Hlavní stránka Regiony Zlínský kraj NÁZORY: Smutek nad Slováckým divadlem

NÁZORY: Smutek nad Slováckým divadlem

31. 3. 2021

Není to za poslední léta poprvé, kdy se mne při pohledu na situaci ve Slováckém divadle zmocnil smutek. Ten známý a nepříjemný pocit dostavil opět poté, co jsem se dozvěděla o výpovědích udělených 7 hercům. Ekonomické důvody, zní jasné a stručné vysvětlení. Ty jsou v dnešní době zaklínadlem, které budeme slýchat stále častěji. Těžko se mu oponuje. Ano, divadlo je ve složité situaci a je třeba hledat úspory. Ano, rozpočet činí 50 milionů korun, z toho měly tvořit 18 milionů tržby. Ty jsou momentálně nulové, neboť se již měsíce nehraje. Uvedené si můžeme přečíst či poslechnout v médiích, nezbývá než souhlasit. Nabízí se však mnoho otázek. Je Slovácké divadlo výjimkou mezi jinými divadly? Ostatní výpadky nemají? Hrálo se v nich snad více? Je tento krok nezbytný a vážně zachrání divadlo před krachem? Nešlo situaci řešit citlivěji? A sáhla i ostatní divadla ke stejně razantním opatřením?

 

Blanka Kupová, členka Oblastní sdružení STAN Uherské Hradiště

Blanka Kupová, členka Oblastní sdružení STAN Uherské Hradiště

Po učiněném kroku očekávám, že razantnost bude pokračovat i redukcí manažerských pozic. V současnosti divadlo disponuje ředitelkou, uměleckým šéfem, ekonomkou a manažerkou. Při nastalém snížení počtu zaměstnanců (zahrnuji i avizované nepřijetí mzdové účetní a jevištního technika) je počet vedoucích pozic neadekvátní. Nabízí se i další možnosti k úsporám. Deklarované snížení počtu premiér z 6 na 4 ročně je jistě jednou z možností. To ovšem neznamená, že by se mělo hrát méně. Jen se změní poměr předplatitelských představení vůči představením hraným na „volnou kasu“. To přepokládá dramaturgický plán bez alternativních i neúměrně nákladných projektů uzpůsobený většinovému divákovi.  Rozbor dalších možných opatření by byl na samostatnou diskuzi.

Odhlédněme nyní od ekonomických faktorů. Co když je pes zakopán jinde? V prosinci loňského roku hrozilo 19 zaměstnanců divadla podáním výpovědí, důvodem byly napjaté vztahy mezi nimi a ředitelem divadla Jaroslavem Bartošem, který do funkce nastoupil 1. září. Žádná výpověď se samozřejmě nekonala a ředitel z nerovného boje odstoupil sám. Po novém roce byla Městem Uherské Hradiště dočasně jmenována na post ředitelky divadla dosavadní vedoucí interního auditu MÚ UH. V rozhovoru pro Dobrý den s Kurýrem ze dne 22. 12. 2020 uvedla: „Můj úkol zní jasně, zklidnit a stabilizovat situaci, aby se všichni v klidu opět věnovali práci.“ A je to tady. Stabilizace začala a někteří se své práci již věnovat moci nebudou. Přestože by chtěli. 

Pokud je člověk herečkou, hercem oblastního divadla, pořídí si v místě bydlení, založí rodinu a chce dělat práci, kterou umí a má rád, chce jednoduše hrát, nemá příliš na výběr. Uherské Hradiště není Brno, a už vůbec ne Praha. A tak i za cenu sebezapření o některých problémech mlčí. Zajímavé je, že nyní propuštění herci v prosinci nevyhrožovali výpovědí a nebrojili proti tehdejšímu řediteli. Že by náhoda? Herci, kteří se ocitli na černé listině, nebyli údajně dostatečně vytíženi. Proč ale? Sami o své obsazovanosti nerozhodovali, jistě by stáli o vyšší. Vztahy v divadle mají k ideálnímu stavu daleko již mnoho let. Každopádně obraz divadla jako super party, kde má každý rád každého, protože přece JSME Slovácké divadlo, za realitou notně pokulhává. Jak to v této partě chodí, ví nejlépe sami zainteresovaní. 

Divadlo a slušné lidi v něm mám ze srdce ráda, část z nich bohužel nyní odchází. Obávám se, že to není můj poslední smutek nad Slováckým divadlem. 

Autor článku: Blanka Kupová

Autor: Aleš Durďák