18. 4. 2024
Hlavní stránka Regiony Zlínský kraj PhDr. Jana Spathová představí na konferenci STAN vize kultury, památkové péče a cestovního ruchu ve Zlínském kraji
PhDr. Jana Spathová představí na konferenci STAN vize kultury, památkové péče a cestovního ruchu ve Zlínském kraji
17. 1. 2023
Již ve čtvrtek 19. 1. se koná konference STAN - krajské vize 2023 ve Vsetíně. Kromě profesora egyptologa Miroslava Bárty vystoupí mimo jiné i PhDr. Jana Spathová. Jejím tématem budou vize kultury, památkové péče a cestovního ruchu ve
Zlínském kraji.
PhDr. Jana Spathová - registrovaná příznivkyně STAN Zlínského kraje
Čemu se věnujete v běžné praxi v souvislosti s tématy kultury, památkové péče a cestovního ruchu?
Věnuji se zejména publikační, osvětové a propagační činnosti v oblasti péče o hmotné, ale i nehmotné kulturní dědictví. V posledních letech je to spoluautorství na knihách o Kunovicích a Uherském Brodě (oblast lidového stavitelství a stavebních a uměleckých památek), Lidové stavby známé neznámé – Uherskohradišťsko v rámci zpracování databáze dochovaných lidových staveb na Uherskohradišťsku a metodiky pro jednotlivé obecní úřady, rozsáhlá studie pro Muzeum Vivum na téma Úloha komunitních památek při záchraně lidového stavitelství, stavebně historické posouzení areálu vinohradnických staveb v Uherském Hradišti – Mařaticích, stavebně historické posouzení a optimalizace MPZ Zlín, SHP ohradní zdi velehradského kláštera, seriál článku k proměnám vinařských uliček na Uherskohradišťsku a další články zejména k obnově památek lidového stavitelství na Uherskohradišťsku. V závěru loňského roku jsem dokončila rovněž spolupráci s Národním muzeem v Praze na tříletém projektu EU v rámci stavebně historických popisů fotografií z prvních let 20. století významných českých a moravských architektů, historiků a etnografů. Věnuji se také přednáškové činnosti v oblasti památkové péče, např. ve spolupráci s nedávno zesnulým architektem profesorem Němcem. Je zde i spolupráce s řadou občanských iniciativ na konferencích a seminářích např. s Občanským sdružením pro záchranu hřbitova ve Střílkách, kde jsem členem, Klubem UNESCO v Kroměříži, kde jsem čestným členem, muzeích např. s Muzeem Bojkovska na obnově památek v Bojkovicích atp. Jde o to, že všeobecné povědomí obyvatelstva o památkách, národních kulturních památkách, památkách UNESCO nebo jiných významných památkách a pamětihodnostech kraje není příliš vysoké, stále se plně nedaří rozšířit do povědomí obyvatel, že péče o kulturní dědictví je věcí nás všech, a že jakákoliv ztráta je definitivní a nenahraditelná. Jsou zde stále rezervy v rámci využití památky UNESCO, městských a vesnických památkových rezervací a zón, zpřístupněných památek lidového stavitelství, torzální architektury, židovských památek – i v těchto případech je třeba zlepšení informovanosti, zázemí, některé jsou prozatím atraktivní jen pro úzký segment odborníků. S propagací a popularizací památek souvisí i jejich provázanost na cestovní ruch v rámci pořádání kulturních akcí na jednotlivých památkách a trvalá spolupráce v osvětové činnosti prostřednictvím médií, tisku, přednášek, webových stránek.
Která konkrétní památky Zlínského kraje jsou z hlediska cestovního ruchu nedoceněny?
Památek nedoceněných z hlediska cestovního ruchu je celá řada. Bohužel se stále propagují zejména tzv. vlajkové lodi…Na tomto místě je třeba podotknout, že my neumíme stále naši kulturu prodat a efektivně využít, co se nabízí. To je naše velká slabina. Zlínský kraj není jen Baťa, hrad Buchlov, Velehrad, Rožnov, Kroměříž nebo ZOO, ale i spousta drobných památek a plošně chráněných území. Ale i celá řada tzv. velkých památek, národních kulturních památek, zůstává ve stínu těch úspěšnějších, známějších. Za všechny jmenujme např. Hradiště sv. Klimenta u Osvětiman, nebo Památník protifašistického odboje Ploština. Lepší propagace by posloužila i unikátní národní kulturní památce, baroknímu hřbitovu ve Střílkách. Totéž platí i u vesnických památkových rezervacích, když srovnáme např. notoricky známé vinohradnické stavby – búdy, ve VPR – Kojiny ve Vlčnově a „Popelku“ ve VPR – Stará Hora ve Veletinách. Jistá nedoceněnost s ohledem na památkové hodnoty platí i u vesnické památkové rezervace v Rymicích – Hejnicích. Tento areál, který je v péči Muzea Kroměřížska a prezentuje in situ bývalou panskou kovárnu, domkářská stavení a přenesený větrný mlýn stále pokulhává i za méně významnými památkami lidového stavitelství, které se umí lépe prosadit. Lepší propagace by prospěla i vesnickým památkovým zónám Kychové u Huslenek a Zděchovu. Rozdíly v provázanosti na cestovní ruch jsou i u plošně chráněných území, to znamená u městských památkových rezervací a městských památkových zón. Velmi dobře si vede MPR Kroměříž, MPZ Holešov, Uherské Hradiště, Valašské Meziříčí, Luhačovice, Zlín (i když i zde jsou rezervy zejména u areálu baťovských domků),Valašské Klobouky, horší je to už u MPZ Uherský Brod, Uherský Ostroh, Kelč, Brumov – Bylnice, Fryšták, Napajedla, Vizovice i když i tyto MPZ mají zcela určitě možnost nabídky opravdových skvostů, a to od zámků, profánní a sakrální architektury. U panských sídel jmenujme např. zámek Koryčany s parkem, zámek Bystřice pod Hostýnem, zámek Přílepy, Zdislavice, tvrz Rymice, zřícenina hradu Křídlo, Nový Šaumburk, Střílky, zámek Nový Světlov v Bojkovicích, lovecký zámeček na Smraďavce, zámek v Ořechově, zřícenina hradu Zuvačov, zámek Kalč, Choryně, Liptál, Hošťálková, zřícenina hradu Rožnov, Starý Světlov,Engelsberk, u sakrálních objektů např. kostel sv. Václava v Hulíně, kostel sv. Petra a Pavla v Ratajích, kostel v Zašové, ve Velké Lhotě (NKP), kostel v Tečovicích, kostel a kláštěr ve Štípě, u technických památek větrný mlýn ve Velkých Těšanech, NKP, vodní mlýn v Dolním Němčí, areál Bartkova mlýna v Nivnici, vodní mlýn v Mikulůvce, Horní a Dolní Lhotě, u profánní městské architektury, Schrattenbachova sýpka v Kroměříži, Šachova Synagoga v Holešově, u lidového stavitelství nadsklepní domy v Mařaticích, sušírna v Drslavicích, komora v Bánově, fojtství ve Velkých Karlovicích – Bzové (NKP), fotství v Jasenné (NKP), komory v Hřivínově Újezdě, Kaňovicích a Lutonině, domy ve Svaté Sidonii, u archeologických památek pravěké mohylníky na slavičínsku , u židovských památek židovský hřbitov v Kroměříži, Uherském Ostrohu, Uherském Brodě, Vsetíně, Velkých Karlovicích, Brumově.
Jsou možnosti péče o památky ve Zlínském kraji na dostačující úrovni?
Možnosti v péči o památky ve Zlínském kraji mají stále ještě rezervy v několika oblastech. Základním cílem zůstává stále ochrana, uchování a prezentace významných kulturních hodnot vytvořených v minulosti v jejich autentickém stavu, na původním místě a v dochovaném historickém prostředí pro další generace, přičemž se vychází z celoevropsky přijatého standardu, že na zachování kulturního dědictví je celospolečenský zájem. S tím souvisí rovněž podpora obnovy památek a funkční regenerace v souvislosti se záměrem celkové aktivizace kulturního a památkového potenciálu kraje. Ochrana architektonických, urbanistických a kulturněhistorických hodnot vyžaduje koordinovaný soubor odborných, politických a společenských aktivit s výraznými nepřímými vstupy do roviny ekonomické, které zahrnují různé oblasti veřejného života i osoby soukromé a veřejnoprávní.
Základní strategické cíle pro zajištění účinnější podpory památkové péče:
2. Informačně – komunikační aspekty – zlepšení komunikační úrovně a roviny osvětové související s podporou památkové péče. Realizování informačních programů, internetová prezentace, textová charakteristika všech památek, informace o zpřístupněných památkách, informace o širší škále informačních služeb.
3. Metodické řízení a dohled nad prováděním památkové péče – reidentifikace památkového fondu, místní šetření a pravidelné veřejnoprávní kontroly v rámci památkové obnovy v případě poskytování dotací na všech úrovních státní správy a samosprávy.
5. Spolupráce s občanskými iniciativami v péči o památkový fond – významným, ale stále nedoceňovaným partnerem jsou občanské iniciativy, které péči o památkový fond vnímají jako veřejnou službu – osvěta, boj o zachování památek, zakládání fondů, nadací na záchranu památek, vzdělávací činnost, vlastivědné zájezdy, spolupráce s památkovými institucemi, místní správou, ale i se státní správou. Památkovou péči v žádném případě nelze omezit jen na výkon státní správy a pouhopouhé rozhodování podle památkového zákona. Existence odborných organizací, orgánů památkové péče a zákona je jedním z nezbytných prostředků, ale památková péče jako taková musí být založena daleko šířeji. Nové chápání významu památky v životě současné společnosti by mělo vést k novému pojetí památkové péče. Památková péče 21. století musí být vnímána jako rozsáhlá spolupráce, na níž se podílí jak orgány státní správy a samosprávy, odborné instituce, tak i obce, občanská sdružení a jednotlivci včetně vlastníků nebo správců památek. Jedině takto široce koncipovaná a založená aktivita památkové péče může být vskutku účinná nejenom z hlediska zachování památek, ale i z hlediska jejího pozitivního a efektivního působení v současném životě. Ne vždy je tomu tak.
6. Finanční podpora vlastníků památek – problémy památkové péče nelze zúžit pouze na nedostatek finančních prostředků. Problematika financování je velmi složitá. Základním předpokladem pro zachování a obnovu památek je, že vlastník sám akceptuje svoji zodpovědnost za zachování památky. Není to ale pravidlem. Sále existuje zásadní překážka v záchraně a obnově památek a tím je propastný nepoměr mezi finančními náklady na záchranu a obnovu a dostupnými zdroji, které je společnost schopna a ochotna na takový účel vynakládat. Péče o památkový fond je stále vnímána jako fiskální břímě. Morální imperativ v rámci péče o fond není sice zpochybňován, ale má mizivou váhu v reálném rozhodování o alokování finančních prostředků z veřejných zdrojů
4. Jaké místa ve Zlínském kraji jsou pro vás z hlediska cestovního ruchu nejpřitažlivější (prosím vyjmenujte za každý okres aspoň jedno místo) a které je Vaše nejoblíbenější?
Mojí srdeční záležitostí je samozřejmě Velehrad a areál bývalého cisterciáckého kláštera. Na Velehradě jsem se narodila, žiji zde a měla jsem možnost se odborně účastnit od roku 2000 až do roku 2017 na záchraně této mimořádné národní kulturní památky. A také hrad Buchlov a zámek Buchlovice, které jsem měla více jak čtvrt století metodicky na starosti. Rovněž tak VPR Kojiny ve Vlčnově. Na Zlínsku je to Štípa s kostelem a klášterem, MPZ Zlín s památníkem a baťovskými domky, VPZ Luhačovice se stavbami Jurkoviče, zřícenina hradu Lukov, na Kroměřížsku Památka UNESCO v Kroměříži se zahradami a zámkem, Hostýn , barokní hřbitov ve Střílkách, na Vsetínsku Valašské muzeum v Rožnově pod Radhoštěm, areál Pusteven, fojtství ve Velkých Karlovicích – Bzové, kostely ve Velké Lhotě a ve Velkých Karlovicích.
Bližší informace k plánované konferenci "STAN - krajské vize 2023" naleznete zde.
Autor: Marek Smetana
