Hlavní stránka Volby Archiv Krajské volby 2016 Čížek: V opozici jsme nehledali jen chyby, ale také nabízeli řešení

Čížek: V opozici jsme nehledali jen chyby, ale také nabízeli řešení

20. 9. 2016

Starosta Spáleného Poříčí Pavel Čížek vede do říjnových krajských voleb uskupení s názvem Starostové a Patrioti s podporou Svobodných a Soukromníků. Za vznikem formace stojí především hnutí Starostové a nezávislí (STAN), kterému dvaapadesátiletý Pavel Čížek na úrovni kraje předsedá.
Čížek: V opozici jsme nehledali jen chyby, ale také nabízeli řešení

Čížek: V opozici jsme nehledali jen chyby, ale také nabízeli řešení

V posledních krajských volbách byl Pavel Čížek volebním lídrem koalice TOP 09 a STAN. Ta získala 5,5 procent hlasů a skončila v zastupitelstvu kraje v opozici.

I před čtyřmi roky jste byl volebním lídrem pro krajské volby. V čem je dnes vaše role jiná?

Před čtyřmi roky jsme spolupracovali s TOP 09 a pak působili v opozici v krajském zastupitelstvu. Myslím, že spolupráce s TOP 09 byla po celou dobu dobrá, ale možná jsme se jako Starostové a nezávislí (STAN) v poslední době trochu víc emancipovali. Když jsme se rozhodovali, jak to uděláme před dalšími krajskými volbami, chtěli jsme být sjednotiteli různých dalších aktivit, hnutí a iniciativ v regionální politice. Zčásti se to podařilo.

Řekl jste, že jste se jako STAN emancipovali. Co to znamená?

Stali jsme se samostatnějším hnutím s vlastními názory.

Nebyl hlavní důvod rozchodu s TOP 09, že jste ji začali považovat za přítěž?

Ono to vycházelo i zdola. Lidé často říkali starostům, že jim věří, ale mají problémy s Topkou. Možná je STAN také více středové hnutí než je TOP 09. A lidé se ozývali, že ve spojení s ní jsme na krajské a obecní úrovni příliš ideově vyhranění. A v krajských volbách je úzké ideové vymezení z pohledu voličů někdy problém.

Na druhé straně je často slyšet, že vy v podstatě nejste vyhranění vůbec a jedná se jen o uskupení starostů, kde se názory velmi tříští a moc společného nemáte.

Myslím si, že STAN má středopravé zakotvení. Například pro to, že klademe veliký důraz na zodpovědnost odspoda. Na to, že každý člověk má odpovědnost sám za sebe a teprve když nemůže, pomůže mu obec a až po ní třeba kraj nebo stát. My přitom prosazujeme názor, že problémy je nejlepší řešit tam, kde vznikají. To je proti stylu většiny stran, které se snaží řešení problémů centralizovat. Myslím, že naší výhodu jsou velké zkušenosti z praxe, ve které řešíme obdobné problémy jako kraj. Týká se to silnic, škol i různých krizových situací, které mohou souviset třeba s povodněmi. Plány, které obce pro různá řešení dělají, jsou pak naprosto reálné na rozdíl od teoretických koncepcí, které leckdy vypadávají ze státu nebo z kraje. Na krajské úrovni pak můžeme prosazovat recepty, které se vyzkoušely na obecních úrovních.

Nicméně na krajské úrovni vás může leckdo vnímat jako uskupení starostů, kterým jde hlavně o to, aby pro své obce získali z hejtmanství dotace.

Tak to není. Navíc přísuny peněz do obcí z hejtmanství nejsou nijak závratné.

Pro krajské volby jste se spojili s hnutím Občané patrioti, kde je řada bývalých členů ODS. To vám nevadilo?

Jednalo se o pragmatické rozhodnutí. Mimo zavedené strany se v Plzni dostali do zastupitelstva jenom Občané patrioti. Samozřejmě jsme vedli o programových věcech dlouhé a nejednoduché diskuse. Ale je to lepší, než aby Občané patrioti sbírali hlasy v Plzni a hnutí STAN po okolí, hlasy se roztříštily a nakonec z toho nebylo nic. A jestli něco starostové musí umět, tak musejí být schopni dohody a dávat dohromady nejrůznější zájmy. To se v komunální a regionální politice musí dělat pořád.

Co vás v počínání dosavadního vedení kraje rozčilovalo nejvíc?

I když jsme byli v opozici, nesnažili jsme se jen hledat chyby, ale také nabízet řešení. Zlobilo mě, že to podobně nedělalo vedení kraje a často jelo samospádem tou nejpohodlnější cestou. Vadilo mi, že regionální podpora nebyla vnímaná jako základ rozvoje kraje. Mám na mysli důraz na rovnoměrný rozvoj celého kraje. Často se peníze podivně rozmělňovaly. V prvním roce se dalo na podporu regionu dvacet milionů a v posledním sto milionů. Bylo to účelové chování bez systematického řízení. Je pozitivní, že kraj nemá dluhy, ale pro zlepšení hospodaření nemocnic se neudělalo vše, co se udělat mohlo. Podle mě bylo vysloveně špatné rozhodnutí o zrušení Školního statku Horšov. Připadalo mi to absurdní, když se zároveň podporuje odborné technické vzdělávání, které se týká i zemědělství. Měli jsme tady ukázkové území, které stát svěřil kraji pro školní statek. Ten sice hospodařil setrvačně, jako se hospodařilo v osmdesátých letech, a nikdo z kraje se o něj příliš nezajímal. Ale byla šance to změnit, právě tady ukazovat, jak by se mělo hospodařit dobře.

A to znamená jak?

Třeba se v tom to území mohlo ukazovat, jak citlivě obnovovat krajinu. Učit tam studenty, jak hospodařit a chovat se přitom ke krajině zodpovědně. Mohly se tam zkoušet všechny možné nové techniky. Místo toho se ale řeklo: Nefunguje to, je to zastaralé a rovnou to zrušíme a uděláme si tady jen záhumenek, kde děti uvidí, jak vypadá prase nebo kráva. Jenomže dnes je zemědělství velkovýroba a studenty je nutné učit, jak se to dělá ve velkém, a ne jen na dvoře. Ten školní statek byla promarněná šance a vedení kraje jeho budoucnost nechtělo řešit.

Zmínil jste se o tom, že se nedělalo vše pro zlepšení hospodaření nemocnic, na které kraj ročně doplácí přes 200 milionů korun. Co vedení kraje podle vás dělat mělo?

Nechci nikomu křivdit, protože zdravotnictví je hodně komplikovaná oblast. Navíc je často krajským nemocnicím placeno za stejné výkony méně než státním nemocnicím. Ale musí se proto jednat se zdravotními pojišťovnami a myslím, že se v tom neudělalo dost. Navíc se mi nelíbí situace v nové nemocnici v Klatovech. Ta měla vzniknout kvůli novým aktuálním potřebám a její provoz měl být úspornější než u staré nemocnice. Tak to ale není a provozní náklady jsou vyšší, což nechápu. Vadilo mi, že se neopouštěly staré nemocniční objekty a většina z nich se dál využívá. Tady jako by chybělo jednoduché efektivní hospodaření. Také jsem přesvědčen, že by krajské nemocnice mezi sebou měly víc spolupracovat. Například i proto, aby se v nich udržel kvalitní personál.

Za důležité téma pokládáte obnovu historických památek a s tím spojený cestovní ruch. Znamená to, že pokud byste to mohl po volbách ovlivnit, vynakládalo by na to hejtmanství hodně peněz?

Já se domnívám, že péče o historické památky a cestovní ruch se v minulých letech úplně zanedbala. Samozřejmě bych byl rád, aby na to kraj dával ze svého rozpočtu víc peněz, ale ty nejsou samospasitelné. Myslím ale, že kraj podcenil možnost uspět v soutěži o další evropské dotace určené na národní kulturní památky. Jsem přesvědčen, že tomu nebyla věnována dostatečná pozornost. Domnívám se například, že kraj se měl maximálně snažit pomoci obci Chotěšov získat dotace na obnovu jejího proslulého kláštera. Myslím, že je zapotřebí zmapovat, které památky jsou na tom nejhůř a potřebují rychlou záchranu. Takových míst je hodně. Jedná se například o historické statky, které připadly obcím a ty nemají peníze na jejich rekonstrukce.

Starostové si dlouhodobě stěžovali na stav silnic zejména III. třídy spadajících do správy kraje. V poslední době jste přiznali, že se situace zlepšila. Jste tedy už spokojení?

Ten problém se bude řešit ještě dlouho, protože kraje dostávají od státu mnohem méně peněz na silnice II. a III. třídy než jdou na silnice I. třídy. V posledních letech se to částečně řešilo tak, že stát dával krajům mimořádné příspěvky na silnice. Ale bylo by zapotřebí, aby se z těch mimořádných příspěvků udělaly příspěvky trvalé, protože jinak to prostě nepůjde. Situace v kraji se trochu zlepšila novým vedením Správy a údržby silnic. Ta si začala řadu věcí zajišťovat sama. Její rezervy se podařilo dobře využít. Je ale zapotřebí dál usilovat o to, aby kraj získal od státu další peníze na údržbu.

V minulosti jste měli kritické připomínky k financování sociálních služeb. Vedení kraje naproti tomu říká, že na ně dává víc, než se dávalo dřív. To vám nestačí?

Ty peníze jsou vyšší, protože stát dává krajům na financování služeb víc. Kraj k tomu dlouho nepřidával skoro nic kromě menších grantových programů. Ale podle mě není dobré, že krajská zařízení, jako jsou domy pro seniory, získávají víc než ostatní provozovatelé sociálních služeb. Neziskové organizace dostávají v podstatě jen na provozní náklady, a tak svá zařízení nemohou nijak modernizovat. Navíc je nutné posilovat terénní péči, kterou kraj asi sám nezajistí, a přitom je terénních služeb doma u klientů zapotřebí stále víc. Myslím, že na to je nutné dát více peněz stejně jako na hospicovou péči.

O nutnosti posílení terénních sociálních služeb mluví snad všichni politici dlouho. Jedná se tedy podle vás o proklamace bez praktických výsledků?

V podstatě ano. Myslím, že se to zatím neděje. Na nedostatečnou podporu terénních služeb potom nejvíc doplácejí venkovské oblasti, kde obce samy leckdy nemohou potřebné služby zabezpečit ze svých peněz. Relativně dobrá je situace v Plzni, kde může pomáhat poměrně bohaté město. Venkov je na tom hůř a kraj by na to měl brát ohledy. Měl by si uvědomovat i to, že v odlehlých oblastech je sociální péče už jen kvůli dopravě nákladnější.

Pro venkov se dožadujete také podpory cestovního ruchu. Co konkrétně si pod tím představujete?

Jde nám hlavně o cyklostezky, myslím, že to je oblast, ve které kraji ujel vlak. Domnívám se, že například ve srovnání s Jihočeským krajem se tady na cestovní ruch hejtmanství vykašlalo. Přitom lidé o cyklostezky stojí a s tím, jak se rozšiřují elektrokola, o ně bude zájem rychle narůstat. Kraj by měl koordinovat snahy obcí o budování cyklostezek a mít jasný systém a představu, co by měly obce dělat a připravovat. A hotové kvalitní projekty by hejtmanství mohlo dotovat. Problém je, že žádný ucelený systém v této oblasti není, ačkoliv kraj má zajímavé přírodní oblasti, do kterých lidé na kolech jezdit chtějí a cyklostezky jim chybějí. 

 

Autor: Jaroslav Nedvěd, MF Dnes - Plzeňský

Autor: Jaroslav Nedvěd, MF Dnes