Hlavní stránka Regiony Vysočina Celní válka neprospěje nikomu, říká ministr Vlček po cestě do USA

Celní válka neprospěje nikomu, říká ministr Vlček po cestě do USA

14. 3. 2025

Ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN) přijel do USA v době rozbíhající se celní války. Prezident Spojených států Donald Trump – a jeho administrativa – nejdříve uvalil 25procentní cla pro všechny státy na dovoz oceli a hliníku. Ostře postupuje vůči Kanadě i Evropě a jednotlivé státy se proti jeho krokům vymezují. Evropská unie už například oznámila, že od příštího měsíce zavede protiopatření vůči americkému zboží v hodnotě 26 miliard eur, což je kolem 650 miliard korun.

Vlček do Texasu přivezl na několik dní v březnu na podnikatelskou misi několik desítek českých firem. Setkal se také s několika americkými představiteli Trumpovy administrativy, s nimiž mimo jiné probírali možný další vývoj po uvalení cel na Evropu.

„Hrozně těžko se predikuje dění pro další dny, jakým způsobem bude obchodní politika Spojených států vypadat, protože je to každý den jinak,“ řekl HN v rozhovoru na cestě zpět z USA.

Co konkrétně si na setkáních s Američany říkali a jaká by podle něj měla být odpověď Evropské unie?

Jedno z vašich prvních jednání v USA bylo s členem Trumpovy administrativy Jamiesonem Greerem, odpovědným za obchod (ten se již proti evropským clům vymezil a řekl, že odvetná opatření EU ignorují potřeby národní bezpečnosti Spojených států – pozn. red.).

Co jste si na schůzce řekli?

Nerad chodím okolo horké kaše, takže jsme mluvili dost otevřeně. Konkrétně o tom, kde naše administrativy mohou najít shodu, a o další spolupráci, ať průmyslové nebo na bázi regionů a univerzit. Vyjádřili jsme také obavy ze zavádění celních tarifů. Podle mě jakákoliv celní válka ničemu neprospěje, oběma stranám může spíše uškodit. V situaci, kdy máme spolu největší obchodní a bezpečnostní pakt a spojenectví na světě, by nebylo vůbec moudré ho nějakým způsobem destabilizovat.

O čem dalším jste jednali?

Další témata se dotkla spolupráce v oblasti obranného průmyslu, kyberbezpečnosti, krátce jsme hovořili i o čipech a čipových technologiích nebo třeba i o tom, jakým způsobem nastavit dlouhodobé partnerství v dodávkách zkapalněného plynu (LNG). Česká republika dnes z 90 procent LNG dováží ze Spojených států (hlavní část tuzemské spotřeby plynu ale pokrývá Norsko – pozn. red.). Jsme v situaci, kdy jsme se odstřihli od Ruska a sami budeme hledat dlouhodobé partnerství i pro další roky. To znamená, i jakým způsobem partnerství nastavit do budoucna.

Prý jste se vůbec nebavili o Ukrajině. Bylo záměrem téma vůbec nevytahovat?

Svým způsobem ano. Čas byl samozřejmě limitovaný, navíc se ty věci mění každý den. Vidíme události dnešního dne a určité dohody mezi Američany a Ukrajinci, ale v danou situaci by nebylo úplně vhodné do toho nějak vstupovat.

Do USA jste přijel v době začínající celní války. Trump uvalil 25procentní cla na ocel a hliník. Celní válku vede ostře proti Kanadě – cla na kanadské zboží vyšponoval na padesát procent, což nakonec zpátky stáhl až po ústupku Ontaria, které zase pozastavilo přirážku na elektřinu exportovanou do USA. U Evropy se ještě neví, jaké to bude mít dopady. Padaly ze strany amerických představitelů nějaké náznaky, jak by to mohlo vypadat?

Mají určité zadání od prezidenta a toho se drží. Snažili jsme se argumentovat, aby to přehodnotili, a říkali jim, ať hledáme spíše cesty, jak obchodní partnerství prohlubovat, ne vykopávat příkopy, protože tím posilujeme naše rivaly.

A to zadání od Trumpa znamená 25procentní cla na zboží z Evropy?

Na to se hrozně těžko odpovídá. Zadání je totiž každý den trochu jiné. Hovořili jsme 10. března a k tomu datu byla čísla relevantně platná. Konkrétní čísla však úplně nepadala, spíš se mluvilo o tom, že Spojené státy chtějí mít v oblasti zboží vyrovnanou bilanci. Zmiňovali jsme, že to není jen otázka zboží, ale samozřejmě i bilance v oblasti služeb a že bychom na to měli koukat z více aspektů. Zmiňovali jsme, že jsme otevřeni novým joint venture projektům.

Například?

Mluvilo se o konkrétním příkladu, jakým je český výrobce proudových motorů pro rakety, drony a civilní sektor PBS Group, který v USA vybuduje fabriku. (PBS Group postaví ve státě Georgie, nedaleko hlavního města Atlanty, centrálu pro výrobu a vývoj svých produktů. Stavba má stát 20 milionů dolarů, tedy přes 460 milionů korun – pozn. red.) Ale mluvili jsme i o obranných technologiích. Ocitáme se v situaci, kdy chceme navýšit průmyslové kapacity pro náš obranný průmysl, a logicky budeme hledat partnery, se kterými bychom na tom mohli spolupracovat.

Jak by zavedení cel dopadlo na české firmy? Podle různých odhadů jsme kvůli propojení s Německem a jeho automotive sektorem jednou z nejhůře postižených zemí.

Samozřejmě by to nebyla příjemná situace. Snažíme se argumentovat, že by podobná situace nastala ve Spojených státech a že by na tom byly hůř než Evropa s ohledem na inflaci. Nebo i tím, že jsou větším dovozcem zboží oproti těmto službám, takže i je samotné by to mohlo ekonomicky velmi bolet. Teď ale není možné odpovědět na to, jaký konkrétní dopad na Česko budou mít případná opatření.

Myslíte si, že se cla na evropské zboží podaří odvrátit?

Uvidíme v další dny. Respektuji názor vyrovnané obchodní bilance, ale zároveň budeme argumentovat, že to není jen o výrobcích, ale i o propojených investicích. Hrozně těžko se predikuje pro další dny, jakým způsobem bude obchodní politika Spojených států vypadat, protože je to každý den jinak. Zase nás to víc motivuje, abychom byli v debatě aktivní a dosáhli dílčích věcí, které jsou pro nás důležité. To není jen dlouhodobé partnerství v LNG, je to třeba i otázka vyspělých čipů, aby Česká republika nebyla v kategorii „tier dvojky“ (klíčový subdodavatel – pozn. red.), ale jedničky. Proto se třeba snažíme hodně komunikovat i s firmami, s nimiž můžeme v kooperaci těch úspěchů dosáhnout.

Jaká by podle vás měla být reakce Evropské komise? Tvrdá a rychlá jako třeba u Kanady?

Pokud Spojené státy cla zavedou, jakože vypadá, že ano, tak komise bude reagovat. Co mám informace, tak to bude v odvětvích, která jsou pro Spojené státy citlivou oblastí. A to není jen otázka automobilů, motocyklů, ale třeba i některých zemědělských produktů (EU ve středu zavedla clo 50 procent na dovoz amerického bourbonu – pozn. red.).

A to je podle vás správně?

Jakákoliv celní válka je na obě strany prostě špatně. Správně to určitě není, ale Evropa prostě bude muset reagovat. Američanům vždy říkáme, že jsme připraveni k pragmatickému jednání, které bude reflektovat potřeby a požadavky obou stran. A které podpoří vztah mezi EU a USA.

Jsou důležité symboly, jako třeba automobilka Tesla Elona Muska, který je poradcem Trumpa? Že by si EU určila tuhle firmu jako cíl a sáhla jí například na přidělování emisních kreditů, kterých dostává za miliardu dolarů ročně?

Je pravda, že Elon Musk je s Trumpem velmi silně propojen, ale osobně bych Teslu jako symbol nebral. Jenom se podívejme na obrovský propad akcií Tesly na základě aktuální situace. Trhy někdy trestají mnohem více, než by dokázaly trestat některé státy.

Na cestě s podnikatelskou misí jste se setkal i s republikánským guvernérem Texasu Gregem Abbottem. Co bylo podle vás klíčové na jednání s ním?

Mluvili jsme podobně jako s Greerem. Ať právě o LNG anebo spolupráci v oblasti defence. A o tom, že se sami aktivně snažíme hledat obchodní partnerství s firmami právě z Texasu.

Dovezli jste do USA desítky českých firem. Řešili jste nějak jejich byznys? Podpoří třeba česká vláda firmy, které do Států vyváží a budou případnými cly vůči EU poškozeny?

Vláda musí otevírat dveře českým firmám právě akcemi, jako je tato v USA. To se snažíme dělat po celém světě, nedávno jsem podobnou misi vedl v Jižní Koreji. Otázka dotování celních ztrát vyvolaných americkou administrativou ale určitě není na stole. To, co můžeme minimálně dělat, a to, co dělat musíme, je být aktivní i v proexportní politice. To je pro ekonomiku našeho charakteru s ohledem na investované peníze nejlepší strategie.

Řada českých firem, jako třeba Linet, uvádí, že přesune část výroby do USA, aby se vyhnula clům. Podpořili byste je v tom?

Dělají to z pragmatických důvodů. Řada firem to tak dělá, protože se snaží být blíže svým klientům. A u tak velkého trhu, který má téměř 400 milionů obyvatel, jako je Amerika, to dává smysl. Není důvod je nějakým způsobem finančně podporovat. Oni sami vědí, proč to dělají.

To asi nemusí být finanční podpora, ale je to za vás cesta?

Hledají optimální model a to je podle mě dobře. Jsou to úspěšné globální firmy, Linet je typickým příkladem, má největší objem klientů právě na americkém trhu. Že expandují, rostou a hledají nové trhy, mi osobně přijde úplně přirozené.

Chystáte jako ministerstvo nějaké aktivity vůči Kanadě, aby se zlepšil obchod? Přece jenom jsme na stejné lodi.

Určitě bychom měli zvýšit rozpočet exportu. Snažíme se proto jednat s ministerstvem financí, abychom zvýšili prostředky, které jdou právě do proexportní politiky. Kanada je jedna ze zájmových oblastí, kterou máme, nejde však jen o ni. Je to i Asie nebo třeba Blízký východ. Ale bez určitých finančních zdrojů, u nichž jsem přesvědčen, že se vrátí zpátky do rozpočtu, to není možné dělat.

Evropský průmysl řeší nově takzvaný Clean Industrial Deal, což je dokument Evropské komise, který se zabývá tím, co by mělo firmám pomoci řešit negativní dopady spojené s plněním klimatických cílů. Kritici uvádí, že návrh vůbec neřeší zastropování cen emisních povolenek. Mělo by se to stát a máme pro to případnou podporu u jiných států?

Je to zatím prvotní návrh. Podpora pro další kroky se teprve bude hledat, respektive pozice jednotlivých států se budou formovat. Podle mě je cesta zastropování. Emisní povolenky se utrhly ze řetězu, takže by k tomu zastropování mělo dojít. Druhá věc je, že základní balíček návrhů komise by se měl projevit v určitých finančních nástrojích nebo formách podpory.

Slyšet jsou hlavně firmy z energeticky náročných odvětví jako oceláři či chemici. Co ostatní firmy, kde tvoří energie jen jednotky procent nákladů? Slyšíte je taky?

Ano, slyším. Říkají mi, že chápou, že energie jsou v evropském prostředí prostě dražší. Nemohou být ale dražší čtyřnásobně, než jsou například ve Spojených státech. Proto dělám kroky, které povedou k tomu, že se energie zlevní. Ale to podle mě nebude možné bez dlouhodobějších masivních investic do modernizace energetiky, do nových zdrojů energie a úsporných opatření. Určitě za mě není cestou energie dál dotovat, na to rozpočet ani nemá prostředky.

Kdy se podepíše dohoda mezi ČEZ a KHNP k Dukovanům? Stihne se to alespoň do června?

To je spíš otázka na ČEZ, protože oni jsou za to zodpovědní. Tyto dva týmy na tom sedí každý týden. To jsou desítky odborníků, kteří ladí smlouvu do formy, aby byla připravena k podpisu. Ale kdy to konkrétně bude, to je opravdu otázka na ČEZ (vláda smlouvu garantuje – pozn. red.).

Je dohoda KHNP s Westinghousem ohledně využívání technologie reaktoru z ledna 2025, což bylo krátce před inaugurací Trumpa, v kontextu nynějších událostí bezpečná?

Věřím, že ano. Jaderný byznys je globální záležitost a jsem přesvědčený, že obě strany došly k dohodě, která jim otevírá prostor pro spolupráci nejen v Česku, ale i v jiných koutech Evropy a světa.

Takže myslíte, že je bezpečné spoléhat v kontraktu na 80 let na americké technologie?

Řekl bych na osvědčené technologie. Proto i Westinghouse v tom výběrku byl, ačkoliv neuspěl. Přizvali jsme je z toho důvodu, že těm technologiím věříme, nemám důvod jim nevěřit, že by to nebyly technologie, které jsou bezpečné.

S přispěním Petra Zenknera

LUKÁŠ VLČEK (43)
◾ Vystudoval politologii a sociologii, regionální rozvoj a veřejnou správu na Masarykově univerzitě v Brně.
◾ Ve 24 letech byl zvolen starostou města Pacova, které vedl 15 let. Od roku 2012 je krajský zastupitel a náměstek hejtmana pro životní prostředí, zemědělství, lesní a vodní hospodářství v Kraji Vysočina.
◾ V říjnu 2021 byl zvolen poslancem za hnutí STAN, byl členem rozpočtového výboru a výboru pro životní prostředí. Mezi lety 2015 a 2023 také působil jako předseda Regionální komise Svazu měst a obcí.
Vítězem nebude nikdo Jakákoliv celní válka je na obě strany prostě špatně. Evropa ale zkrátka bude muset reagovat, říká ministr průmyslu Vlček.

zdroj: Hospodářské noviny, vydání 14. 3. 2025
 

---