Hlavní stránka Volby Archiv Krajské volby 2016 Kulhánek: Musíme dát občanům možnost seberealizace a vzdělání

Kulhánek: Musíme dát občanům možnost seberealizace a vzdělání

22. 9. 2016

Čtyři křesla v krajském zastupitelstvu budou obhajovat spojenci ze Starostů a nezávislých (STAN) podporovaných Karlovarskou občanskou alternativou (KOA) a TOP 09. Nyní našli další posilu v podobě KDU-ČSL. Do voleb tuto formaci vede karlovarský primátor Petr Kulhánek z KOA.
Kulhánek: Musíme dát občanům možnost seberealizace a vzdělání

Kulhánek: Musíme dát občanům možnost seberealizace a vzdělání

Za úspěch by lídr čtyřčlenné formace považoval jakékoli dvojciferné číslo. „Myslím si, že na více než deset procent určitě máme,“ odhaduje výsledek voleb lídr kandidátky Petr Kulhánek

Vaše společná kandidátka je hodně široká. Nemyslíte, že to může být ke škodě? 

Samozřejmě někteří lidé si vyhodnotí, že s některým subjektem mají problém. Pak jejich preference může směřovat jinam. Na druhou stranu myslím, že zrovna v tomto regionu subjekty, které naši koalici tvoří, to znamená zejména STAN – Starostové a nezávislí s podporou dalších, jsou všechno umírněná uskupení, řekněme s podobným smýšlením v řadě oblastí v kraji. Nemyslím si, že by to měl být hendikep. 

Proč jste přijal nabídku postavit se do čela kandidátky, když jste primátorem krajského města? 

Protože se Starosty a nezávislými pracuji celé uplynulé volební období. STAN je republiková základna, která sjednocuje lokální hnutí, zejména odvíjející se od komunálních politiků s reálnou zkušeností z praktického života. Máme velmi podobný pohled na věc. Je proto pro mě přirozené, že STAN v tomto regionu mohu reprezentovat já, protože máme na řadu otázek stejné názory. 

Kdybyste měl být hejtmanem, vzdal byste se postu primátora? 

Ty dvě pozice jsou neslučitelné. Ze zákona ano, mohl bych být primátorem i hejtmanem, to mi ale připadá absolutně nesmyslné. Pokud by krajské volby dopadly tak, že bychom stavěli hejtmana jako Starostové a nezávislí, myslím si, že je mojí povinností, když už jsem v čele kandidátky, abych tu odpovědnost přijal. Pak bych logicky, byť s velmi těžkým srdcem, musel skončit na radnici. 

Cítíte to tak, že je role hejtmana důležitější? 

Nevím, zda důležitější. Týká se větší části území, stará se řekněme o více sídel, více obyvatel, takže je i z mnoha pohledů odpovědnější.

Máte za sebou půldruhého roku v krajské vládě. Co považujete za největší zářez? 

Asi se spíše dívejme do oblasti, kterou jsme měli svěřenou, což je lázeňství a cestovní ruch. Pozitivně vnímám vznik destinační agentury, která se začíná rozjíždět. Věřím, že její přidaná hodnota bude veliká, pokud bude fungovat s tou filozofií, s jakou byla založena. Dále zmíním proces revitalizace Císařských lázní, který spěje podle harmonogramu k zahájení rekonstrukce. A pak také impulz pro připravující se nové letecké linky. Ty můžou vyvážit úpadek na ruském trhu dovozem klientů, ať už z trhu německého či izraelského. 

Není pro vás trochu hendikep, že jsou to všechno věci v počátcích a výsledky ještě nejsou viditelné? 

Myslím, že je vidět, že se to k bodu realizace blíží - a z mého pohledu nezvratně. Samozřejmě všechna ta témata jsou náročná na přípravu, projednání a dotažení do konce. Kdyby to šlo rychleji, byl bych daleko šťastnější. 

Když to otočíme, je něco, co se úplně nepovedlo za onen rok a půl? 

Myslím si, že to, jak koalice rok a půl fungovala, bylo nebe a dudy oproti tomu, co předvádělo spojení ČSSD a KSČM. Kromě věcně názorových střetů - nikoli politických, jsem žádný problém v jejím fungování nezaznamenal, přestože byla poměrně široká. Nemyslím si, že by se něco vyloženě nepovedlo. Domnívám se ale, že větší pozornost se má věnovat hospodaření nemocnic. Pro kraj je to výrazná finanční zátěž, byť mnohdy krajem nezpůsobená. Legislativa ale nastavuje podmínky a kraj musí dávat do svých nemocnic enormní peníze. Je to významná zátěž, se kterou se musí popasovat. 

Existuje i možnost privatizace. 

Ne. Myslím si, že jde o to nejhorší řešení, které by mohlo nastat. Řešení je podle mě změna pravidel. Dnes jsou nesrovnatelná u krajských a řekněme fakultních nemocnic, protože fakultní nemocnice jsou zkrátka zvýhodněné oproti těm regionálním. 

A myslíte, že krajští politici dokážou takovou věc ovlivnit? 

Určitě. To je stejné téma jako dostavba D6. Investorem také není kraj, stejně jako kraj není tvůrcem legislativy zdravotního systému České republiky. Má ale jednak zákonodárnou iniciativu a pak má přímé spojení s vládou. Ať už skrze své poslance v parlamentu, nebo prostřednictvím Asociace krajů. Ta je velmi silným hráčem při tvorbě legislativy a pravidel. Myslím, že tady je pole působnosti zejména pro hejtmana Karlovarského kraje, aby byl velmi aktivní a prosazoval zájmy, které můžou být místní. Ať je to je třeba D6, anebo změna úhradové vyhlášky, což je naopak plošná potřeba všech hejtmanů týkající se regionálních nemocnic. Nástroje tam určitě jsou. 

Vaší velkou prioritou po D6 je i vznik vysoké školy. Karlovy Vary se o to snaží již řadu měsíců, ale zatím se to nevede. 

Vede. To, že nemůžeme přijít s mašličkami a říct: „Máme první ročník akademického roku,“ neznamená, že se to nevede. Dnes jsme ve fázi, kdy je všechno odsouhlaseno. Fakticky se připravuje výukový plán a přijímací řízení do akademického roku 2017/2018 na obor fyzioterapie a ergoterapie. Až přijde ten správný čas a všechno bude hotovo, tak můžeme tuto věc prezentovat. I vzhledem k univerzitě, se kterou jednáme, by bylo myslím nekorektní, abychom prezentovali nějaký polotovar. 

Vysoká škola je iniciativa města. Jak by s ní souvisel kraj? 

Impulz a původní iniciativa je z Karlových Varů, ale postupně jsme do toho vtáhli i Karlovarský kraj. Ať už všemi podpůrnými dopisy, které jsme rozesílali společně s panem hejtmanem, nebo ať je to finanční podpora kraje, která je přislíbena. No a pak samozřejmě kraj je tím, kdo z toho rovněž bude těžit. Půjde o centrum vysokoškolského vzdělávání v celém regionu. 

Váš program se hodně zaměřuje také na propagaci kraje. Není samotná propagace málo? 

Není. Je nezbytnou součástí mozaiky, kterou Karlovarský kraj může skládat, aby se rozvíjel. Vidím tam tři pilíře. První je dopravní dostupnost, bez které se prostě nehneme dál. Investoři díky ní budou preferovat umístění v regionu. Kdyby nebyla, poohlédnou se jinde. Jakmile se ale zvýší jejich zájem, vytvoří pracovní místa od těch méně kvalifikovaných až po top profese. To všechno ale souvisí se spojnicí s hlavním městem, potažmo německou dálniční sítí. Druhým pilířem je cestovní ruch, opět samozřejmě závislý na dopravní dostupnosti. Týká se to letiště i toho, že pokud budete za hodinu z Prahy ve Varech, máte větší možnost přilákat klienty. Nemluvím jeno dlouhodobých, ale i o těch, kteří dorazí na otočku nebo jen na pár dní. A ten třetí pilíř je zabránit, aby lidé z regionu odcházeli. Řešení vidím v tom, dát jim možnost seberealizace a vzdělání, třeba právě veřejnou vysokou školu. 

Jak dlouho by podle vás takto velké plány trvaly? Za jedno funkční období se stihnout asi nedají. 

Nedají. Na radnici jsem během prvního funkčního období také nestihl spoustu věcí. Přitom jsem si představoval, že budou za dva roky hotové. Když vezmete D6, termín dokončení je 2025. Samozřejmě můžete nějakou aktivitou dosáhnout toho, že část nejpomalejších úseků přes obce a města bude dřív, tím pádem rychleji pojedete do roku 2020 nebo 2022. Co se univerzitního kampusu týče, po otevření prvního ročníku začne zájem narůstat a pak už zase záleží na jednáních. Možná právě především kraje s ministerstvem školství, jehož je to také velkou prioritou. Kampus je běh na dlouhou trať, ale ve chvíli, kdy přijde tři tisíce studentů, život ve městě bude úplně jiný a získá dynamiku. Potrvá to klidně i 15 let. Ale když každý řekne, že s tím ani nezačne, protože by to nestihl, další generace nebudou mít nic. Přitom třeba za 30 let by mohlo jít o respektovanou univerzitu v Karlových Varech. 

V programu mě zaujala teze, že budete odhalovat riziková místa, jako jsou sklady chemikálií a munice, a zajistíte jejich bezpečnost. Opravdu se nacházejí na území kraje? 

Přiznám se, že jsem nebyl tvůrcem této části programu. Je to ponaučení z toho, co se dělo nejen ve Vrběticích, ale i na dalších místech. Krizový štáb kraje by měl dát podnět k nějaké řekněme lustraci celého regionu, zdali se v něm tato ohniska nemohou vyskytovat. To nemusí být průmyslové areály a sklady ve velkém měřítku. Nedávno kdesi na pomezí Vysočiny a Jihomoravského kraje odhalili u nějakého člověka v garáži chemickou laboratoř. Kdyby bouchla, zplanýruje vesnici. Myslím si, že to je opravdu riziko, u kterého nevím, zda se bere v potaz a jestli se jím někdo zabýval. 

 

Autor: Jana Plechatá, MF Dnes

Autor: Jana Plechatá, MF Dnes