Přívalové deště poničily cyklostezku podél Ploučnice

Vyjeté koleje, utržené krajnice, drolící se povrch a nebezpečné ostrůvky štěrku. Tak vypadá cyklostezka Ploučnice, která se otevřela teprve před dvěma měsíci. Její povrch poškozují hlavně prudké přívalové deště. Reklamaci nejvíce postiženého úseku bude řešit Ústecký kraj coby investor s firmou Viamont DSP, která cyklostezku stavěla.

 

„Místní si na špatný stav cyklostezky dost stěžují. Její povrch z kaleného štěrku se do kopcovité krajiny nehodí. Když se přižene déšť, během chvilky všechno spláchne dolů. S tím budou problémy vždycky," povzdechla si starostka Benešova nad Ploučnicí Dagmar Tesarčíková.

 

Ústecký kraj, který do cyklostezky investoval zhruba 100 milionů korun, se už problematickým povrchem začal zabývat. „Na místo se byl podívat projektant se stavebním dozorem. Nyní se zopakuje prohlídka celé trasy se zástupci obcí a zhotovitelem. Podle závěrů z prohlídky budeme moci zahájit reklamační řízení," vysvětlila krajská tisková mluvčí Magdalena Hanáčková.

 

Asfalt zakázali

 

V nejhorším stavu je po přívalových deštích úsek mezi Malou Velení a Benešovem nad Ploučnicí. Protože cyklostezka leží v chráněné krajinné oblasti, nemůže mít povrch z asfaltu. Kalený štěrk je přitom náročný na údržbu a při povodních nebo přívalových deštích se snadno poškodí. „Podle projektové dokumentace musela být vozovka z kaleného štěrku, ač štěrk není pro cyklostezky vhodným povrchem. Nejprve musíme určit, zda jsme něco zanedbali, zda jsme použili technologii, která se na místo nehodí, nebo jsou na vině přírodní vlivy. Na reklamaci se dohodneme s investorem," řekl Martin Kománek, obchodní vedoucí oblasti Inženýring z Viamont DSP.

 

Nejen za výstavbu cyklostezky Ploučnice, ale i za druhou etapu cyklostezky Labe dostane Ústecký kraj z evropských dotací zpět přes 278 milionů korun. Smlouvu o jejich přiznání podepsal hejtman Oldřich Bubeníček a předseda Regionální rady regionu soudržnosti Severozápad Petr Navrátil teprve včera.

 

„K dřívějšímu podpisu smlouvy nedošlo kvůli pozastavení ROP Severozápad. Kraj musel projektovou žádost na téměř hotovou stavbu podat znovu v prosinci 2013.

 

Nyní se uzavírají jen předchozí naplněné dohody," uvedla Hanáčková. Celkové výdaje na obě cyklostezky se vyšplhaly na 361 milionů korun. Rozdíl mezi dotací a náklady zaplatí kraj.

 

Dostavba v nedohlednu

 

Dostavba Labské stezky je v nedohlednu. Plánovanou dotaci ve výši 145 milionů korun na třetí etapu Labské stezky, která má propojit Hněvice s Litoměřicemi a Velkými Žernoseky, však Ústecký kraj z ROP Severozápad nezíská. Po digitalizaci katastru nemovitostí se potýkal se změnou záboru pozemků, kterými trasa prochází.

 

„V daném čase jsme nemohli vyřešit změny s vlastníky pozemků, abychom vyhověli podmínkám ROP Severozápad," vysvětlila Lucie Dosedělová z tiskového odboru Ústeckého kraje.

 

Peníze kraj nebude moci čerpat ani z budoucích výzev. Další výzvu na Labskou stezku totiž dotační úřad nevyhlásí. Kraj se pokusí získat peníze z jiných dotačních programů. Stavba třetí etapy tak začne nejdříve v příštím roce.

 

zdroj: Deník.cz