Hlavní stránka Regiony Ústecký kraj Smysluplné využití krajiny „po uhlí“

Smysluplné využití krajiny „po uhlí“

22. 9. 2012

„Zelená“ strategie získávání elektrické energie je vskutku zajímavá. Na hřebenech Krušných hor nainstalujeme stovky větrníků a do krajiny vtěsnáme stovky, možná až tisíce hektarů fotovoltaických článků. Krajinu „po uhlí“ necháme samu sobě, ať se z působení člověka vzpamatovává sama. Lidé nechť jsou namačkáni v betonových novoměstech, v krajině jich netřeba. Třeba jim z výnosů za elektrickou energii budeme platit sociální příspěvky na pořízení jachty na umělá jezera či na golfovou výbavu.

 

Plná regrese lesa trvá 200-250 let. Ovšem v případě, že se jedná o původní krajinu se starým půdním pokryvem a geologickým čtvrtohorním podložím. Člověk ovlivňuje krajinu už 7 000 let, kdy přišel první zemědělec a začal ji přetvářet ku své potřebě. Antropogenní činnost, tj. člověkem způsobená, přeměnila krajinu od kulturní před průmyslovou po zcela novou. Přijde mi absurdní vyhlašovat krajinné novotvary za přírodní památky bez další působnosti člověka. Nelze zvrátit vývoj dlouhý sedm tisíciletí a tím, že ponecháme krajinu samu sobě přece nic neřešíme. Možná má někdo čas čekat, třeba někdo plánuje hibernační centra, kde se toho všeho ve zdraví a požehnaném dožije. 
 
Smysluplné využití krajiny „po uhlí“ spočívá v kombinaci působení člověka, času a přírodních biologických zákonů. Výsledkem jsou nízké s střední lesy pro získávání biomasy. K tomu je potřeba lidských rukou a člověka hospodáře. 
 

Autor: Mgr. Petr Čech