20. 9. 2024
Hlavní stránka Regiony Ústecký kraj Petr Liška - otázky pro hejtmana
Petr Liška - otázky pro hejtmana
5. 9. 2016
Názory Petra Lišky na palčivé otázky letošních krajských voleb v Ústeckém kraji
.jpg "Petr Liška - otázky pro hejtmana")
Petr Liška - otázky pro hejtmana
Co se týče EET:
Jsem proti zákonu o EET v současné podobě. Ne proto, že bych odmítal boj s daňovými úniky a s šedou ekonomikou, ale zejména proto, že tento zákon zvýší počty nezaměstnaných a sníží rozsah služeb především na venkově. Nejsem přesvědčen, že problém daňových úniků v naší ekonomice leží na holičích a venkovských hospodských, nebo občasných trhovců. Rozhodně větším problémem je nepřehlednost a složitost našeho právního systému, který nahrává především velkým firmám, které si mohou najmout šikovné daňové poradce a ti jim pomohou s tzv. „optimalizací daňových povinností“, tam však EET nemíří. Náš stát má dostatek nástrojů pro potírání šedé ekonomiky a nemusí zatěžovat ty nejmenší novými povinnostmi a výdaji. Namísto této cesty by prospělo zjednodušení byrokracie a přesvědčení daňových poplatníků, že s odevzdanými daněmi stát umí hospodařit v jejich zájmu. Pak by možná měli o důvod méně se daňové povinnosti vyhýbat. V zemích na západ od nás žádné EET nepotřebují.
EET těm malým živnostníkům jen sebere již nyní složitě vydělané prostředky a spíše je přiměje svoji živnost ukončit, protože budou mít jen další výdaje. Odpočty za pořízené zařízení jsou jen fikcí, protože řada z nich hospodaří tak na hraně, že to uživí jen živnostníka samotného, případně ještě jednoho zaměstnance či rodinného příslušníka a odpočty prostě nebude z čeho odečíst.
V souvislosti s tímto zákonem a dalšími byrokratickými zátěžemi a povinnostmi jakoby stát motivoval spíše k nicnedělání, než naopak.
Je otázkou zda vyšší výdaje na sociální politiku a ztráta služeb na venkově nahradí profit, který zavedení EET slibuje. Všichni pak asi budeme čekat na dobu, až ve skupině Agrofert vznikne divize „Naše venkovská hospoda“, která nám do obcí nabídne řetězec unifikovaných a manažersky řízených hospod, kde nad ekonomikou budou pečlivě bdít šikovní daňoví poradci schopní optimalizovat daňové povinnosti.
Prostě tahle země asi není pro malé.
Co se týče dostavby dálnice D8:
Budeme-li cestovat Evropou tak zjistíme, že všude dálnice vedou zajímavými a jistě cennými přírodními lokalitami (namátkou Alpy, hory Chorvatska ad.). V Chorvatsku dokonce páteřní dálnice vybudovali v rekordně krátkém čase a mnozí mi dají za pravdu, že nejsou nekvalitní. Váží si snad obyvatelé těchto zemí svého přírodního bohatství méně než my? Nemyslím si, spíše naopak. V českých poměrech znamená výstavba cca 20 km dlouhého úseku dálnice přes České středohoří úkol na třicet let a do té doby trpí příroda, člověk i ekonomika. Skoro se nabízí otázka, zda takové zdržení není záměr – nesli se různé teorie. Nyní to vypadá, že se po tomto úseku D8 konečně snad projedeme a splnění tohoto samozřejmého úkolu snad již zbaví naše obyvatele trvalého rizika a zdravotní zátěže z nekončícího proudu neukázněných řidičů. Kraj s tím, zda dálnice bude nebo nebude, nemá moc co do činění, přesto je dokončení dálnice tématem krajských voleb. Každý kdo se uchází a může dokončení slibovat, slibuje, ale raději opatrně s termínem otevření až po termínu voleb a současně s tím se medializují případná rizika pro opětovné zpoždění. Protože co kdyby?
Co se týče kritiky hospodaření kraje:
Za hřích současné koalice kraje lze považovat způsob financování oprav komunikací z úvěrů. To jsou povinnosti kraje, které by měl průběžně celé 4 leté období řešit z běžných příjmů a nikoli dělat velikášské monstr opravy před volbami a ještě se k těmto výdajům zadlužovat. Obvykle totiž doba splácení překonává dobu životnosti oprav a povinnost řešit zadlužení tak přejde na novou koalici, která tak převezme břemeno budoucí zátěže. Navíc každý správný hospodář jednak úvěry nezavrhuje, což nečiním také, ale využívá je na výdaje, které přinesou nižší následné provozní výdaje, nebo budou zdrojem nových příjmů, tj. pokud se zaplatí úsporami, nebo budoucími příjmy.
Co se týče bující byrokracie:
Byrokracie roste, mnoho z nás se s její rostoucí zátěží vypořádává, jak umí a politici slibují vždy před volbami, jak s ní zatočí. Zatím plané sliby, protože nikdo zatím „neporazil“ armádu úředníků vysokých úřadů a lobbistů, kteří činí předpisy tak složité, že už se v nich málokdo vyzná. A tak i poslanci přijímají zákony, ke kterým už současně vznikají novely a novely novel. To je Kocourkov jako vyšitý. Možná by pomohlo, kdyby úředníci nebyli odměňováni podle toho, co nového vytvoří, ale podle toho jak nám občanům, obcím, podnikatelům a organizacím zjednoduší život.
Jako starostové se s různými produkty byrokracie pereme denně a za dobu, kterou mám možnost srovnávat, bohužel čím dál více. Už mi často připadá, že název starosta není od slov „starat se“ ale od slov „mít starosti“. Proto jsme se rozhodli jako hnutí Starostové a nezávislí, pokud budeme mít možnost v rámci vedení kraje prosazovat své názory, prosadit vytvoření jakési „Legislativní rady kraje“, jejímž úkolem bude aktivně vyhledávat nesmyslné byrokratické výplody, jejichž přínos je pochybný. Návrhy na jejich úpravu či zrušení pak budeme předkládat Parlamentu ČR, neboť kraj je vybaven pravomocí tyto legislativní návrhy předkládat a budeme tlačit na jejich projednání a přijetí. Ať nám pak poslanci ukážou, jak to doopravdy s námi myslí. Kraj tak bude jednoznačně zastáncem svých občanů proti určité zvůli státu a jeho úředníků, která nám všem otravuje život a aktivity.
Co se týče dotační politiky kraje:
Dotační politika Ústeckého kraje si bohužel získala nelichotivé renomé díky historii dotační programu ROP Severozápad (doplním řízeným v době vládnutí ODS a ČSSD a kontrolované kontrolním výborem za účasti KSČM). Není daleko doba, kdy i jiné dotační programy měli až podezřele často úspěšné žadatele, kteří byli nějak navázáni na konkrétní politické strany. To je snad historie. Jako starosta venkovské obce však velmi nelibě nesu, pokud jeden z nejdostupnějších dotačních programů našeho kraje – tedy Program obnovy venkova (POV) je ve srovnání s jinými kraji v ČR podfinancován. Je to jev dlouhodobý a závidím kolegům jiných krajů, jak štědří jsou politici v jiných krajích vůči svému venkovu. Zjevně jej považují za důležitější než u nás. Malé obce se přitom velmi perou s tím využít jiné zdroje, protože ty jsou pod vlivem narůstající nesmyslné byrokracie tak administrativně náročné, že to řada z obcí raději vzdá. Vedle toho je POV mnohem jednodušší a administrativně vstřícný, ale bohužel chudý.
Jako budoucí zastupitelé za hnutí Starostové a nezávislí v krajském zastupitelstvu budeme prosazovat, aby byly dotační zdroje kraje i nadále jednoduché a jejich objem byl nastaven alespoň na průměr výdajů ve všech krajích ČR.
