14. 10. 2024
Hlavní stránka Regiony Vysočina Novela zákona o drahách by byla v pořádku, problém byl v institutu přerušení provozuschopnosti dráhy, říká senátorka Hana Žáková
Novela zákona o drahách by byla v pořádku, problém byl v institutu přerušení provozuschopnosti dráhy, říká senátorka Hana Žáková
3. 8. 2023
Nedostatečné zapracování připomínek samospráv, definitivní konec možnosti dopravy velkých nákladů po železnici, prohloubení znevýhodnění některých oblastí a snížení turistické atraktivity, která by mohla vést k vylidňování venkova. To jsou hlavní důvody, proč se senátorka Hana Žáková rozhodla podat pozměňovací návrh k předložené novele zákona o drahách, která by umožnila zakonzervovat málo využívané železniční tratě. Pozměňovací návrh nakonec Senát schválil, a novela se tak vrací zpět do Sněmovny.
Novela zákona o drahách by byla v pořádku, problém byl v institutu přerušení provozuschopnosti dráhy, říká senátorka Hana Žáková
„Samotná novela měla být o adaptaci českého právního řádu na evropské nařízení o právech a povinnostech cestujících v železnicích dopravě, přepravě. Musím říct, že konečně jsem zajásala i já, jako člověk, který využívá dráhu, že přibude více práv pro cestující. Například možnost zakoupení jízdenky přímo ve vlaku bez příplatku či usnadnění přepravy handicapovaných cestujících nebo jízdních kol,“ uvedla senátorka.
Problém však vidí v dodatečném návrhu ministra dopravy Martina Kupky. „Ve druhém čtení v Poslanecké sněmovně byl načten pozměňovací návrh, který zavádí zcela nový institut přerušení provozuschopnosti dráhy. Není podle mě šťastné, že neprošel legislativní radou vlády, tedy celým připomínkovacím řízením, kde by byly vypořádány připomínky všech dotčených subjektů. Navíc se vůbec nejednalo s obcemi, kterých se tato novela bezprostředně týká. Nemůže to být pouze o provozovateli a objednavateli,“ vysvětlila Hana Žáková své důvody pro podání svého pozměňovacího návrhu.
V novele spatřuje i možná rizika. „Likvidace železniční dopravy lokálního charakteru může vést nejen ke snížení turistické atraktivity mnoha oblastí, definitivnímu konci možností dopravy velkých nákladů po železnici, ale také k vylidňování venkova, a to často těch nejohroženějších periferních oblastí, jež jsou obvykle geograficky, ekonomicky i sociálně znevýhodněné. Tímto přístupem se může jejich znevýhodnění ještě prohloubit. Přitom se nejedná jen o periferie jako takové, ale i o takzvané vnitřní periferie,“ podotkla senátorka.
Jak dále uvedla, zákon podle ní jde proti obcím. Samosprávy totiž neměly možnost argumentovat proti rušení tratí. „Ze zákona nevyplývá, že majitel trati nebo její části je povinen dopředu informovat dotčené obce. To by mohlo znamenat problém především pro neuvolněné starosty, protože by museli vědět, kdo je vlastníkem dané dráhy či vlečky a hlídat jeho internetové stránky. Na reakci by měli jen tři měsíce. Velká města se na to mohou nějak zařídit, ale u malých obcí si to nedokážu představit. Osmnáct let jsem starostovala v malé vísce, takže vím, o čem mluvím,“ pokračovala Hana Žáková.
Problém může nastat i v případě, že se vedení obce vymění. „Není stanoveno, na jak dlouho se trať přeruší. Konzervace tratí navíc neznamená, že tam koleje zůstanou. Vlastník je může sejmout a zůstane jen val. Kdyby nový starosta chtěl provoz trati obnovit, proces by byl velmi komplikovaný a znamenalo by to obrovské výdaje, pro některé by to bylo doslova likvidační,“ upozornila. „V podstatě by mohlo docházet ke zrušení tratí bez toho, aby prošlo řádným rozhodnutím o takovém majetku,“ dodala.
Ve spolupráci se Sdružením místních samospráv proto navrhla institut přerušení provozuschopnosti dráhy vypustit. Toto rozhodnutí schválil i senátní Podvýbor pro energetiku a dopravu a následně i nadpoloviční většina senátorů. Novela se tak vrací zpět do Sněmovny. „Dáváme tak prostor, aby prošla celým připomínkovým řízením. Takto narychlo se nedají přijímat zásadní věci tohoto druhu,“ uzavřela Hana Žáková.
Autor: Jana Kudrhaltová