil hned po škole ve 23 letech, kdy byl zvolen zastupitelem Semil. O čtyři roky později se stal starostou města, v současnosti je jeho radním. Do Poslanecké sněmovny se poprvé probojoval v roce 2010 z posledního, sedmnáctého místa kandidátky TOP 09. Je ženatý, vychovává čtyři děti.
Autor: Pavel Otto | Zdroj: E15