TZ: Limity těžby chrání nejen lidská sídla, ale i pracovní místa

Ústecký kraj – Pokračování dobývání hnědého uhlí a prolomení platných limitů jeho těžby na Lomu ČSA (Československá armáda; Severní energetická, a.s.) znamená nejen likvidaci historického města Horní Jiřetín a fatální ohrožení další existence pětadvacetitisícového města Litvínov, ale také postupnou likvidaci více než 5.000 pracovních míst v Jiřetíně a chemickém areálu Unipetrolu a České rafinérské. „To v konečném důsledku povede podle metodiky, kterou využívají při své argumentaci samotní těžaři, ke ztrátě celkem 15.000 pracovních míst na Mostecku,“ doplňuje 2. místostarosta Litvínova Milan Šťovíček (STAN).  

 

Člen rady města Litvínova Vlastimil Doležal (STAN) k tomu dodává: „Vyzýváme vládu ČR, aby ve státní energetické koncepci a dalších strategických dokumentech zakotvila ochranu lidských sídel a zabránila pokračování plošné devastace tohoto severočeského regionu.“

 

Budoucnost Ústeckého kraje bez uhlí

 

Krajský předseda hnutí Starostové a nezávislí a starosta Malých Žernosek Petr Liška uvádí: "Smiřme se s tím, že těžba uhlí tak jako tak skončí a rozhodně bude lepší, když skončí dříve, než těžba uhlí a jeho spalování způsobí škody větší, než už byly napáchány." 

 

Působí podivně, že vědci a odborná veřejnost se většinově brání prolomení limitů, a k tomu předkládají jasné argumenty, zatímco některé politické strany, za nimiž stojí uhlobaroni, stále dokola mluví o zachování pracovních míst, a přitom taktně opomíjí jasná statistická čísla o tom, že prolomení limitů více míst zlikviduje, než zachová. 

 

Petr Liška celé téma shrnuje: "Dle mého názoru není budoucnost Ústeckého kraje závislá na uhlí, které je jednou z příčin dnešních sociálních problémů kraje, ale na vzdělanosti, transformaci ekonomiky a podobných opatřeních, na jejichž zavedení a přípravu měli jak uhlobaroni, tak politické reprezentace státu, kraje a dotčených měst, od roku 1991 dost času."