Hlavní stránka Regiony Vysočina Tajovská: Česká republika potřebuje změnu ústavy i dalších zákonů

Tajovská: Česká republika potřebuje změnu ústavy i dalších zákonů

21. 8. 2013

Předsedkyně krajské organizace Starostů a nezávislých Zdeňka Tajovská se zamýšlí nad změnou ústavy a některých zákonů
Tajovská: Česká republika potřebuje změnu  ústavy i dalších zákonů

Tajovská: Česká republika potřebuje změnu ústavy i dalších zákonů

Ústavní zvyklosti

V minulých týdnech jsme byli svědky situace, kdy první přímo zvolený prezident České republiky pan Miloš Zeman porušil ústavní zvyklosti našeho státu a termín samotný dokonce označil doslova za “idiotský”. Hned na úvod je třeba podotknout, že ústavní zvyklosti nejsou zcela vymyšleným pojmem, jak by se mohli mnozí domnívat, ale jedná se zcela fakticky o nepsaný pramen ústavního práva. Za zmínku stojí skutečnost, že Velká Británie nemá svoji vlastní psanou ústavu a žádného politického představitele tohoto společenství zemí by snad ani nenapadlo postupovat v rozporu s britskými ústavními zvyklostmi. V českém případě s takovou situací zajisté nepočítali autoři Ústavy, a tak bude vhodné některé její body (pomocí ústavních zákonů) upravit výslovně tak, aby znění Ústavy bylo v souladu se zmiňovanými zvyklostmi.

Vládnutí v demisi a druhý pokus pro jmenování premiéra

Mezi nejdiskutovanější změny ústavy patří stanovení doby, po kterou může vykonávat svůj mandát vláda v demisi, či kdo má mít druhý pokus pro jmenování předsedy vlády v případě, že vláda prezidentem jmenovaného premiéra nezíská důvěru.Domnívám se, že by bylo rozumné, aby byla stanovena jasná doba vládnutí kabinetu bez důvěry, neboť minimálně 2 precedenty (Topolánkova a Rusnokova vláda) ukazují na skutečnost, že podle Ústavy ČR může taková vláda vykonávat svůj mandát i několik měsíců, takřka neomezeně. Za rozumné považuji omezit dobu vládnutí bez důvěry na desítky dnů až jednotky týdnů. V demokratických zemích jsou vrcholné politické funkce volenými orgány, tedy občané těchto zemích dávají jasný mandát osobnostem, které je mají zastupovat a hájit jejich zájmy. Podle ústavy nejsou jednotliví členové vlády voleni občany země na rozdíl od poslanců Parlamentu ČR, kteří mají možnost vyslovit celé vládě důvěru či nedůvěru. Podle článku 68 odstavce 1 Ústavy ČR je vláda odpovědná Poslanecké sněmovně, tedy by složení vlády mělo politicky reflektovat většinu existující v dolní komoře Parlamentu. 
 
Nedostatkem Rusnokovy vlády byla neexistence podpory u jakékoliv z parlamentních stran do doby, než nastal zlom u poslanců KSČM, ČSSD a několika nezařazených - ani to však nestačilo kabinetu pro získání důvěry. Racionálním následkem by byla možnost, aby parlamentní většina (tj. alespoň 101 poslanců) přijala usnesení, ve kterém by prezidentu republiky doporučila jméno nového premiéra. Toto jméno by samozřejmě vzniklo z předchozích politických dohod a součástí těchto vyjednávání by byl i koncept o obsazení jednotlivých ministerstev. Musím podotknout, že tento model je zaběhnutý například v sousedním Německu.
 
Projekt Rekonstrukce státu a registr smluv
 
Kromě změny ústavy potřebuje Česká republika také novelizaci mnoha zákonů. Velmi mě oslovil projekt Rekonstrukce státu, který vytyčil “9 zákonů, které naše země potřebuje”, přičemž 1 z nich, a to zrušení anonymních akcií, byl již prosazen. Největší přehled jsem získala, a to nejen díky tomuto projektu, o registru smluv. Do této databáze by bylo nutné vkládat všechny smlouvy uzavřené s veřejnými institucemi, aby nabyly účinnosti. Osobně jsem se přesvědčila o snadnosti vkládání smluv do registru a věřím, že se bude jednat o velice efektivní protikorupční opatření, čemuž naznačuje i slovenská zkušenost z používání registru.
 
Financování politických stran a majetková přiznání politiků
 
Další významnou zákonnou úpravou by byla povinnost průhledného financování politických stran, čehož by se dalo částečné dosáhnout 
tehdy, pokud by musely mít všechny politické subjekty (strany a hnutí) založeny transparentní účty. Ačkoliv již v současnosti musí politici odevzdávat svá majetková přiznání, jedná se spíše o formální záležitost. Bylo by žádoucí, aby všichni politici před nástupem do funkcí přiznali svůj počáteční majetek a uvedli všechny své vazby na jednotlivé obchodní společnosti.
 
Zákony bez přílepků
 
Ačkoliv Rekonstrukce státu prosazuje dalších 5 protikorupčních témat (Konec trafik ve státních firmách, Odpolitizování státní správy, Nezávislé vyšetřování korupce, Zákony bez přílepků a Rozšíření pravomocí NKÚ), zmíním se z kapacitních důvodů pouze o jednom – zákonech bez přílepků. Díky tomuto opatření by neměli zákonodárci možnost vkládat do návrhů zákonů “přílepky”, tedy pasáže, které s navrhovaným zákonem vůbec nesouvisí a jsou často nevyžádané. Příkladem takového přílepku může být například novela o zvýšení státního příspěvku stranám na jedno poslanecké křeslo v zákoně o státním dluhopisovém programu či novela o vinařství a vinohradnictví v zákoně o provozu na pozemních komunikacích.
 
Na závěr si dovolím říct, že Česká republika potřebuje změnu ústavy a novelizaci zákonů. Vítáno bude provedení rekonstrukce státu. 
 
Je nejvyšší čas říct jedno – jdeme do toho!