Stát přidal krajům. Je to nespravedlnost, tvrdí obce

Hospodaření měst a obcí se zlepšuje. Jejich provozní přebytky dosáhly předkrizové úrovně, dluhy klesly, upozornil šéf české pobočky ratingové agentury Moody's Petr Vinš. Lepší výsledky měst a obcí potvrzují i data ministerstva financí ke třetímu čtvrtletí. Přebytek jejich hospodaření dosáhl 23,7 miliardy, o 5,5 miliardy korun více než v září 2014. Příjmy obcí v témže období vzrostly o 4,1 na 200,4 miliardy korun, výdaje klesly o 1,4 miliardy na 176,7 miliardy. Moody's odhadla, že příjmy krajů, měst a obcí díky rychlejšímu růstu ekonomiky a vyšším výnosům ze sdílených daní dál porostou. Nyní tvoří asi 58 procent jejich běžných příjmů.

 

Čtyři miliardy ročně navíc

Poslanci navíc schválili změnu zákona o rozpočtovém určení daní, díky níž má vzrůst podíl krajů na hrubém výnosu daně z přidané hodnoty ze 7,86 na 8,92 procenta, tedy na úroveň před rokem 2012. Jejich podíl na výnosech z daně z příjmů fyzických osob se má zvýšit z 8,65 na 8,92 procenta. Podle Moody's kraje získají v letech 2016−2017 navíc asi čtyři miliardy ročně.

 

Kraje tedy znovu získají část daňových příjmů, o které přišly v roce 2012, kdy stát začal tyto peníze využívat k financování druhého pilíře důchodového systému. Ten má být příští rok zrušen. Představitelé měst a obcí upozorňují, že kvůli druhému pilíři města a obce rovněž přišly o část příjmů, ale na rozdíl od krajů jim vráceny být nemají.

 

"Novela zákona o rozpočtovém určení daní bere v úvahu fakt, že poslední rozsáhlejší změna tohoto zákona ve vztahu ke krajům proběhla v roce 2005. Díky této novele sice vzrostly daňové příjmy krajů, souvisí to ale s financováním kompetencí, které stát na kraje při reformě veřejné správy převedl. Oproti tomu zákon o rozpočtovém určení daní se ve vztahu k obcím měnil dvakrát," vysvětluje Gabriela Štěpanyová z oddělení vnějších vztahů a komunikace ministerstva financí rozdílný přístup ke krajům a obcím.

 

V letech 2008 až 2014 byly podle ní při dvou novelách zákona obecní rozpočty posíleny o 56,2 miliardy korun. Finanční situace radnic je tak velmi dobrá, od roku 2012 mají výrazné přebytky hospodaření, zadluženost obecních rozpočtů meziročně klesla z 92,2 na 88,9 miliardy korun, vyšší jsou i jejich zůstatky na běžných účtech.

 

Stát nás diskriminuje, tvrdí obce

Představitelům měst a obcí ale vadí, že poslanci neschválili ani jeden ze dvou pozměňovacích návrhů, díky nimž by města a obce dostaly přidáno.

 

"Výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj chtěl od příštího roku zvýšit podíl obcí na hrubém výnosu daně z přidané hodnoty z 20,83 na 21,40 procenta. Poslanec Vladislav Vilímec (ODS) zase navrhl, aby tyto výnosy od ledna 2017 vzrostly na 21,83 procenta a o rok později na 23,58 procenta hrubého celostátního výnosu z DPH. Pokud mají být tyto peníze vraceny krajům, měly by je dostat také obce. Že se tak nestalo, považujeme přinejmenším za nespravedlnost, spíše však za diskriminaci," uvedla Štěpánka Filipová, která mediálně zastupuje Svaz měst a obcí ČR.

 

"Obce s tím nemohou souhlasit, zejména v situaci, kdy dlouhodobě prokazují, že umějí nejúčelněji a nejšetrněji nakládat s veřejnými prostředky," dodává předseda Sdružení místních samospráv a europoslanec Stanislav Polčák. Stejně jako Svaz měst a obcí chce proto prosadit, aby poslanecké pozměňovací návrhy vyslyšel Senát. Ten by se měl zřejmě zabývat novelou zákona o rozpočtovém určení daní v polovině listopadu.

 

"Podporujeme jakékoliv zvýšení příjmů měst a obcí, tedy přijetí alespoň kompromisního návrhu Výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj. Dlouhodobě jsou obecní rozpočty podfinancovány, vnitřní dluh za služby, které vykonávají v rámci přenesené působnosti jako prodloužená ruka státu, dosahuje miliard korun. Chceme také, aby samosprávy získaly podíl na daních od podnikatelů působících v dané oblasti a na spotřebních daních. Státní i obecní rozpočty mají dýchat stejně," uvedla Filipová.

 

Letošní výnos obcí z DPH má podle ní stejně jako loni činit 67,6 miliardy korun. Kdyby byl schválen pozměňovací návrh výboru pro veřejnou správu, získaly by města a obce další asi dvě miliardy. Návrh poslance Vilímce by zvýšil jejich příjmy v letech 2017 a 2018 o 3,71 miliardy, respektive 6,76 miliardy korun.

 

Peníze by byly využity hlavně na rekonstrukce a výstavbu kanalizací, vodovodů a komunikací, obnovu a rozšíření bytového fondu a na předfinancování investičních projektů z Evropské unie.

 

Svaz měst a obcí dlouhodobě požaduje také vrácení příspěvku na výkon státní správy na úroveň roku 2011, tedy jeho zvýšení o 17,6 procenta. Navrhuje rovněž, aby byl pravidelně navyšován alespoň o inflaci. Svaz chce také podle Filipové hradit služby za veřejné opatrovnictví, které nejsou ve financování měst a obcí zohledněny. Obce na ně doplácejí 900 milionů korun.

 

Příjmy z různých daní, zejména DPH, kryly loni podle Moody's výdaje obcí ze 71 procent. Radnice dále žily z příspěvků za výkon státní správy, část peněz dostávají z národních i evropských dotací nebo zdrojů, které získaly samy. To se týká hlavně větších měst. Koncem září měly obce podle ministerstva financí na bankovních účtech 101,7 miliardy korun, proti loňskému prvnímu pololetí o 9,2 miliardy korun více.

 

Příliš drahé vynětí půdy ze zemědělského fondu

Podle Polčáka působí obcím potíže hlavně dožívající či zcela chybějící infrastruktura a mnohdy až drakonické požadavky státu. Jako příklad uvádí enormní navýšení poplatků za vynětí půdy ze zemědělského půdního fondu, a to i u veřejně prospěšných staveb.

 

 

INFOGRAFIKA

Stát přidal krajům

"Stát tuto povinnost nemá, obce ale za tento krok platí. Pro ty nejmenší jsou statisíce na poplatcích před započetím stavby likvidační. Tyto poplatky navrhla proporcionálně omezit poslankyně Věra Kovářová (STAN). Poslanci její návrh v prvním čtení podpořili. Když bude schválen, padne problém, který výrazně brzdí rozvoj obcí," soudí Polčák.

 

Až 200 miliard z unie?

Radnice financují rozvoj rovněž z evropských fondů. Kraje, města a obce, ale také třeba dobrovolné svazky obcí, nestátní neziskové organizace, regionální sdružení a komory mají v letech 2014 až 2020 z unie k dispozici 200 miliard. K této částce musí Česko přidat asi 15 procent z hodnoty projektu, obce obvykle deset a stát pět procent. Obce peníze využívají hlavně na rekonstrukce, zateplování a rozšíření školních zařízení, sportovních areálů a další občanské vybavenosti.

 

Třeba Polčák je ale k využití peněz z evropských fondů poměrně skeptický. Obává se, že cílem programů je soustředit peníze na menší množství témat. Na některá, pro obce velmi důležitá, například památky nebo veřejná prostranství, tak evropské dotace získat nelze. Podle Polčáka jde o výpadek až 20 miliard. Obce budou muset krýt tyto projekty ze svého, nebo je oželet.

 

zdroj : http://archiv.ihned.cz/c1-64843760-stat-pridal-krajum-je-to-nespravedlnost-tvrdi-obce