Hlavní stránka Regiony Vysočina Aktuality Pavel Pacal: Život je krásný. Není důvod se na sebe mračit

Pavel Pacal: Život je krásný. Není důvod se na sebe mračit

22. 12. 2022

Jsou tu Vánoce a konec roku. V našem seriálu rozhovorů se starosty obcí a měst dnes přinášíme povídání se starostou Třebíče Pavlem Pacalem. Zcela logicky se náš rozhovor týkal právě Vánoc, ale povídali jsme si nejen o nich.

Třebíčské vánoční osvětlení je letos kouzelné. Jaké máte ohlasy z řad veřejnosti?

Ohlasy veřejnosti jsou skvělé. Lidé oceňují, že v době, kdy jsou ze všech stran zahlceni negativními zprávami, mají možnost nejkrásnější svátky v roce prožít v příjemné atmosféře ve svém městě. Mají možnost se s rodinou projít po Třebíči a vstřebat pohádkovou atmosféru vánoční Třebíče. Lidé mají radost a sváteční náladu. A to je to nejdůležitější.

Objevily se i negativní reakce?

Osobně jsem žádnou negativní reakci nezaznamenal. Měl jsem několik dotazů na to, jak výzdoba vychází finančně. Tady je na místě zdůraznit, že veškeré vánoční osvětlení je ledkové, tedy úsporné. Spotřeba energie celé vánoční výzdoby po čtyřicet dnů stojí sedmdesát tisíc korun. To je v dnešních podmínkách nízká částka. Ty peníze jsme ušetřili díky dotacím i díky tomu, že jsme dobře a efektivně hospodařili a takto to občanům vracíme. Má to i další efekt. Jezdí k nám lidé ze širokého okolí, jsou u nás jeden nebo i více dnů a utrácejí peníze u našich podnikatelů.

Sedmdesát tisíc korun je pro někoho malá, pro někoho velká částka. Srovnejme ji pro představu třeba s provozem jedné základní školy ve městě.

Když vezmu třeba základní školu Na Kopcích, kde jsem působil, tak tam spotřeba elektrické energie za rok vyjde minimálně na milion korun. Sedmdesát tisíc je proti tomu zanedbatelná částka.

Energie jsou nyní velké téma, pro řadu lidí a firem začínají být její ceny likvidační. Velká část občanů Třebíče ušetří obrovské peníze díky nastavenému systému vytápění. Jak je na tom radnice a jí spravované budovy?

Většina objektů města je napojena teplovod TTS, za což jsme nyní velmi rádi. Tady se projevila prozíravost Richarda Horkého, který už bohužel není mezi námi. Vytvořil tady systém vytápění, který je absolutně nezávislý na ruském plynu a Třebíč tak má jeden z nejlevnějších zdrojů tepla v celé České republice.

Blíží se konec roku. Co se v tom končícím letošním roce v Třebíči nejvíc povedlo?

Jednoznačně je to tolik potřebná rekonstrukce Karlova náměstí. Podařilo se to udělat včas a v dobré kvalitě. Dělaly to místní firmy a výsledek stojí za to. Lidé mají zase důvod chodit na náměstí. Ale podařily se stovky dalších, menších věcí. Krásně nám do nové podoby roste Hrádek atd. A mám dobrý pocit, že i nálada mezi lidmi je lepší, že jsou víc usměvavější.

Logicky se nabízí otázka, co se v roce 2022 nepovedlo?

Co se nepovedlo, je věc, kterou neumíme ovlivnit, a to je situace na Ukrajině. Děje se něco, o čem jsme si mysleli, že už nemůžeme nikdy zažít. Tato situace se promítla i do našich životů. Prudce se zvýšily ceny energií, enormně stoupla inflace a kvůli tomu jsme museli některé projekty odložit, jako třeba rekonstrukci zimního stadionu. V aktuálních ekonomických a nejistých podmínkách není rozumné takhle velkou investici realizovat.

Na co se můžeme v Třebíči těšit v roce, který nám za pár dní začne?

Můžeme se těšit na spoustu věcí. Kromě života na náměstí, kde máme naplánované akce téměř na každý víkend, tak to budou i investiční akce. Budeme pokračovat v opravách jednotlivých ulic, včetně chodníků. Z těch větších akcí je třeba zmínit dokončení revitalizace parku na Hrádku. Bude konečně nové sociální zařízení na Podzámecké nivě. Dokončí se bytový dům na Modřínové ulici, začne revitalizace Nerudovy ulice a počítáme s dostavbou hvězdárny, kde přibude také nové planetárium. Dokončíme projekt preference dopravy. To znamená, že v Třebíči budou nové, chytré semafory, které umožní pružně reagovat na aktuální situaci na křižovatkách. Budeme připravovat i další projekty jako například rekonstrukci kulturního domu v Borovině, zámeckého parku, Tyršových sadů. Budeme se také věnovat zeleni. Nadále bude probíhat řada kulturních a sportovních akcí.

Za dva dny nastane Štědrý den. Jak bude starosta Třebíče trávit Vánoce?

Během svátků mám nějaké pracovní povinnosti, ale Vánoce se svými nejbližšími si nenechám ujít. V kruhu rodinném, s dětmi, jsou vánoční svátky nejkouzelnější a moc se na to těším.

Uvidíme vás 31. prosince běžet na Klučovskou horu?

Ani letos si to nenechám ujít. Nedokážu si představit zakončit rok jinak než výběhem na Klučovskou horu. Bude to sice trochu bolet, ale stojí to za to.

Vzpomenete si ještě na Vánoce vašeho dětství? Co vám nejvíc utkvělo v paměti?

Jsou to dvě věci. Za prvé je to vzpomínka na to, jak nám rodiče neustále opakovali, že 24. prosince nesmíme nic jíst, abychom večer viděli zlaté prasátko. A pak je to samozřejmě ten okamžik, kdy se po štědrovečerní večeři rozsvítil stromek a my pod ním našli dárky. Nejvíc mi tam ale rezonuje to zlaté prasátko, které se ale málokdy objevilo.

Měl jste v dětství nějaký vysněný dárek?

Úplně si nevzpomínám. Rodiče se nás s bratrem pokaždé snažili něčím mile překvapit a potěšit. A to se jim dařilo. Ale vzpomínám si, že jeden rok, kdy jsme se hodně věnovali ping pongu, jsem očekával novou pálku. Zpočátku jsem ji nemohl pod stromkem najít, takže jsem z toho byl takový rozpačitý, ale byla schovaná za stojánkem na stromek. Teď mě nejvíc pod stromečkem těší rozzářené oči synů.

Dodržujete doma nějaké klasické vánoční zvyky?

Vánoce si nedokážu představit bez kapra a bramborového salátu. Krájíme jablko, chodíme na Štědrý den na procházku po Třebíči, a také zajdeme na hřbitovy navštívit ty nejbližší. Když jsem byl ještě u rodičů, tak jsme házeli pantofli, abychom zjistili, kam se budou ubírat naše cesty. Tradiční je i 25. prosince oběd u rodičů, kde se sejde celá rodina.

Máte nějaké vánoční přání nejen pro občany Třebíče, ale celého našeho okresu?

Chtěl bych všem ze srdce popřát pohodové vánoční svátky, strávené v kruhu těch nejbližších. Přeji všem hlavně pevné zdraví. Přeji nám, abychom se na sebe usmívali. Život je krásný a není nejmenší důvod se na sebe mračit.

Zdroj: Horácké noviny, číslo 51