Hlavní stránka Regiony Zlínský kraj Miroslav Adámek: Jsem lékařem a politikem. Vždy trochu víc lékařem, což uplatňuji i v politice.

Miroslav Adámek: Jsem lékařem a politikem. Vždy trochu víc lékařem, což uplatňuji i v politice.

8. 4. 2021

Jedna z nejvýraznějších tváří hnutí STAN ve Zlínském kraji, Miroslav Adámek, se rozhodl opustit Radu města Zlína. Co ho k tomuto rozhodnutí vedlo? Stahuje se zcela z politiky? Přečtete si v rozhovoru. 

 

Miroslav Adámek, krajský zastupitel za STAN

Miroslav Adámek, krajský zastupitel za STAN

V komunálních volbách ve Zlíně jste získával pravidelně nejvíce preferenčních hlasů, stejné to bylo i před dvěma lety, přesto končíte. Není to politická chyba, když vás tolik lidí stále podporuje? Jak moc vás přemlouvali v hnutí STAN, za něž kandidujete, abyste pokračoval?

Doba si žádá, aby lékaři hlavně léčili. A jsem pořád především lékař. Vím, že jsem nyní v medicíně potřeba více než kdy jindy. Na druhou stranu z politiky zcela nedocházím. Zůstávám zastupitelem městským i krajským. Nebojte, jsem vděčný za důvěru lidí, kterou mi věnují. Vnímám ji. Ještě pro město i kraj odvedu hodně práce, to vás mohu ujistit. A kolegové ze STAN? Mé rozhodnutí chápou, také vnímají, v jaké žijeme době. 

Jak moc k vašemu rozhodnutí odejít přispěla situace s koronavirem?

Zcela zásadním způsobem. Pomoc jsem nabídl už během loňské jarní vlny. Během práce v nemocnici jsem si uvědomil, že tady jsem nyní potřeba. Že situace je složitá. Nejsem zachráncem zdravotnictví, ale jeho drobná součást, která může uspět k úspěchu celku. 

Jakou roli sehrálo to, že jste se nestal potřetí primátorem, případně že po posledních komunálních volbách odstoupil váš dlouholetý náměstek z hnutí STAN Ondřej Běták? Jen těžko si asi představit, že byste v jako primátor v půlce volebního období skončil….

To máte pravdu. Ale primátorem nejsem, což mi umožňuje vrátit se do prostředí, které mě nyní potřebuje více. Stát se potřetí primátorem jsem se za určitých okolností mohl. Nelituji, že v této funkci nepokračuji. O mě nejde. Volby v roce 2018 sice přinesly našemu hnutí STAN menší procentuální zisk než ty přechozí, pořád jsme ale byli jedním ze dvou vítězů. Lidé vnímají naši práci, podporu máme. Jsme za to vděční, já i kolegové. Věřím, že hnutí STAN bude i nadále promlouvat do dění ve Zlíně. A Ondra Běták? Na radnici určitě chybí. Znám ale důvody, proč už nechtěl pokračovat a respektuji je. S tím, že věřím, že ještě neřekl poslední slovo. 

Znamená váš odchod z městské rady to, že už nebudete kandidovat v žádných volbách, případně jen symbolicky? Uzavřel jste tím svou (aktivní) politickou kariéru?

Takhle kategoricky bych to neviděl. Znovu říkám, že žijeme v těžké době, ve které se mnoho zdravotníků vrací k oboru, ve kterém už třeba pár let nepůsobili. Jsem jedním z nich. Co bude dál se uvidí. Já nemám žádné velké osobní ambice, něco jsem už v životě prožil a dokázal. Snažím se být jen maximálně prospěšný. 

Pokud to znamená její konec, jak byste ji zhodnotil ve dvou třech větách?

Politickým koncem bych svůj odchod z rady města nenazýval.  

Jeden z vašich kolegů kdysi řekl, že si svým politickým stylem nevytváříte protivníky. Souhlasíte s tím? A zohledňoval jste toto hledisko i při svých politických rozhodnutích? 

Jsem svým založením týmový hráč. Jsem jím v nemocnici i v politice. Upřednostňuji domluvu a umím přijmout jiné názory. Nesnažím se takto chovat, takový jsem. Jestli to je dobře nebo špatně? Spíše myslím že dobře, protože politika je uměním kompromisu. A do značné míry i život. 

Přesto jste v jednom rozhovoru také uváděl, že čelíte ostrým útokům kvůli zlínským vodárnám. Můžete to trochu přiblížit a opakovalo se to? Řešil jste to s policií?

Zažil jsem jako primátor i nechutné momenty. Mezi ně patří bezesporu útoky lidí, kteří se snažili dostat do politiky a skrývali se za různými tématy, nebo se naopak na nich snažili zviditelnit. Voda byla jedním z nich. Voda, kde problém vznikl dlouho před tím, než jsem vstoupil do politiky a který jsme se s kolegy snažili řešit. Mimo jiné s výsledkem, že cena vody nejen že přestala růst, ale dokonce klesla. Voda byla pro některé ambiciózní lidi jen záminka. O jejich úrovni svědčí chování. Když vás a vaše kolegy označují za zloděje a kdo ví co ještě, a nepřinesou žádný důkaz, prostě nic, jen špiní, je to skličující. Neříkám to ani tak kvůli sobě, jsem chirurg a vím, co je v životě opravdu důležité, ale kvůli lidem kolem sebe, kterým tyto praktiky ubližovaly a ubližují. S policií jsem tyhle útoky neřešil. Věřím ve vyšší spravedlnost a té budeme nakonec skládat účty všichni.  

Co zůstane ve Zlíně spojeno s vaším působením, jaký odkaz jste Zlínu podle vás zachoval?

Cením si toho, že mé primátorování neušpinila žádná kauza. Že jsme se chovali a chováme slušně. Také spousta práce se povedla, díky všem, kteří se podíleli a pomohli. Ale nechci hodnotit sám sebe. To udělejte vy. A hlavně občané.  

Když jste šli poprvé s kolegy v roce 2010 do komunálních voleb, kritizovali jste Kongresové centrum, vodárny i to, že jde příliš mnoho peněz do hokeje. Po 11 letech Kongresové centrum vydělává, vodárny jsou prakticky ve stejném stavu a pro hokejisty chcete postavit stadion za miliardu. Jak byste tato fakta okomentoval? Neuhnul (i) jste příliš ze svých prvních prohlášení? 

Kritizovali jsme praktiky, které se na radnici objevovaly, které lidé vnímali a nelíbily se jim. S naším příchodem skončily a tvrdím, že zavládla slušnost a pracovitost. Ale máte pravdu, na své předchůdce se musím s odstupem času dívat i jinýma očima, na některé určitě. Kongresové centrum je právem pýchou města a je potřeba smeknout před těmi, kteří jeho stavbu prosadili a zrealizovali. Je těžké v dnešní době prosadit velkou investici, zimní stadion je dalším důkazem. Takže: ze svých názorů neuhýbám, ale jsem schopný je korigovat. 

Už před vaším nástupem na radnici se řešila přestavba náměstí, tržiště Pod Kaštany, chystal se obchvat Zálešné a další věci. Žádná z nich se ale ještě nezačala reálně dělat. Nevnímáme to částečně také jako vaše selhání? Proč se tyto věci nepodařily dříve?

Jako primátor jsem byl zodpovědný za mnohé. Já skládal účty za vedení města. Ale pokud vás zajímají fakta, je potřeba si jednotlivé projekty rozklíčovat. Pojmenovat důvody i to, kdo je měl za radnici řešit a jak je řešil. Spousta věcí není přitom jen o městě Zlíně, ale má přesah. 

Na začátku vašeho vládnutí jste slibovali, že budete dávat do městských částí 50 milionů korun ročně a nikoliv jen 20 milionů, jako doposud. Proč jste slovo nedodrželi? 

50 milionů korun do místních částí jsme jako STAN nikdy neslibovali. Možná si to pletete v souvislosti se snahami o vznik městských částí, který některé politické subjekty razily. My ze STAN jsme se své sliby snažili plnit, v rámci možností daných v koalici. Plnil jsem je i já. Bral jsem si za mnoho věcí osobní zodpovědnost, vy sám víte o mých Desaterech. 

Jako komunální politik jste byl nepochybně úspěšný, ale neuspěl jste v minulosti ve volbách do Senátu ani jste jako lídr kandidátky nepřivedl STAN k vítězství v krajských volbách – nestal jste se senátorem ani hejtmanem. Tušíte s odstupem času, proč tomu tak bylo?

Senát byl nečekanou a bolestivou fackou, to přiznávám. Dodnes nevím, co za volebním neúspěchem vězelo. Ale určitě to tak mělo být. V krajských volbách v roce 2016 jsem STAN dovedl jako lídr k tehdy jeho nejlepšímu výsledku v našem regionu, který hnutí umožnil poprvé zasednout v krajské radě. Zde bych o neúspěchu určitě nemluvil. O to slůně jsme se pokusili.

Autor: Aleš Durďák