Hlavní stránka Proč Třebíč pokulhává?

Proč Třebíč pokulhává?

6. 4. 2014

Na Třebíči je nejvíce ocenitelná její pestrá historie, památky UNESCO či obklopení přírodní krajinou. Bohužel všechna tato pozitiva nejsou ničím, co jsme vybudovali my sami, ale co jsme zdědili po svých předcích a snad se nám to podaří zachovat i pro další generace. Občané města si volí jednou za 4 roky své zastupitele, jejichž úkolem nemá být pouze pyšnění se titulem své funkce, pojídání chlebíčků na rautech, plnění úkolů vlivných lobbistů či stříhání pásek, ale především řádné spravování svěřeného majetku, vytvoření optimálních podmínek pro důstojný rodinný život, vytvoření pracovních pozic a v lepším případě i odkazu pro budoucí generace. Rozvoj města pokulhává, protože se třebíčští radní zasekli v uvedeném výčtu na bodě stříhání pásek.

Jaký odkaz zanechá současná koalice?

Ačkoliv nejsem příznivcem prezidenta Miloše Zemana, musel jsem se pousmát ve chvíli, kdy v jednom svém proslovu k novelizovanému rozpočtovému určení daní (RUD) prohlásil: „Jak projíždím kraji a setkávám se se starosty obcí, samozřejmě s výjimkou těch největších, tak všichni tuto redistribuci hodnotí pozitivně a co je důležitější – vkládají ji do skutečně užitečných projektů, s výjimkou Olomouce, kde ji vkládají do aquaparků, což pokládám za nejšílenější investiční projekt, jaký kdy mohl komunální představitele napadnout, protože si zpravidla nespočítají, jaké jsou provozní náklady na udržování aquaparku.“

V tu chvíli mě zamrzelo, že pan prezident neuvedl jako konkrétní ostrašující případ Třebíč, kde místostarosta Pavel Pacal (Pro Třebíč) prosadil výstavbu aquaparku za 70 milionů Kč, přičemž se náklady na provoz koupaliště zvýšily o 3 miliony Kč ročně. Ano, současná radniční koalice zanechá po sobě budoucím generacím odkaz v podobě aquaparku (některými nazývaným „betonový pomník“), ale především zanechá budoucím generacím odkaz v podobě mnoha milionových mandatorních výdajů na jeho provoz.

Jak je to s novelou RUD?

Když již jsem zde zmínil novelu rozpočtového určení daní (RUD) a místostarostu Pavla Pacala, který je zodpovědný za finance města, rád bych zde připomněl i jeho výrok na lednovém zasedání zastupitelstva města, kdy doslova prohlásil: „Nové rozpočtové určení daní přineslo městu 0 Kč.“ Já ani pan místostarosta Pacal nejsme ekonomové, ale trvalo mi přibližně 2 minuty, než se mi podařilo ověřit pravdivost (tedy spíše nepravdivost) tohoto výroku na stránkách Ministerstva financí ČR.

Podle veřejně dostupných informací měla Třebíč k 1. 1. 2012 37 575 obyvatel a výnos na jednoho obyvatele byl 8,3 tisíc Kč (podle přesnějších propočtu získávalo město původně díky rozpočtovému určení daní necelých 313 milionů Kč). Díky novelizovanému rozpočtovému určení daní začalo město od 1. ledna 2013 získávat na obyvatele 9 100 Kč, což v součtu dělá po upřesnění příjem 342,1 milionů Kč. Z těchto propočtu vyplývá, že samotná Třebíč si díky novele RUD přilepšila o 29,1 milionů Kč ročně, což se skutečně nerovná částce 0 Kč. Nebudu polemizovat, zda výrok pana místostarosty pramení z neznalosti těchto skutečností, nebo se jedná jen o politickou rétoriku, jelikož novelu rozpočtového určení daní prosadilo v Parlamentu hnutí Starostové a nezávislí, které má v Třebíči opozičního zastupitele.

Hazard v Třebíči

Od 1. ledna 2015 měla v Třebíči začít platit vyhláška, díky které měly z města zcela úplně zmizet videoloterijní terminály. Radniční koalice se již na podzim 2013 snažila účinnost této vyhlášky odložit o rok kvůli výpadku zhruba 20 milionů Kč z městského rozpočtu od provozovatelů těchto terminálů, ale návrh těsně neprošel. Na zastupitelstvu 20. března 2014 byl tento návrh zařazen znova pod údajnou záminkou, že stát není schopen včas odnímat licence provozovatelům hazardních přístrojů na základě městské vyhlášky. Místostarosta Pavel Pacal uvedl jako příklad obce, kde přijali omezující vyhlášku a hazard jede dál, obec Židlochovice. Samotný starosta Židlochovic se však vyjádřil v tisku poněkud odlišně, dovolím si ho citovat: „Hazard jsme zakázali a byli jsme v tom v zastupitelstvu vzácně jednotní. O černých hernách nic nevím. Osvědčilo se nám to.“ Jednalo se o další nepravdivý výrok třebíčského místostarosty? Náměstek ministra financí Ondřej Závodský, který je zodpovědný za „krocení hazardu“, potvrdil, že stát postupuje řádně při odnímání licencí provozovatelům heren na základě městských vyhlášek. Takže v Třebíči se jen vyšlo vstříc lobbistickým zájmům ptovozovatelů heren, když byla na březnovém zastupitelstvu účinnost vyhlášky odložena do 1. ledna 2016.

Skutečné problémy města

Zatímco se v Třebíči sypou desítky milionů do projektů napojených na vlivné lobbisty, tedy dostavby aquaparku či oživení areálu BOPO, neuvědomují si bohužel političtí představitelé města, jaké jsou jeho skutečné problémy. Každý rok z Třebíče odejde přibližně 200 obyvatel, což se projeví mimo jiné na již zmiňovaném příjmu z rozpočtového určení daní do městské kasy. Odliv lidí z města by bylo možné ztlumit či zastavit, pokud by se ve městě podařilo vytvořit pracovní příležitosti. Bohužel vedení města zde vytváří takové podmínky, že míru registrované nezaměstnanosti v Třebíči (13,40 %) převyšuje v celorepublikovém srovnání krajů jen Ústecký kraj s 14,02 % (průměrná nezaměstnanost v našem kraji je 10,23 %).

Ano, jako rozený třebíčák to říkám nerad, ale bohužel Třebíč, ve které je netransparentně nakládáno s veřejnými prostředky, z které odchází 200 obavytel ročně, ve které je vysoká míra nezaměstnanost a investuje se primárně do nesmyslných projektů (aquapark, areál BOPO...) napojených na kontroverzní podnikatele, pokulhává. Dá se to změnt?

Jan Břížďala /BEZPP/

1. místopředseda OS STAN – Třebíč

Jan.Brizdala@seznam.cz

Autor: Jan Břížďala