18. 4. 2024
Hlavní stránka Regiony Vysočina Jakých bylo prvních 100 dní ve funkci starosty města Žďár nad Sázavou?
Jakých bylo prvních 100 dní ve funkci starosty města Žďár nad Sázavou?
19. 2. 2019
Po komunálních volbách do zastupitelstva města Žďár nad Sázavou v říjnu loňského roku byla následně začátkem listopadu ustanovená nová městská rada. Svých funkcí se chopilo také nové vedení města. Prvních 100 dnů v úřadu hodnotí v rozhovoru starosta města Martin Mrkos.
Starosta Žďáru nad Sázavou Martin Mrkos
Jakých bylo prvních 100 dní?
Intenzivních, rychlých, zajímavých, naplňujících. Je dobré, že jsem do pozice starosty vstoupil po předchozí zkušenosti v radě města. Člověk má na co navazovat a na čem stavět, a mnohem rychleji se učí. Velmi si cením, že můj předchůdce Zdeněk Navrátil mi s přebíráním agendy pomohl a je ochoten mi kdykoliv obratem pomoci. Zároveň jsou zde místostarostové. Josef Klement, který navazuje na předchozí čtyři roky místostarosty a jehož práce a výsledků si vážím. A dále Ludmila Řezníčková, která má dvacetileté zkušenosti ze státní správy, což je pro mě, člověka přicházejícího z komerčního sektoru, naprosto nedocenitelné. Jsme dobrý tým, spolupracujeme a nasloucháme si, umíme se doplňovat. I když spolu někdy nesouhlasíme, umíme se dohodnout. Vezměte si, jaké by to bylo, a město to už zažilo, kdybychom se jeden druhého snažili trumfovat. Předháněli se v novinách, kdo bude častěji na fotkách. Jestli je něco pro toto město zásadní, tak je to kontinuita s předchozím volebním obdobím a týmovost vedení. To je pro město dobrá zpráva.
Součástí těch 100 dnů byla i zima a s ní spojená zimní údržba…
Ano. Poukázalo to na systémové problémy u dodavatele této služby. Ty se obnažily díky náročné a na poslední roky nečekaně silné zimě. Každá chyba nebo problém je ale příležitostí ke zlepšení. Zaznívaly zde liché argumenty o smlouvě nebo nedostatku peněz. To jsou nepodložená tvrzení. Nikdo nebere peníze ze zimní údržby, aby se vybudovala např. infrastruktura pro bydlení na Klafaru, nebo aby byl ve městě sport či kultura. Problém byl v především v nárazové kapacitě dodavatele a není o penězích nebo smlouvě.
Ukázalo se během prvních třech měsíců ve funkci starosty něco, co by předurčilo styl práce a způsob vedení města do dalších měsíců volebního období 2018-22?
Myslím si, že jsem si jasně vyprofiloval, v čem vidím svoji roli. A tu vidím ve čtyřech věcech: 1. přinášet dlouhodobé vize pro město a cesty pro jejich naplňování, 2. řešit problémy, 3. rozvíjet vnější vztahy - tím myslím s různými institucemi, jako jsou ministerstva, kraj, veřejné, komerční i neziskové organizace, a 4. spojovat lidi. I když je mi jasné, že se nejde zavděčit všem. Můj sen je dostat Žďár mezi deset nejatraktivnějších měst pro život v naší republice. Vycházím z renomovaného projektu Obce v datech, který měří kvalitu života v obci pomocí určitých kritérií. Jejich hodnocení je založeno na přístupech OECD a OSN k porovnávání kvality života. Takže máte poměrně jasně určeno, jak si na tom určitá obec stojí. Jsem soutěživý a je pro mě motivace vyšvihnout Žďár postupem času z šesté desítky do té první. Bylo by příjemné procházet se městem a říct si, tak v tomhle jsme špička. Ono to vypadá možná trochu technicky, ale kdo si to prostuduje, zjistí, že se za tím skrývá skutečný život ve městě od A do Z. A já chci, aby Žďáráci měli život co nejlepší.
Obecně tedy v těch prvních 100 dnech započala práce na konkrétních projektech nebo aktivitách, které Žďár posunou kupředu.
A týká se to i problematických oblastí, jako byla zmiňovaná údržba. Koneckonců budoucí plány najde každý v programovém prohlášení Rady města. To považuji za ambiciózní, ale koneckonců proč si dávat malé cíle. Svoji funkci neberu jako existenční záležitost. Jsem připraven přinášet rozhodnutí, která jdou do hloubky. Nechci nabíhat na vlnu populismu či momentální facebookové nálady.
Je také nutné zmínit záležitost, kterou je změna na pozici tajemníka, ze které odešel dlouholetý šéf úřadu Jan Havlík a dal tak přednost zastupitelskému mandátu. Jak to změní úřad?
Ano, pro někoho stále žhavé téma. Dívám se na to pragmaticky. Pan Havlík se v minulosti neztotožnil s představami o směřování města s předchozím vedením. To nutně mělo dopad i do struktury a práce úřadu s tím, že se nyní rozhodl dobrovolně rezignovat. To život přináší, včetně, pro mě trochu zbytečných, excesů, emotivních vyjádření a gest. Já se dívám dopředu. Těším se, a myslím, že budu mluvit i za oba místostarosty a radu, na spolupráci s novou tajemnicí. Je to doktorka práv, právnička ministerstva vnitra, Martina Hostomská. Věřím, že to bude člověk s vysokou mravní a morální integritou, loajalitou, manažerskými schopnostmi. Člověk schopný vnímat potřeby úřadu i vedení města. Víte, starosta je především od toho, aby udával cestu a směr, kterou se mají naplňovat zmiňované vize. Do jaké míry se to podaří, ale pak záleží na tom, jak pracuje úřad. A to především na té samosprávné úrovni, i když i klientsky přívětivá státní správa je pro nás také zásadní. A klíčovou roli zde hraje právě tajemník. Moje dosavadní zkušenost je, že na úřadě je řada pracovitých, vnitřně motivovaných lidí. Ve své práci vidí nějakou misi, službu veřejnosti a jsou to profesionálové každým coulem. Dívají se dopředu a jejich práce si velice vážím. Vidím ale i ty, u nichž aktivita nedosahuje takové úrovně, jakou bych očekával. Mnozí z nich jsou současně jakýmisi nostalgiky – vzpomínající na „zlaté časy“ kdesi v minulosti. Osobně na to moc nedám. Jsem člověk hodně orientovaný na výkon a cíle. Především od vedoucích pracovníků tak očekávám tah na bránu, iniciativnost, proaktivitu a loajalitu. Od nich chci slyšet, že slovo „nejde“ neexistuje. Nerad ale dělám věci na sílu, bylo by proto pošetilé někoho přesvědčovat a nutit. Už proto, že se lidé neradi mění. Každý má možnost volby. Potřebujeme kompaktní tým, který potáhne za jeden provaz. Občana nezajímá, zda něco řeší volený zastupitel nebo jmenovaný úředník. Vždycky řekne „město“. Proto věřím, že s novou tajemnicí se podaří úřad v tomto směru inspirovat a stabilizovat.
Zdroj: Žďárský zpravodaj
