Hlavní stránka Regiony Vysočina Aktuality Miroslava Zápotočná: Školství se v Jihlavě musí více zaměřit na praxi

Miroslava Zápotočná: Školství se v Jihlavě musí více zaměřit na praxi

29. 8. 2022

Třiatřicetiletá Miroslava Zápotočná pracuje jako advokátka. Ve své praxi pomáhá především lidem, co se dostali do exekuce nebo dluhové pasti. Mimo to ale také učí právo na jihlavském gymnáziu, pracuje jako lektorka a působí v krajském centru na podporu integrace cizinců, kde radí nejen s pobytovou legislativou, ale například také ve věcech pracovního či rodinného práva.

Miroslava Zápotočná

Miroslava Zápotočná

Výčet vaší praxe je dost rozsáhlý, začneme ale u studií. Proč zrovna práva?

Vždycky jsem chtěla být učitelka. Pamatuji si sebe v první, druhé třídě, jak jsem nutila bráchu a bratrance hrát si na školu. Pak jsem se ale rozhodla, že chci jít na práva. Jako Pravá blondýnka.

Pravá blondýnka?

Ano, film s Reese Witherspoon, který jsem viděla asi v 6. třídě. Tenkrát jsem se rozhodla, že když to zvládla ona, tak já taky. A že zachráním svět.

Realita na vysoké ale zpočátku byla trochu jiná. Nastoupila jsem hned v prvním ročníku do největší české advokátní kanceláře a pracovala na druhé straně než teď. Ve vymáhání pohledávek. Postupem praxe jsem se dostala do menších kanceláří, ale stále jsem se motala kolem exekucí a insolvencí.

Daří se vám teď zachraňovat svět?

Snažím se. V loňském roce jsem z advokacie začala trošku utíkat i k lektorské činnosti, ale v advokacii se věnuji zejména právní pomoci lidem ve finanční tísni, v exekucích, zaměřuji se na insolvenční právo a právo sociálního zabezpečení.

Potkala jsem se odhadem s třemi tisíci lidmi za posledních osm let, u asi dvou tisíc z nich se podával návrh na oddlužení. Je to titěrná práce, po jednotlivcích, maximálně manželských párech. Někdy se ale stane, že za mnou pro pomoc přijdou i děti se svými rodiči. A proto jsem se vlastně také rozhodla kandidovat.

Jak to myslíte?

Komunální politika je nejblíž lidem. Máte možnost měnit to, co lidi nejvíc pálí v místě jejich bydliště. Dá se tak pomoci většímu množství lidí najednou. Další důvody jsou pak nasnadě a zase souvisí s mojí praxí. Chtěla bych se věnovat především školství a sociálním věcem.

Co plánujete prosadit ve školství?

Přibližně před rokem vznikla Analýza potřeb základních škol zřizovaných naším městem. A k dnešnímu dni zastupitelstvo na její výsledky nijak nezareagovalo. V rámci této analýzy byly zjištěny drobné potřeby základních škol – od kávovaru po drobné opravy běžně užívaného vybavení školy.

Jsou to věci, které mohou dohromady stát přibližně dva miliony korun. To je částka, která rozpočet města pohybující se v řádu miliard, nijak extrémně nezatíží ani neohrozí. Ale pro komfort personálu školy i žáků to jsou naprosto zásadní věci.

Je potřeba si uvědomit, že budeme-li mít odpočaté a motivované učitele, které jejich práce stále baví a kteří se chtějí ve svém oboru vzdělávat, budeme mít i motivované žáky. Učitelům je pak možné vyjít vstříc v nefinančním ohodnocení a nabídnout jim například zvýhodněné vstupné třeba do Vodního ráje. Finančně se takový benefit nedá ohodnotit – zde je nutné, aby město upřednostnilo veřejný zájem, jímž odpočatý učitel bezpochyby je.

A výuka ve školách?

Ve výuce především vyšších ročníků je potřeba důsledně pracovat na tom, aby došlo k předání takových kompetencí, jež pomohou žákům předcházet různým problémům. Město Jihlava a základní školy využívají možnosti jiného vzdělávání velmi málo – například projekt Odborníci do škol vedení města nepropaguje, i když by samo mohlo jít příkladem.

Další projekt týkající se integrace cizinců pořádaný organizací Slovo 21 v Jihlavě využila dosud jediná škola. Zejména v dnešní době je ale potřeba využívat a spojit právě neziskový sektor s prací města na všech úrovních, neboť je jasné, že samo město na vše nestačí. Ani by to nebylo efektivní.

Dětem je potřeba ukazovat, jak život vypadá v praxi, je potřeba je tímto stylem vzdělávat a připravit je na jejich dospělý život.

Slibujete také důraz na finančně-právní gramotnost.

Ano, to považuji za jeden z nejpalčivějších problémů našeho školství, který vidím i ve své praxi. Nejen na Jihlavsku, ale v celé České republice panuje dlouhodobě trend obrovské zadluženosti. Přes 400 tisíc občanů má více než čtyři exekuce! Je to obrovský problém, který se podepisuje na kvalitě života zadlužených lidí i jejich blízkých. V posledních letech na českém trhu s financemi přibyly stovky, možná tisíce společností, které poskytnou bankovní úvěr na pár kliknutí.

Bohužel je to velmi snadno dostupné, ale bez znalosti širších souvislostí se dostávají již ve velmi mladém věku do dluhové pasti. Spojíme-li to s neznalostí povinností například hradit zdravotní pojištění či neznalostí týkající pracovněprávních vztahů, dojdeme postupně k poměrně velkému celospolečenskému problému. Tomu je třeba především výukou zaměřenou na praxi předcházet.

V současnosti běží Milostivé léto, do jehož propagace jste se vrhla.

A jsem ráda, že jsme motivovali i město Jihlava, které ho s námi začalo propagovat. Od 1. 9. do 30. 11. mohou lidé uhradit své dluhy vůči státu, městům, obcím nebo veřejnoprávním institucím, jako jsou zdravotní pojišťovny, dopravní podniky a podobně pouze ve výši původního dluhu a paušální částky za náklady exekuce ve výši necelých dvou tisíc korun.

Kandidát na primátora Radek Hošek ostře zkrizitoval jihlavský Housing First, tedy přidělování bytů zdarma pro lidi bez domova. Sociální bydlení pro vás není důležité?

Naopak. Je to velmi důležité a s ohledem i na současnou energetickou krizi je to čím dál důležitější. Projekt Housing First měl ale několik zásadních chyb včetně špatné komunikace s Jihlaváky, které pak způsobovaly negativní emoce ze strany veřejnosti.

Největší chybou bylo to, že se cílem zdálo být jen vyřešení bytové krize uživatelů služby. Cílem takového projektu musí být dočasná pomoc s řešením bytové krize a řešení důvodu, který tuto krizi způsobil. Nechte mě dát praktický příklad – pokud je uživatelem služby zadlužená rodina a poskytnu jim bydlení bez apelu na řešení jejich zadlužení, kvůli kterému mají problém najít si zaměstnání, nikam to nevede.

Říkáte, že je pro vás řešení důležité. Jak docílit toho, aby to fungovalo?

Na podobném principu, jako fungují třeba azylové domy. S klientem uzavírají smlouvu o poskytování sociální služby a pak se dohodnou osobní cíle uživatele. V případě, že tyto osobní cíle nejsou plněny, může dojít k ukončení smlouvy, jejímž obsahem je i právo bydlení. Dále je také možné využít jiný typ smluv, než je nájemní smlouva, která má pro pronajímatele poměrně velké nevýhody a výpovědní lhůta je tříměsíční, což je opravdu dlouhá doba.

Čeho dalšího chcete v sociální oblasti dosáhnout?

Sociální oblast je velmi široká, komplexní. Nerada bych, aby to ale vyznělo tak, že se vše točí kolem mé praxe, to jsou až ty nejhorší situace, kdy nějaká životní okolnost končí finanční propastí.  Kromě už uvedeného bych osobně nejraději město Jihlava viděla jako parťáka, jako autoritu, na kterou se občané budou obracet, když budou mít potíže, a město jim rychle a věcně odpoví a pomůže. Propojení s neziskovým sektorem je samozřejmostí, supervize pro učitele nutností. Musíme pracovat na čerpání dotací na sociální služby, ale i řádně kontrolovat účelné vynaložení těchto peněz.

V programu Starostů a nezávislých kandidátů pro sociální oblast a školství můžete najít další řadu opatření, které jsou jasně podložené a splnitelné a plánujeme je prosadit.